Nejmenší z nás: Právní ochrana osob před narozením

„V naší společnosti je mnoho věcí nelogických a proti přírodě a tato nelogičnost a protipřirozenost je chráněna právními předpisy. Na jedné straně je asi jedna třetina manželství neplodných, tedy nemohou mít vlastní dítě. Na adopci se čeká několik let. Na druhé straně společnost umožňuje uměle ukončit těhotenství, a to přesto, že jsou zde manželé, kteří by si toto dítě velmi rádi osvojili, pokud by se narodilo živé. Na jedné straně se říká, že se rodí málo dětí, na druhé straně se nedělá nic pro to, aby rodiče chtěli mít více dětí. Rodiny s více dětmi jsou znevýhodňované, příjem matek na mateřské je velmi malý, pokud bude žena s více dětmi déle na mateřské, její důchod bude žalostný, a to přesto, že vychovala děti, které pracují, budují společnost, platí daně a odvody.“ (Tomáš Majerčák)

Multidisciplinární konference pod tímto názvem se snaží již třetím rokem poukazovat na v mnohém groteskní plášť legislativy týkající se ochrany nenarozených, aby tak připravila prostor pro změnu této legislativy v legislativu respektující vědecké poznatky, legislativu, která bude spravedlivá a prospěšná a bude zohledňovat lidskou důstojnost všech lidí.

Číst dál...

Homosexuálové své zastánce mají. Ale kdo se zastane práv dětí?

V poslanecké sněmovně čeká na první čtení návrh novely zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví, který má umožnit adopce dětí registrovanými partnery v případech, kdy druhý z partnerů je biologickým rodičem dítěte, které s nimi žije ve společné domácnosti. Ač tedy zákon neřeší osvojování „cizích“ dětí např. v dětských domovech, přesto by jeho přijetí znamenalo naprostý průlom do rodinného práva.

Návrh je poslaneckou iniciativou skupiny poslanců napříč stranami, vláda přes nesouhlas svých lidoveckých ministrů k němu nezaujala žádné stanovisko a ponechala rozhodnutí na poslancích. Podaří se prosadit tento návrh, který přináší zásadní změnu pohledu na fenomén rodičovství? Skutečně si to celá naše společnost přeje?

Číst dál...

Scéna bez pravice

Mohla pravice vyhrát letošní senátní volby? ČSSD obhajovala rekordní počet senátorů, a byla tudíž obzvlášť zranitelná. Navíc je to vládní strana; čeští voliči v minulosti v senátních volbách hlasovali proti stávající vládě.

Jenže tato vláda zatím neoblíbená není; nebojte, to ještě přijde. A hlavně, měla-li pravice mít šanci ovládnout Senát, měla být jednotná. TOP 09 a ODS, i se stranami jako Koruna česká a Konzervativní strana, měly postavit jednotnou kandidátku ve všech 27 obvodech. A kampaň postavit na sdělení: „Voliči, prezident je levicový, premiér je levicový, vláda středo-levicová, předseda Ústavního soudu levicový, předsedové obou komor parlamentu taky levicoví. Jedinou pojistkou a kontrolou vlády teď bude, když do Senátu zvolíte pravicovou většinu.“ Nestalo se.

Číst dál...

A co Brno?

Tato krátká povolební úvaha věnovaná výsledku voleb do obecních zastupitelstev v Brně nebude jen o jedné z volebních stran, jak by se mohlo na první pohled zdát. („A co Brno?“ byl název jedné ze stran kandidujících v právě uplynulých komunálních volbách v Brně – pozn. red.) Titulek je zcela vážně myšlenou otázkou.

Zopakujme v podstatě známé závěry: ČSSD ztratilo jednu ze svých bašt, pravděpodobně díky osmiletému „vládnutí“ páně exprimátora, ODS pokračovala ve svém sestupu, pravděpodobně díky své dlouholeté brněnské „tradici“ završené nenominací svého současného (dosavadního) náměstka primátora Roberta Kotziana, komunisté v podstatě trvale v Brně klesají, TOP 09 nikdy zvláště nebodovala. Takže z „velkých“ stran posílili jen lidovci, kteří byli ovšem v posledním období mimo Radu města Brna.

Číst dál...

Senátní volby 2014

Od zveřejnění výsledků komunálních voleb a voleb do Senátu PČR čtu a slyším ve sdělovacích prostředcích řeči o malé volební účasti, neboť prý více než 80 % Čechů je Senát „šumafuk“.

Svádět malou účast na volbách na občany, kteří se svobodně rozhodli nejít k volbám, je první pitomost. Ale je to především ubohá a hlavně nepravdivá výmluva. V současné politice jde o jednoznačný odklon od bojů idejí k jednoduchým populistickým řešením. Z politiky se vytratil hlavní důvod, proč se politika dělá – tedy sloužit občanům, a byl nahrazen pouze prostředky, jak si udržet politickou moc, udržet se ve hře o vliv, získat peníze, zakázky, možnost dosadit své přátelé a spolu-straníky do různých funkcí, případně využít korupci. A to je hlavní důvod malého zájmu o volby.

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.