Obsah

Ne, pane Jochu!

Kniha Romana Jocha „Ne, pane premiére!“, s podtitulem „Důležitější, než být poradcem premiéra, je být svobodným člověkem“, vyšla již před řadou měsíců. Já se k ní dostal až nyní. Musím přiznat, že s ohledem na to, jak rychle vznikla, jsem vycházel z přesvědčení, že jde o text, který bude mít svoji aktuální hodnotu, ale přesahy jen příležitostné. Je tomu přesně naopak! A to přesto, že podstatnou část knihy tvoří některé autorovy články publikované (přibližně) v uplynulých třech letech. Přečíst si tuto knihu však má cenu i pro čtenáře, který autorovy jednotlivě publikované články četl – jsou zařazeny do náležitého kontextu (např. širší polemiky na dané téma či faktů, které nebyly vždy náležitě mediálně nasvíceny...) a prostřednictvím spojovacích komentářů jsou úvahy z článků nejednou prohloubeny a dotaženy do konce.

Číst dál...

Švejk na hradě vyvolává již jednou osvědčený kulturní mýtus

 

 

 

Někteří pozorovatelé naší politické scény usuzují, že existuje jakési zákulisí, v němž se odehrávají podstatné jevy. Bez jejich znalosti je ovšem pohled na to, co se děje, zcela nesrozumitelný. Dokládá to spousta jednotlivých, obzvláštně zarážejících událostí, u kterých však většina lidí postrádá souvislosti.

Číst dál...

ODS sebevražedná, nekonzervativní, nevolitelná

Dle článku „ODS cílí na mladé, podpoří je při startu podnikání i koupi prvního bytu“ (iDNES.cz, 11.9.2013) budou všichni kandidáti občanských demokratů podepisovat, že podpoří změnu Ústavy, „podle které by odsouzení nebo vazebně stíhání poslanci přišli o mandát“.

Číst dál...

Nadstandardy a korupce

 

 

 

Zdraví si všichni velmi vážíme. Je to nejlépe poznat v lékárnách, odkud zvláště starší odcházejí s plnými igelitkami léků i nejrůznějších potravinových doplňků. Přivítal jsem nesměle začínající pokus legálně zaplatit nadstandard v lékařství. Téměř všichni známe ten zahanbující pocit žmoulání obálky v nemocnici či čekárně. Znova se ale vrací. Je to také naší vinou. Máme hluboko pod kůží roky socialismu – široce rozvinuté rovnostářství. Jeho uplatňování však vede k celkové chudobě; ale všichni mají stejně. Dobře si pamatujeme, kolik však bylo „rovnějších“. Uplatňování rovnosti ve všem je proti lidské přirozenosti. Té je vlastní solidarita.

Číst dál...

Václav Klaus, aneb své prezidenty si zasloužíme

Galerie postav, které v novodobé historii našeho státu zastávaly úřad prezidenta republiky, není nic povznášejícího. Novorozená Československá republika byla počata ve válečné vřavě, v podmínkách, které obyčejně nesvětí nejčistší prostředky. Ta válka sama byla projevem krize hodnot a soudnosti evropské civilizace. Elity Rakousko-Uherské monarchie namísto toho, aby udělaly i nemožné a válečnému konfliktu zabránily, samy konflikt začaly. Vítězové té krvavé války se její příčiny nepokusili řešit ani náhodou. Původce nesmyslného vraždění, Vilémovské Německo, důsledně neporazili. Navíc se nesoudnými reparacemi pokusili Německo zbídačit. Dezintegrace Rakousko-Uherské monarchie, ve jménu práva národů na sebeurčení, vytvořila uprostřed Evropy oblast nejistoty, mocenské vakuum. Novodobí obnovitelé českého státu tak založili národní Československý stát s velkou menšinou německou, s menšinami polskou, maďarskou a rusínskou. To, co česká politická reprezentace vyčítala Rakousko-Uhersku, nazývajíc jej „žalářem národů“, sama vytvořila.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.