Obsah

Jan Mládek opět trefuje kozla

Marně se normálně a průměrně myslící televizní diváci domnívali, že se jejich stínový ministr financí nedopustí dalších neuvěřitelných myšlenkových lapsů v tomto nejsledovanějším a nevlivnějším sdělovacím médiu. Nedávno krkolomně vysvětloval, jak to vlastně myslel s těmi příživnickými drobnými živnostníky. Zcela evidentně se mu nedařilo zakrýt, nebo alespoň rozmazat, nedomyšlené záměry jeho strany s těmito pracovitými občany, kteří téměř nic nečerpají ze státního rozpočtu, ač mnozí z nich žijí velmi chudě. Na několik neděl tedy raděj před veřejností někam zalezl a čekal, až nejhorší dozvuky jeho skvostných myšlenek přejdou. On a jeho „sociální a demokratičtí“ kolegové jsou však i nadále přesvědčeni, že bude dobrým řešením vytlačit tyto pilné lidi z trhu a dostat je do péče Ministerstva práce a sociálních věci, pod jehož křídly jim jistě bude lépe.

Číst dál...

Úkol pro senátní volby 2014: společně proti levici

 

 

 

Pravice dostala v posledních senátních volbách loni na podzim pořádně na frak. Kandidáti ODS a TOP 09/STAN postoupili do druhého kola dohromady pouze v deseti obvodech, tedy ve stejném počtu obvodů jako komunisté. Vše mohlo být jinak, kdyby TOP 09 sebevědomě neodmítla nabídku ODS (byť je otázka, nakolik vážně míněnou) na nominaci společných kandidátů v některých obvodech. Příště už by pravice – chce-li v Česku přežít – takovou chybu udělat neměla.

Číst dál...

Složení Ústavního soudu

Ústavní soud by měl být složen z odborníků na ústavní právo (mimo jiné všichni čtyři nyní navržení kandidáti uznávanými odborníky jsou), kteří navíc splňují podmínku nezávislosti na stranických sekretariátech, vedoucích politických reprezentantech a hlavně pak na orgánu, který je navrhuje a jmenuje. Pro ústavní soudce však musí být základními atributy úcta k Ústavě, oddanost a bezvýhradná poslušnost vůči smyslu jejich ustanovení, odmítání právního pozitivizmu, zákaz podílet se na změnách Ústavy a naopak ji chránit proti pokusům politiků měnit ji pro zlepšení jejich osobních, politických či stranických zájmů.

Číst dál...

Širší pozadí sporu o ÚSTR

Každý, kdo se vyjadřuje k situaci okolo ÚSTRu, by měl znát některá základní fakta. Ústav pro studium totalitních režimů vznikl na základě zákona č.181 z roku 2007, o němž rozhodla Poslanecká sněmovna. Od samého počátku s ním ČSSD a KSČM nesouhlasily. Vadily jim dvě věci. Zaprvé sám název ústavu, že je to instituce pro studium totalitních režimů. Levice nikdy nesouhlasila, že bývalý komunistický režim je zde označován za totalitní režim, šlo prý pouze o nedemokratický režim, jakých je a v minulosti byla celá řada. O jakési totalitě bylo prý možné hovořit v době po únoru 1948, hlavně v době politických procesů, ale později už ne. Jenomže v zákoně č.181 nejde o nějakou intelektuální debatu o označení určitých událostí. Mluví zde zde jasně o cíli ÚSTRU, cituji,“ zkoumat a připomínat důsledky činnosti zločinných organizací, které v letech 1938 – 1945 a 1948 – 1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy demokratického státu“. Už ze znění tohoto zákona vyplývá hluboké a zásadní rozpory mezi českou pravicí a levicí v nichž vůbec nejde jen o nějaká údajná pochybení odvolaného ředitele Hermana.

Číst dál...

Co je na omezení poslanecké imunity špatného

Ve středu 20. března 2013 odhlasoval Senát poslaneckou předlohu úpravy imunity zákonodárců. Podle některých ba mnohých „konečně“. Jde o ústavní zákon, čili je to konečné – president do tohoto nemá co mluvit. Změna byla přijata na 18. „pokus“. Podívejme se, co je na tomto výsledku špatného.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.