Obsah

Lékem by byla víra a práce, ale…

Nedávno upozornil ekonom Pavel Kohout (viz odkaz dole) na velmi zajímavé výsledky, které Česká republika „utrpěla“ v posledním mezinárodním hodnocení konkurenceschopnosti. Dovoluji si zde jen krátce ocitovat: „…ve zneužívání veřejných financí jsme na 117. místě… protekce při rozhodování vlády ovšem dostává Česko na 123. pozici… břemeno vládních regulací, které dostává Česko až na 135. místo ve světě… pořadí s číslem 126 je účinnost právního rámce při řešení sporů se státem…“.

To jsou doslova zoufalé skutečnosti a potěšující nejsou ani ostatní parametry hodnocení uvedené v onom článku. Každý ať si to prostuduje. Rukou nad tím může mávnout jen ten, kdo nevěří ničemu. Kdo sleduje život i ve vztahu k ekonomickým údajům a má kontakt s nějakou výrobou, ten bohužel výše uvedené informace ze své zkušenosti potvrdí. Je to především dokumentace naší kulturní krize. Ilustrativním příkladem jsou stížnosti firem na dnešní většinově ubohou odbornou úroveň absolventů středních i vysokých technických škol. Mladí lidé se nechtějí učit. Nevěří, že to má smysl. Přizpůsobují se běhu života, jak ho vidí kolem sebe. Absolventů různých škol humanitních je sice velké množství, avšak zřejmě ještě pochybnější úrovně. U nich si již vůbec nelze dělat iluze, že by k odstranění uvedené šlamastiky nějak přispěli. Co ale s tím? Erudovaný ekonom P. Kohout, který je znám i jako politický vizionář, navrhuje jako opatření číslo jedna právě radikální reformu školství, pak ještě deregulaci burzy – ale dále již v podstatě láme hůl nad vším ostatním. Tedy shrnuto a obrazně řečeno, trčíme po krk v hromadě hnoje a nevíme jak ven. Dříve by vzal sedlák vidle do rukou a kydal by a kydal, s vírou ve spravedlivou pomoc Boží, dokud by sám sebe nevykydal ven. To je konzervativní řešení, které nás ovšem přivádí k jádru problému. Když chybí v naší společnosti pracovitost a víra ve spravedlnost, nelze udělat ani reformu školství, ani burzy, ani… atd. Snad nás má tato rozvláčná dějinná epizoda století přivést k pochopení, že musíme ony tradiční kulturní ctnosti opět vypěstovat. Je pozoruhodné, že dnešní politice jsou tato témata zcela vzdálená.

Převzato ze serveru Neviditelný pes.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.