Obousměrné působení

Diskuse o novele zákona o České televizi a o Českém rozhlasu mezi pány Doležalem a Vadasem, kterých si obou vážím, (tedy nejen mezi nimi…) mi byla vlastně jen takovou inspirací.

Ne že bych téma nepovažoval za důležité – naopak. Musím se však přiznat, že tuto oblast prostě nesleduji – jeden také nemůže chtít obsáhnout všechno. Co jsem však pochopil, že podstatou navrhované novely je ustanovení, dle kterého má de facto vybrat členy Rady Českého rozhlasu a Rady České televize 22 vyjmenovaných institucí. Dnešní stav je ten, že tyto (i jiné) instituce mají právo návrhu a samotnou volbu z předložených možností provádí Poslanecká sněmovna. Nový stav je zamýšlen takový, že právě tyto vyjmenované instituce (spolu s politickými stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně) navrhnou předsedovi Senátu po jednom kandidátu a tito se, pokud splní předem známé podmínky, již bez dalšího stanou členy zmíněných Rad. Motivem má být jejich odpolitizování – tedy oněch Rad, nikoli snad členů. Velmi mírně se kloním k tomu, že to není dobrý nápad a pokusím se vyložit jeden z důvodů, který mě k tomu vede.

Nejprve musím odbočit. Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska, má ve svém programu návrh na změnu Senátu Parlamentu České republiky (byť v daném podání by již patrně o republiku nemuselo jít…) tak, že první část senátorů by byla jmenována (částečně hlavou státu – tedy ideálně panovníkem…), a: „Jmenovaní senátoři by byli doplněni o členy virilní, kteří by se stali senátory z titulu svých funkcí ve všeobecně vážených institucích (vysocí církevní hodnostáři, rektoři významných univerzit, apod.). Ti by byli členy doživotními, respektive konec jejich senátního mandátu by se kryl s případným ukončením zastávané funkce ve výše uvedených institucích.“ Jaký to má mít účel? V pozadí stojí snaha o potlačení role politických stran v Senátu, řekněme snaha o jeho odpolitizování. Kromě jiného v tom vidím riziko, že působení tohoto kroku by převážilo v opačném směru, než je ten zamýšlený – tedy že namísto odpolitizování Senátu by došlo ke zpolitizování doposud náležitě nepolitických institucí. Není přeci těžké si představit, jak po takové změně dochází v akademickém senátu významné univerzity k volbě nového rektora – a světe div se, kritériem mnohých volitelů by najednou nebyly vlastnosti vhodné pro vedení univerzity, ale ryze politické názory kandidátů, včetně těch, které s vysokým školstvím souvisejí málo či vůbec... počínaje kulturními otázkami (mohl by se stát rektorem jinak skvělý kandidát, který se však staví zdrženlivě k adopcím dětí homosexuálními páry?) a konče třeba těmi zahraničně-politickými (co když takový jinak výborný kandidát nebude mít ty správné názory např. na členství naší země v NATO?). Málo platné, každý senátor je politik a pokud by se rektor stal automaticky senátorem, volba rektora je v tu ránu volbou politickou. I kdybych tedy připustil, že by zamýšlený krok byl v nějakém smyslu prospěšný Senátu, nemohl bych jej podpořit, neboť nehodlám takto ublížit univerzitám.

U navrhovaného způsobu obsazování mediálních rad není tento aspekt tak vyhrocený – přesto jej však považuji za významný. Pokud některá z institucí není sama obsazována volbou (což je z vyjmenovaných např. Česká biskupská konference), pak jí výše popsané riziko politizace jistě nehrozí. Jiné jsou zase pro změnu již dnes politické až až (Českomoravská konfederace odborových svazů). Většina z ostatních však momentálně žádné, nebo téměř žádné politické cíle nesleduje (vyjma snad argumentace – lobbingu ve prospěch věci svého zájmu…) a jejich vedení, které by patrně mělo nominaci do mediálních rad v kompetenci, vzniká volbou. Ta by tedy od teď byla zatížena vědomím, že vítězové de facto jmenují jednoho člena každé z Rad. Možná, že se na to některé dotčené spolky třesou. Já se však obávám, že je to potenciální jablko sváru. Pro některé možná jen takové jablíčko, ale co my víme. Je vážně nutné jej házet třeba do takové České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně? I kdybych tedy připustil, že je zamýšlený krok v nějakém smyslu prospěšný mediálním radám, nepodporuji jej už jen proto, že jsou mezi vyjmenovanými institucemi takové, jejichž vedení je voleno.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.