Kudy z toho ven?
- Podrobnosti
- Zveřejněno 13. 3. 2012 21:42
- Napsal Petr Plaňanský
Tak máme u nás opět vězně svědomí. Nebo to tak aspoň vypadá poté, co současná politická koruptokracie opět zazářila ve dvou téměř neuvěřitel ných kauzách. Absurdní je nejen věcná podstata souzených trestných činů, ale i samotný průběh a kontext obou procesů.
První „kauzou“ je odsouzení Romana Týce, což je pseudonym umělce ze sdružení ZTOHOVEN, který dostal 60 dní vězení. Trestán je proto, že odmítl zaplatit pokutu 60 tisíc, přičemž už zaplatil 80 tisíc jako náhradu škody za „poškozování cizí věci“. Tak byla posouzena skutečnost, že umělec v Praze asi na padesáti místech vyměnil sklíčka semaforů pro chodce, aniž by je poškodil či ohrozil jejich funkčnost. Sklíčka byla vtipná – čůrající chodec, maminka s holčičkou, ale také třeba chodec – oběšenec… Lituji, že jsem nemohl tento vtipný happening vidět na vlastní oči! Za absurdní považuji nejen rozsudek samotný, nýbrž i to, že recesistická akce proběhla už v roce 2007 (!) a tak tento usvědčený zločinec má jít do vězení až letos, tj. po téměř pěti letech!
V Olomouci pak byl odsouzen řidič autobusu Roman Smetana, který v roce 2010 vlastnoručně vylepšil na 30 předvolebních plakátů několika politických stran. Obličejům politiků domaloval tykadla a fousy, k předvolebním heslům dopsal to, co si řada lidí o mnohých politicích beztak myslí: zloději, lháři, podvodníci.
Nu, ano, po plakátech se čmárat nemá, byla to klukovina, výrostek přistižený při takovém díle by mohl právem očekávat pár pohlavků. Avšak běda, milý řidič upadl do spárů zdejšího justičního systému a nestačil se divit. Pokutu více než 15 tisíc za poškozování cizí věci zaplatil, vykonat 100 hodin veřejně prospěšných prací však milý řidič odmítl. Proto mu soud jako alternativní trest vyměřil 100 dní kriminálu. A aby byl „absurdistán“ dokonalý, rozsudek nad nepoddajným řidičem vynesla soudkyně Okresního soudu v Olomouci Markéta Langerová, manželka jednoho z počmáraných kandidátů z plakátu, neúspěšného uchazeče o poslanecký mandát Ivana Langera (ODS). Chápu, že po čistě formální stránce to asi skutečně není střet zájmů, ale člověk se přesto neubrání pocitu: je to vůbec možné?
Nechceme ani nemůžeme zasahovat do práce orgánů činných v trestním řízení, jak se u nás často říká, ale nelze se neptat: Oba odsouzení nezpůsobili škodu, neohrozili životy či zdraví lidí, svou chybu uznali a pokutu zaplatili, přesto jim oběma hrozí vězení. Je to skutečně v pořádku? Jak je možné, že (v případě Romana Týce) „soud“ nad tak závažným „zločinem“ se táhne pět let? Jak je možné, že všichni, kdo zcela neztratili rozum, se těmto rozsudkům smějí, a justice přitom na jejich správnosti a oprávněnosti trvá? Kdo to tady pro všechno na světě zodpovídá za vytváření, výklad a dodržování zákonů? A především pak (a nejde zdaleka jen o ty nešťastné odsouzence): JAK Z TOHO VEN?