Co je a co není umění?

Tato otázka mne čas od času napadá při pohledu na ten či onen produkt umělecké tvorby, a často na ni nenalézám přiměřenou odpověď. Míval jsem vícekrát pocit, že pro odpověď na otázku „je tohle umění?“ mě samotnému (ale nejen mně, i nám všem lidem v tomto současném světě) scházejí nástroje, měřítka, argumenty, kterými by bylo možno poměřit, posoudit, zhodnotit, zda ten či onen výtvor je skutečně „uměním“, nebo jen pouhým „výrobkem“.

Číst dál...

Islámská rozpínavost pod drobnohledem

„Někteří představitelé Západu tvrdí, že Západ nemá problémy s islámem, nýbrž jenom s násilnými islámskými extrémisty. Čtrnáct století historie svědčí o opaku“, píše Dr. Martin Janeček v úvodu své knihy Islámská rozpínavost včera, dnes a zítra. „Hlavním důvodem tohoto procesu není ani tak síla islámského světa“, pokračuje Janeček, „jako spíš slabost světa našeho. A není to ani tak slabost vojenská, jako slabost morální, psychologická a z ní vyplývající i slabost demografická.“

Většina zodpovědných politiků si dnes uvědomuje smrtelné ohrožení naší civilizace ze strany „mezinárodního terorismu“, někteří z nich jsou už i ochotni připustit, že tento fenomén nějak podstatně souvisí s islámem. Boj proti terorismu má nepochybně více dimenzí. Kromě nepominutelné dimenze vojenské a bezpečnostní patří k boji proti terorismu i pochopení cílů nepřítele, jeho mentality a tradic. A právě tomu je kniha věnována.

Číst dál...

Proč je Pán Prstenů největší love story, aneb jak dobro vítězí nad zlem v našem světě

Ten, kdo zná „Pána Prstenů“ od J. R. R. Tolkiena (ať už tuto trilogii četl, anebo viděl její veleúspěšné filmové zpracování režiséra Petera Jacksona), a není zrovna ohromný fanoušek tohoto díla, tak si určitě automaticky definuje jeho poučení: „I ten nejmenší človíček může změnit budoucnost“, a tím to uzavře. Souhlasím s tím, že toto je opravdu „hlavní“ nebo spíše „nejviditelnější“ ponaučení z „Pána Prstenů“, avšak tady seznam nekončí. Když se zeptáte těch, kteří se nešli naschvál pídit po dalších zprávách a poučeních, co si v kostce o tomto díle myslí, většinou říkají, že „je to opravdu hezký příběh o tom, že nezáleží jak je kdo veliký a důležitý, protože i sebemenší člověk dokáže udělat veliké věci“.

Jako fanoušek „Pána Prstenů“ musím říct, že i když je takový výrok pravdivý, dost mě pohoršuje zjištění, že většina lidí si z tohoto veledíla vezme k srdci nebo zapamatuje pouze toto.

Číst dál...

Proč mi tak chybí výlety do Bradavic

Děti nám dorostly do věku, kdy stejně jako spousta dětí křesťanských rodičů před nimi, začaly žadonit, aby si mohly přečíst Harryho Pottera. Vyzbrojeni řadou negativních komentářů a postřehů, které jsme si přečetli nebo je někde zaslechli, jsme čtení nekompromisně zatrhli. Je to přece plné magie a čarování, umírají tam kladní hrdinové, autorka striktně nerozlišuje dobro a zlo atd. Tlak dětí nicméně neustával a já se zeptala na názor své kamarádky, anglické učitelky na křesťanské škole, která mi řekla, že Harryho četla celého, a že ho má moc ráda. To mi stačilo, abych kapitulovala a našeho staršího syna nechala knihu přečíst. Netušila jsem, že to způsobí z jeho strany další nátlak. Sérii si totiž jako milióny dětí před ním zamiloval. „Mami, ty si to prostě musíš přečíst, protože já chci vědět, co si o tom myslíš. Nechci, abys papouškovala ty převzatý názory jinejch křesťanů. Já potřebuju vědět, co si o tom myslíš ty.“ Jeho tlaku jsem podlehla a dnes jsem moc ráda, protože těch sedm knih, sedm let v Bradavické škole čar a kouzel, mi předalo tolik moudrosti, kolik jsem si ani nedokázala představit.

Číst dál...

Recenze románu „Otčina“ od Roberta Harrise

Píše se rok 1964. Jsme ve velkoněmecké říši, jejímž hlavním městem je Berlín. Führer Adolf Hitler porazil ve 40. letech Sovětský svaz, vyhrál II. světovou válku a již několik desítek let stojí v čele Třetí říše, jejíž území rozšířil až k Uralu. Ocitáme se šest dní před 75. narozeninami Adolfa Hitlera, které celá Říše slaví jako státní svátek Führertag... Ne, to není propagace nacismu, ale idea, jaké by to asi bylo, kdyby Hitler vyhrál II. světovou válku. Jak bychom dnes asi žili? Přečtěte si román „Otčina“ od Roberta Harrise! Nabídne vám historickou fikci, při které vás bude občas mrazit, ale která vás bude zaručeně bavit!

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.