Obsah

Ekonomičtí migranti vs. uprchlíci

Jak už to tak žel Bohu s ožehavými tématy bývá, veřejná debata se omezuje na dva extrémní postoje: přijímejme „kde koho“, nepřijímejme nikoho. Kdo, pokud možno hlasitě, nezastává jednu z těchto radikálních posic, není prakticky slyšet. Přitom obě polohy jsou nešťastné, těžko říct, která větší měrou. Znovu a znovu se ukazuje, jak je nutné rozlišovat. A to přesto, že je to mnohdy komplikované. V tomto případě rozlišovat mezi ekonomickými migranty a uprchlíky. Nerozlišují ti, kteří pokřikují „Čechy Čechům“, ani ti, kteří chtějí „nácky vyměnit za uprchlíky“. Není divu, že se v Brně primitivové z obou táborů málem poprali... Dalším příkladem ne-rozlišování je „Blok proti islámu“ – jak je vidět, o islám jim jde také, ale zdaleka ne jen o něj: uprchlíky zde nechtějí, ať je to kdo je to.

Při jisté míře zjednodušení lze říct, že ekonomičtí migranti v těchto dnech připlouvají ke břehům Evropy z afrických zemí. Pokud není naším cílem rozvrat našich společenství, je nezbytné je navracet zpět. Lze v tom uspět? Australská a španělská zkušenost říkají, že ano. Kromě toho, v dlouhodobé perspektivě, je tato strategie nezbytná i pro zachování možnosti zlepšení podmínek v zemích jejich původu: vždyť na cestu se vydávají ti statisticky akčnější, šikovnější, podnikavější. Akceptací jejich emigrace do Evropy bychom zkrátka tyto země připravili o podstatný lidský kapitál. Co pro ně můžeme udělat? Je třeba zlepšit jejich podmínky v místě, aby rozdíl mezi tím, jak se žije „tam“ a „tady“ nebyl tak propastný – tedy takovým způsobem, aby motivace pro odchod nebyla tak vysoká. (I zde je ale třeba rozlišovat: Afrika je obrovský kontinent a poměry na něm nejsou ani zdaleka homogenní...) Jistě lze uvažovat o přímých zásazích ve prospěch vlády práva, tedy o zajištění práva na život a soukromý majetek... což by vyžadovalo zřídit a udržet správu... de facto nějakou formu neokolonialismu. Ale i bez tohoto dnes politicky velmi obtížně průchodného konceptu lze podniknout něco účinného: zrušit cla, nabídnout africkým zemím volný obchod... a zrušit (zejména zemědělské) dotace. Jistě by takový krok nebyl krátkodobě bezbolestný, ale dlouhodobě by znamenal, že se významně omezí příliv afričanů do Evropy. Je třeba vidět celou věc v reálné perspektivě: zaplaví-li desítky milionů ekonomických migrantů z afrických zemí Evropu, bude už zcela lhostejné, jak to bude s dotacemi a cly...

Při jisté míře zjednodušení lze říct, že uprchlíci k nám v těchto dnech téměř nepřijíždějí – tedy, v porovnání s přívalem valícím se přes Středozemní moře do Itálie... Živoří v utečeneckých táborech na Blízkém východě, popř., pokud se do nich nestihnout dostat včas, umírají. Měli bychom se vynasnažit pomoci tolika z nich, kolik zvládneme. Muslimové mají po ruce své souvěrce – křesťané nemají nikoho, „jen“ nás. Jsme jediní, kdo jim může pomoci – a protože jsme jediní, máme povinnost to udělat. Tak prosté to je. Protože politici touží po hlasech, je třeba jim hlasitě sdělovat, že toto přesvědčení je ve společnosti živé, že za nabídnutou pomocnou ruku blízkovýchodním křesťanům nebudou „odměněni“ volební porážkou – a to tím spíš, že spolky jako „Blok proti islámu“, vědomy si téhož, sugerují pravý opak. Nedělejme si iluze, kdyby takový správný krok jistojistě znamenal volební porážku, učiní jej tak jeden politik ze sta... Konzervativců je zkrátka v naší politice žalostně málo. To lze také změnit – v dlouhodobé perspektivě vlastně i ku prospěchu blízkovýchodních křesťanů.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.