Umírněný trumpismus

Podrobnosti

Zveřejněno 2. 4. 2017 20:34

Napsal Roman Joch

V noci na středu měl prezident Donald Trump, po čtyřiceti dnech v úřadu, svůj první projev před Kongresem, společným zasedáním jeho obou komor. A dle názoru všech pozorovatelů to byl Trumpův doposud nejlepší projev.

Ne že by se obsahově odchýlil od jeho projevů dosavadních, obsahoval všechny jeho politické pozice, a pokud někdo čekal, že v něčem vyjde demokratům vstříc – například že překvapivě oznámí, že se Obamovu reformu zdravotnictví rozhodl zachovat –, byl zklamán. Ne, svým obsahem to byl projev trumpovský a příliš se nelišil například od jeho projevu inauguračního.

Co jej však učinilo projevem dobrým a na jednom místě skvělým, byl jeho tón, jeho forma. Nebyl to projev naštvaný nebo zuřivý, nebyl útočný vůči oponentům či médiím, ale byl to projev sjednocující a formou přednesu umírněný, ba až velkorysý. Trump se striktně držel projevu, který četl ze čtecího zařízení, a neodchyloval se k ad hoc poznámkám, odbočkám a osobním útokům, jak bylo v minulosti vždy jeho zvykem. Jinými slovy, Trumpova sebedisciplína coby řečníka mu nyní zajistila projev velmi dobrý.

Škrty, které štědrost nepokryjí 

Pokud jde o jeho obsah, ten nepřekvapil: Trump chce být státníkem americkým, nikoli celosvětovým, chce klást Ameriku vždy na první místo, jen pak může být opět velkolepou.

To znamená ekonomický protekcionismus: kupovat americké zboží a zaměstnávat americké občany, ale zároveň připravit i snížení daní pro podnikatele. Na hranicích s Mexikem už velice brzo postavit zeď, v zahraničí zničit tzv. Islámský stát a porazit islamisty a zvýšit výdaje na obranu až o 10 procent, tj. o 54 miliard dolarů.

Amerika v NATO zůstává a i nadále bude spojencem evropských zemí, ale bude trvat na tom, aby Evropané na svou obranu vydávali slíbené prostředky a nevezli se na zádech amerických daňových poplatníků.

Trump omezí prostředky na diplomacii a na finanční rozvojovou pomoc do zahraničí, ale navýší prostředky na rozvoj domácí infrastruktury. Amerika už pomáhala v zahraničí dost, nyní musí pomoct sobě. A konečně, Obamova zdravotní péče bude výrazně reformována a prostředky na ni sníženy.

Největší otazníky vyvolávají rozpočtové záměry. Navýšení obranného rozpočtu o 54 miliard dolarů a program rozvoje domácí infrastruktury kombinované se snížením daní a škrty v zahraniční pomoci, jakož i škrty v plýtvání a zároveň nezvýšení zadlužení – to stále dohromady nevychází. Stále není zřejmé, kde na to získá peníze. Ty škrty totiž tak štědré navýšení nepokryjí. Snížení daní může sice přilákat investory, vést k hospodářskému růstu, a tudíž vyšším daňovým příjmům při nižších sazbách, ale předem není zřejmé v jaké výši. Nově uvalená cla sice něco do rozpočtu přinesou, ale cla jsou vlastně daní, kterou platí američtí občané, nikoli cizí firmy. Navíc na americké firmy budou v zahraničí zřejmě uvalena taky cla.

Částka 54 miliard dolarů pro obranu navíc (navýšení o 10 procent) se může zdát velká, ale je nutné si uvědomit, že za Obamy probíhaly v rozpočtu obrany jednak záměrné, jednak tzv. automatické škrty; když se Kongres nedohodl na rozpočtu, aniž by se zvýšilo zadlužení, škrtalo se mandatorně právě v armádě. Takže ozbrojené síly, které Obama Trumpovi po osmi letech odevzdal, byly o poznání slabší co do počtu vojáků i techniky než ozbrojené síly, které v roce 2009 od Bushe přebíral.

Navíc Trump, pokud chce Americe opět získat respekt ve světě – respekt Ruska, Číny, Íránu – a jejich ochotu ho raději neprovokovat – jakož i respekt Evropanů a přitom jim jít příkladem, nemůže to udělat názorněji a lépe, než že na začátku dramaticky posílí výdaje na obranu.

Možná se Trumpovi tato hra na vlastní nevyzpytatelnost a „zlého policistu – hodné policisty“ vyplatí. Zatím se vyplácí. „Zlým policistou“ vůči Evropanům je Trump samotný; těmi „hodnými policisty“ jsou ostatní v jeho bezpečnostním týmu: viceprezident Pence, ministr zahraničí Tillerson, obrany Mattis či bezpečnostní poradce McMaster. Trump mluví k Evropanům tvrdě – ale zároveň vyšle viceprezidenta a ministry zahraničí a obrany do sídla NATO v Belgii a na různé konference v Německu, aby tam Evropany jednoznačně ujišťovali a uklidňovali.

Potlesk republikánů i demokratů

A rétorický vrchol Trumpova projevu, který mu vynesl potlesk republikánů i demokratů? Projev úcty a respektu vůči na galerii stojící paní Carryn Owensové, vdově po důstojníku Williamovi „Ryanu“ Owensovi, který nedávno zahynul na protiteroristické akci v Jemenu. Od paní Owensové bylo odvážné, že takto krátce po smrti manžela souhlasila s přítomností na veřejnosti, a od Trumpa bylo zdvořilé, jaká jímavá slova na adresu jejího manžela zvolil a veřejně mu vyjádřil vděčnost země. V tomto momentě Trump působil jako velký prezident.

Nebyl to projev naštvaný, nebyl útočný vůči oponentům, byl to projev sjednocující a formou přednesu umírněný, ba až velkorysý

Vyšlo v LN 3.3.2017. Se souhlasem autora převzato z www.obcinst.cz.