Jak jsou konzervativci na Facebooku, Twitteru a Googlu ničeni, aniž si to vůbec uvědomují

Dnes, když toto čtete, moje internetová stránka Right Wing News končí. Byla aktivní zhruba od roku 2001, ale na rozsáhlém vlivu získala až před pár lety prostřednictvím sítě Facebook.

Vzpomínáte, jak mainstreamová liberální média šílela, protože Rusové ovlivňovali skoro 150 milionů lidí reklamou na této síti za 100 tisíc dolarů? V červenci 2015 stránka Right Wing News kontaktovala na Facebooku 133 milionů lidí za jediný týden. Jelikož konzervativci sdíleli pro ně zajímavý obsah, probíhal na starém malém webu Right Wing News (soudím, že téměř 3,6 milionů kladných facebookových hlášek není zas tak málo) stejně rozsáhlý informační provoz, jakým disponují nejvyhlášenější noviny v Americe. Facebook Baracka Obamy byl šestatřicetkrát větší než naše stránka; nicméně o našem obsahu diskutovalo sedmkrát více lidí.

Je ironií, že právě ta velká účast stránku pohřbila.

Ano, Facebook dává, Facebook bere. Takže proč by měl Facebook chtít zrušit nanejvýš úspěšné stránky oblíbené u uživatelů?

Jeden z důvodů sahá zpět k tomu, co jsem říkal celé řadě reportérů při volbě v roce 2016. Mám za to, že všechno to snažení pravicových stránek vyvolávalo aktivitu velkého počtu těch, které rád pokládám za „instinktivní konzervativce". Totiž, sorty lidí, kteří mají v lásce Boha, zbraně a Ameriku, ale nesledují politiku každodenně, nečtou National Review ani nelouskají žádné knihy Miltona Friedmana. Na síti Facebook vidím, že tihle lidé CHTĚJÍ, CHTĚJÍ, CHTĚJÍ, Donalda Trumpa a já mám za to, že způsobili jeho republikánskou nominaci a nejspíš ho dostali přes kritický bod ve státech jako Michigan, Pennsylvania a Wisconsin. Myslím, že liberálové, kteří provozují Facebook, dospěli ke stejnému závěru.

Než byly volby v plném proudu, Facebook už měl za sebou nějaké drobné redukce v dosažitelnosti. Později, když mainstreamová liberální média ve svých výstupech vřískala o ruském skupování reklamy, jakož i o „fake news", Facebook systematicky a metodicky, s každou změnou algoritmu, redukoval dosažitelnost všech svých stránek. To už většina z nás pochopila, kam to ve výhledu spěje. Kdyby Facebook zrušil všechny konzervativní stránky přes noc, vyvolalo by to značné pozdvižení. Na druhé straně, kdž nás bude pozvolna rdousit až k nebytí, zdali si toho vůbec někdo všimne?

Ano, nepolitické stránky to postihlo také, ačkoliv konzervativní stránky dopadly hůře, a ano, existuje pro to obchodní motivace. Když lidé kliknou na zpravodajský příběh, Facebook opouštějí. Na druhé straně, konzervativní internetové stránky jako třeba Right Wing News se dokázaly stát natolik masivními proto, že jsme schopni produkovat obsah žádaný tolika návštěvníky sítě Facebook. Což nadále nebude možné, zejména proto, že zveřejňujeme zprávy, které si tady liberálové provozující tuto společnost nepřejí.

Navíc, dovolte mi, jako někomu, kdo se tímto byznysem živí a žije v něm už od roku 2005, drobně vás bombardovat pravdou. Žijeme dnes v mediálním prostředí přesyceném a ovládaném korporacemi. Pokud jste nezdědili léta provozně zavedenou internetovou stránku a nedržíte se jí, když nemůžete přivést značné množství provozu odjinud, případně nemáte po ruce zbytečných pár milionů dolarů, vaše šance rozjet politickou stránku dnes jsou mizivé. Konzervativci si to neuvědomují, ale toto je středem jejich největšího problému. 

Sociální média JSOU novodobým společným náměstím. Je to místo, kam vyrazíte, když chcete vyhledat a oslovit publikum.

…Jenomže Facebook oznámil, že na každý pád z mnoha důvodů ruší stránky. Tolik tedy stojí o to, aby tam zněl konzervativní hlas.

Jak právě ozřejmil James O’Keefe (populární nezávislý investigativní novinář zaměřený na média v USA – pozn. red.) ve svém nejnovějším ostrém komentáři, síť Twitter se cítí být v pohodě se zákazem pro-Trumpovských účtů a jeden z jeho bezděčných zdrojů uvádí: „jo, hledáš Trumpa nebo Ameriku a máš nějakých pět tisíc klíčových slov pro popis bělošského vidláka. Pak hledáš a rozebíráš všechny ty vzkazy, všechny ty obrázky, a snažíš se přijít na to, jak tyhle věci pasují s tam těmi věcmi".

Konzervativní šťoural Charles Johnson momentálně žaluje Twitter, který připustil, že se strany Johnsona nedošlo k porušení pravidel; akorát se jej chtěl zbavit. Je dobře vědět, že je-li někdo konzervativec, může mu snaha získat na síti Twitter publikum zabrat celá léta. A tamní liberálové ho mohou svévolně odstřihnout, neboť usoudí, že jeho názory jim nevoní.

Když už mluvíme o letech vytváření publika na dané platformě s následýmzničením, dělá to konzervativcům také YouTube. Svévolně bylo rozhodnuto, že četná konzervativní videa mají být zbavena možnosti vydělávat na reklamě. Ano, stejně zkrátka přišli i sprostí nebo oplzlí liberálové, ale pouhé hlásání konzervativního názoru bylo pro YouTube dostatečným důvodem stejného postihu.Stránka PragerU Dennise Pragera žaluje majitele YouTube z téhož důvodu. Jen abych nabídl příklad obsahu několika videí, který YouTube vidí za hranou a který bere na hůl: Proč musí být Amerika v čele; Desatero: nezabiješ; Proč Amerika válčila v Koreji; Křesťané – nejpronásledovanější menšina na světě. Samozřejmě, YouTube bude tvrdit, že ta videa necenzuruje, protože je nedává pryč. Ale lidé přece nebudou utrácet peníze a mařit čas tvorbou produkčně velmi náročných videí, pokud se jim kvůli jejich politickému přesvědčení nedovolí ta videa zpeněžit.

Kromě toho, Google, radikálně liberální matka sítě YouTube, čelí žalobě Jamese Damora kvůli tomu, že se zaměřuje na bílé muže a konzervativce. Shodou okolností Damore byl propuštěn z Google po sepsání interního memoranda určeného ostatním zaměstnancům (což je v Googlu běžnou praxí) nazvaného Google jako ideologická zesilující komora: Jak předsudky zatemňují naše přemýšlení o diverzitě a inkluzi. Nebuďte dětinští – vás se „diverzita“ ani „inkluze“, jste-li konzervativci, netýkají. Chcete-li konkrétnější příklad tohoto závažně předpojatého vyhledávače, který průhledně upřednostňuje liberální zdroje před těmi konzervativními, pak nejnovější sporný bod Google spočívá v tom, že když vyhledáváte řadu významných konzervativních stránek, narazíte na „odstavec uvádějící fakta na pravou míru“, zatímco u mnohých vágních liberálních stránek nic takového nenajdete.

Mnohé z těchto společností se fakticky stávaly monopoly, protože tvrdě pracovaly na tom, aby sloužily VŠEM svým uživatelům. Nyní, když zcela ovládli svůj prostor na trhu, jsou tyto služby ovlivňovány jejich liberálními politickými názory. Jak kdysi řekl Robert Conquest: „Každá organizace, která není výslovně pravicovou, se dříve či později stane levicovou.“, a to je nebezpečí mnohem větší, než si většina konzervativců připouští.

Snadno se řekne „vytvořte si vlastní sociální sítě a média a postavte se jim ve volné soutěži“, jenže tady je řeč o společnostech s miliardami dolarů a s monopolní kontrolou trhu. Zřejmým řešením by bylo rozprášit tyto společnosti nebo alespoň vzít na vědomí jejich důležitost pro dnešní společnost a náležitě je regulovat. Ovšem nezdá se, že by konzervativci jevili dost zájmu pro to či ono řešení nebo alespoň jím POHROZIT.

Už jsme přišli o školy, o Hollywood a o minstreamová média. Co se stane, jestli nebude možné prezentovat konzervativní názor ani prostřednictvím sociálních médií, protože ta zablokují, vytěsní a připraví o možnost platby každého, kdo bude mít nějaký tah na branku? Co se stane, když sociální média zavedou pravidla, která vlastně vyjadřování konzervativních názorů odsoudí k odstřižení od služeb? Jste pro vlastnictví zbraní? Je nám líto, ale to nelze. Sňatek homosexuálů vám nevoní? Tak vypadněte. Kritizujete hnutí Black Lives Matter? To je přes čáru! Můžeme doufat v to lepší, ale tohle vypadá jako budoucnost, ke které jsme nasměrováni, a je taková, že konzervatismus bude oslabenější než kdy předtím.

Převzato z Townhall.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložil Jozef Zummer.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.