Nová studie odhaluje, že žádná „epidemie" střelby ve školách neexistuje

Zatímco Kongres a Bílý dům vedou diskuse o legislativní reakci na nedávnou hromadnou střelbu na Floridě, kde nevyrovnaný devatenáctiletý mladík zastřelil 17 osob a způsobil zranění tuctu dalších, největší část této diskuse se týká kontroly vlastnictví zbraní. Mezi návrhy je zvýšení věku pro dostupnost prodeje některých střelných zbraní z 18 na 21 let, vyzbrojení pedagogů, posílení škol větším počtem policistů a strážníků a zákaz držení střelných zbraní osobami, které se léčí s duševní poruchou. Účelnost některých z těchto návrhů na posílení bezpečnosti ve školách je zpochybňována novými studiemi.

Žádná „epidemie"

Podle profesora Jamese Alana Foxe z Northeastern University a výzkumné pracovnice Emmy E. Fridelové je nepravděpodobné, že by kterýkoli z těchto různých návrhů dokázal zabránit hromadné střelbě ve školách. Fox nedávno napsal, že od roku 1996 došlo ve školách k 16 případům, mezi které jsou počítány střelby s četnými oběťmi a incidenty se 4 nebo více obětmi s přinejmenším dvěma úmrtími po zásahu střelnou zbraní, nepočítáme-li útočníka. Z toho jde v 8 případech o hromadnou střelbu, čili o incident s nejméně 4 mrtvými, nepočítáme-li útočníka. „To není epidemie", řekl Fox.

On a Fridelová poskytli data pro publikaci „Tři R o střelbách ve školách: Riziko, Připravenost a Reakce (Risk, Readiness, and Response)", která bude v tomto roce vydána v rámci Příručky o násilných útocích ve školách: formy, okolnosti a prevence, (nakladatelství Wiley, editor H. Shapiro).

Fox a Fridelová zjistili, že masová střelba na školách je dost vyjímečná, a to na základě dat získaných z dodatečné zprávy FBI o vraždách, z výzkumné služby Kongresu, ze Stanford Geospatial Center a tamních knihovních fondů, z časopisu Mother Jones, ze zprávy policie v New Yorku o aktivních střelcích, z časopisu USA Today, z archivu o použití střelných zbraní a od neziskové organizace Everytown for Gun Safety. Zjistili, že výskyt střelby zahrnující studenty fakticky klesá už od devadesátých let. Fox v jednom rozhovoru uvedl, že počet obětí z řad dětí ve školách byl na začátku 90. let oproti dnešku čtyřnásobný. „Nemáme tu žádnou epidemii střelby ve školách", píše v článku na internetové stránce Northeastern University. Více dětí se utopí při plavání nebo zahyne při cyklistické nehodě. Z průzkumu vyplývá, že za posledních 25 let zahynulo při střelbě ve školách ne více než 10 dětí ročně.

Fox má za to, že některé nápady k podstatě problému jdou. Přiklání se k zákazu tzv. bump-stocks, poloautomatických zbraní schopných střelby téměř stejně rychlé jako u zbraní automatických. Dále řekl, že zvýšení věku z 18 na 21 let dovolující zakoupení určitého typu zbraní je možná dobrý nápad, ale že střelci si vždy najdou nějaké cestičky, jak takové zákazy obcházet. Fox tvrdí, že v posledních 35 letech se vyskytlo jen pět případů, kdy byla v rámci hromadné střelby použita poloautomatická nebo automatická zbraň osobou ve věku 18 až 20 let.

Ve školství chybí poradci

Výzkumníci mají za to, že k posílení bezpečnosti na školách by mohla přispět větší péče o duševní hygienu studentů. Nazývají to kritickou potřebou, která byla opomíjena, a poukazují na skutečnost, že školy se potýkají s nedostatkem poradců. Podle Americké asociace poradců ve školství byl v roce 2014/2015 poměr počtu studentů k počtu poradců 482:1, což je téměř dvojnásobek hodnoty doporučované touto asociací. Výzkumníci se obávají, že při takovém poměru přijde nejspíš mnoho potřebných studentů zkrátka.

Od smrtící střelby na Columbine High School v roce 1999 začaly školy po celé zemi s výcvikem simulujícím útok aktivního střelce (v originále Active shooter – pozn. red.), v šesti státech je to závazné. Žáci se účastní simulovaných útoků, při nichž se kryjí pod lavicemi nebo schovávají na WC, zatímco policisté jsou nasazeni k vyhledávání fiktivních střelců. Výzkumníci soudí, že tato cvičení mohou žákům způsobovat trauma a že nic nedokazuje, že to přispívá k jejich ochraně. Zvýšená bezpečnostní opatření, včetně ozbrojování pedagogů, mohou být spíše ke škodě než k užitku. V článku na internetové stránce Northeastern University Fox uvedl: „Nejsem velkým fandou přeměny škol na pevnosti, neboť to je poselstvím pro děti, že zlý chlápek si pro ně jde – pokud se obklopujete zabezpečením, máte určitě na svých zádech namalovaný terč. Vlastně to neuklidňuje, spíš vyvolává strach."

Posedlost médií

V jednom rozhovoru pro televizní síť C-SPAN vytkl Fox médiím vyvolávání dojmu, že je střílení ve školách na vzestupu: „Na sklonku osmdesátých let tu nebyly kabelové zpravodajské kanály s celodenním vysíláním. Nebyla tu satelitní média ukazující obrazy rodičů objímajících plačící děti, s vysíláním rovnou do vašeho obýváku, z čehož jste mohli mít představu, že se to odehrává na ulici rovnou pod vašimi okny. To vyvolává dojem, že těch případů je více, ačkoliv fakticky je jich méně. (Tento efekt má širší uplatnění – pozn. red.) Zpět k devadesátým létům – ve školním roce 1996/97 došlo ke čtyřem případům hromadné střelby. Co se stalo na Floridě, je děsivé ... ale neměli bychom reagovat přehnaně.

Máme 55 milionů školáků a přes 100 000 škol. Nebudeme zlehčovat děsivost toho, co se stalo, přesto ale pravděpodobnost takového rizika je velice nízká." To byla Foxova reakce na střelbu na střední škole Marjory Stoneman Douglas v Parklandu na Floridě.„Nepřiměřená reakce, jako vyzbrojování učitelů, je zrovna chybným krokem, stejně jako přeměna škol v pevnosti svírající naše děcka, s neustálou připomínkou toho terče na jejich zádech." Podle něho by to chtělo dosadit na školy více poradců.

Ke zprávám, že na amerických školách dojde ke střelbě v průměru každý týden jednou Fox řekl, že ve většině případů nikdo nepřijde o život. „Jsou v tom zahrnuty i sebevraždy nebo případy, kdy je někdo postřelen, ale nestojí ho to život. To není každotýdenní jev. To je každotýdenní událost, která se v celkovém poměru neděje tak často.“ (Při 100 tisíci školách a 52 incidentech za rok je pravděpodobnost, že incident během roku nastane v konkrétní škole 0,00052, tedy přibližně pět setin procenta, jinými slovy: v konkrétní škole dojde k incidentu v průměru jednou za přibližně 1 923 let – pozn. red.)

Spero News editor Martin Barillas je bývalým diplomatem USA, který se také věnoval obhajobě demokracie a jako pozorovatel se účastnil voleb v Latinské Americe. Živí se též jako překladatel na volné noze.

Se souhlasem převzato ze Speroforum.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložil Jozef Zummer.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.