Průvodce americkými komunistickými stranami pro začátečníky – 1. část

Podle autorových zkušeností většina amerických novinářů, politiků, policejních důstojníků a dokonce i důstojníků tajných služeb velice málo rozumí současnému komunistickému hnutí v Americe.

K průměrnému americkému voliči se pochopitelně dostane velmi málo potvrzení o tom, že zde komunismus existuje dál a jaký má vliv. A přitom je dnes v této zemi komunismus nejdůležitějším politickým a kulturním vlivem. Přinášíme proto stručná nastínění významných domácích organizací, které se v současnosti snaží podkopat ústavu a vnutit americkému lidu socialismus.

Aby bylo jasno, pokud jde o „komunismus versus socialismus“: socialismus je eufemistické přejmenování komunismu. Jsou to dva hrášky v jednom lusku, který vede k tyranii. Komunismus je socialismus, a ti, kdo chtějí, abyste věřili, že jde o něco jiného, se vás snaží indoktrinovat. Tečka.

V Americe jsou dvě „levice“: komunisté ochotní pro dosažení svých cílů působit v Demokratické straně a spolupracovat s ní, a komunisté, kteří demokraty považují za beznadějně „buržoazní“ a „kapitalistickou“ stranu. První skupina je organizovanější, realističtější a nebezpečnější. Druhá, stejně jako první, často spolupracuje se zahraničními komunisty a snáze se pouští do pouličních násilností.

V první části článku se budeme věnovat komunistům, jejichž politikou je spolupráce s Demokratickou stranou. Jsou to nejpodvratnější a nejnebezpečnější organizace v Americe.

Demokratičtí socialisté Ameriky (DSA)

Přestože proti tomu pravidelně veřejně protestují, jsou DSA (Demokratc socialist of America)  komunistickou organizací. Mají více než 55 tisíc členů. Mnozí z nich jsou indoktrinovaní vysokoškolští studenti, většinu jejich vůdců však tvoří kovaní marxističtí revolucionáři.

DSA – dnes největší marxistická strana v USA – vznikla v roce 1982 ze dvou podobných skupin. Větší z nich, „Demokratický socialistický organizační výbor“ (Democratic Socialist Organizing Committee), tvořili hlavně starší aktivisté ze Socialistické strany USA, která se rychle zhroutila. Menší „Nové americké hnutí” (New America Movement) se skládalo z mladých „Studentů pro demokratickou společnost“ (Students for a Democratic Society – SDS) z doby vietnamské války a ze skupiny starších radikálů, kteří se po sovětské invazi do Československa v roce 1968 odštěpili od Komunistické strany.

Nejtrvalejší vliv v DSA má Antonio Gramsci. Tento italský komunistický teoretik věřil ve vzestup socialismu prostřednictvím trpělivého pronikání do všech politických a kulturních institucí; teprve potom se mělo přejít k revolučnímu násilí.

Američany všech politických přesvědčení možná překvapí zjištění, že zpočátku měla DSA velký vliv v Demokratické straně. V roce 1991 pomohla společně se svým dávným spojencem Berniem Sandersem ustavit Progresivní kongresovou skupinu (Congressional Progressive Caucus) a jejich úspěchem bylo zvolení stovek představitelů Demokratické strany, mnoha místních politiků a několika členů Kongresu.

Nynější poslanci Jan Schakowsky (demokratka za stát Illinois), Danny Davis (demokrat za stát Illinois) a Jerry Nadler (demokrat za stát New York) byli kdysi všichni soudruhy, platícími členské příspěvky DSA. Při posledních volbách zvolili DSA přes dvacet místních a státních představitelů a mimoto dvě další členky sněmovny reprezentantů – Alexandrii Ocasio-Cortezovou (demokratku za stát New York) a Rashidu Tlaibovou (demokratku za stát Michigan).

Od počátku třetího tisíciletí do roku 2015 vliv DSA slábl, počet členů poklesl asi na šest tisíc a pouze třetina z nich byla aktivní.

Všechno to změnil Bernie Sanders. Nejméně od roku 1990 jej DSA podporovali. Když kandidoval na prezidenta, stali se DSA páteří jeho týmu. S jeho vzestupem šli nahoru i oni. Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem počet členů DSA prudce vzrostl. Nárůst se začíná teprve nyní zpomalovat a v některých místech počet klesá.

DSA mají nyní ve všech padesáti státech přes dvě stě poboček. Jejich baštami jsou města Boston, New York, Washington, Chicago, Detroit, Seattle, Portland ve státě Oregon, oblast při sanfranciském a sanpabloském zálivu a Jižní Kalifornie, avšak pobočku DSA má nyní skoro každé významné město v Americe a také mnoho těch menších. Pobočka DSA ve městě New York se pyšní více než třemi tisíci přispívajících členů, Austin, hlavní město Texasu, jich hlásí sedm set a v Portlandu ve státě Oregon je 800 členů. Díky tak početné členské základně mají DSA značnou možnost proniknout téměř v každém státě do Demokratické strany. Ovládají též organizaci „Naše revoluce“ (Our Revolution), která podporuje ultralevicové kandidáty a pyšní se stem tisíc členů, bděle pracujících pro to, aby Sandersovo hnutí neochablo.

Díky těmto členům, kteří shromažďují telefonická data o voličích a navštěvují je osobně, jsou DSA schopni zařídit volbu soudruhů do výborů a na vedoucí místa Demokratické strany po celé zemi. V červenci 2018 přinesl list Washington Post zprávu, že DSA „nikdy neměli více příznivců nebo větší moc“.

DSA mají náboženskou komisi, jejímiž členy je mnoho pastorů, církevních představitelů, teologů a náboženských akademiků, kteří do tvárných myslí ostražitě vtloukají indoktrinaci o tom, že křesťanství a socialismus jdou spolu ruku v ruce.

DSA mají též značný vliv na vysokých školách. Zpočátku asi třetinu členů tvořili příslušníci akademické obce. Dnes je mládežnické křídlo DSA, známé jako YDSA, zahnízděné v univerzitních areálech po celé Americe.

Po většinu doby své existence příslušeli DSA k Socialistické internacionále (SI), která sdružuje více než stovku socialistických a sociálně demokratických politických stran. Na své výroční konferenci v Chicagu roku 2017 z SI oficiálně vystoupili, protože jim byla příliš umírněná. Raději se spojili s několika evropskými stranami komunistického zaměření. Zvlášť blízko mají k německé „Levici“ (Die Linke), která je přímou pokračovatelkou staré stalinistické východoněmecké Komunistické strany.

V osmdesátých letech DSA úzce spolupracovali s Luizem Ináciem Lulou da Silva, který se nakonec stal socialistickým prezidentem Brazílie. „Lula“ pak s kubánským prezidentem Fidelem Castrem pracoval na tom, aby po celé Latinské Americe došlo ke zvolení socialistických vlád (známý „rudý příliv“).

Prominentními členy DSA se stali profesor teologie Cornel West; nedávno zesnulý otec hnutí za socializované zdravotnictví a bývalý lékař rodiny Obamových Quentin Young; Obamův imigrační poradce Eliseo Medina; herec Ed Asner; feministka Gloria Steinemová; muslimská aktivistka Linda Sarsourová – a odsouzený východoněmecký špión Kurt Stand.

Komunistická strana Spojených států amerických (CPUSA)

CPUSA (Communist Party USA) vznikla roku 1919 v Chicagu, kde sídlí dodnes. Ve čtyřicátých letech měla více než sto tisíc členů. S dnešní pětitisícovkou soudruhů není tak veliká jako kdysi, je však dosud vlivnou politickou silou. Má soudruhy ve všech státech, nejsilnější je však v Bostonu, New Yorku, Connecticutu, Filadelfii, Missouri, Chicagu, Detroitu, Severním a Centrálním Texasu, Arizoně a Kalifornii. Má značný vliv v organizacích jako např. v Koalici černých odborářů (Coalition of Black Trade Unionists), Americké mírové radě (The U.S. Peace Council), Spravedlivé zaměstnání (Jobs with Justice), Alianci pro americké důchodce (Alliance for Retired Americans) a desítkách menších lokálních skupin. CPUSA je velice aktivní v odborech a v hnutích zasazujících se za životní prostředí a za „rasovou spravedlnost“. Systematicky se zaměřuje na nábor černých pastorů a utužování jejich vlivu na černé obyvatelstvo, které volí demokraty.

Demokratická strana už dávno přestala vyhánět komunisty ze svých řad. V důsledku toho CPUSA v některých částech země – v Connecticutu, Západním a Jižním Chicagu, Severovýchodním Ohiu, ve městě St. Louis ve státě Missouri, v arizonském Tucsonu a texaském Houstonu – ovládá několik demokratických volebních okrsků.

V Connecticutu má CPUSA vztahy s guvernérem, oběma senátory, pěti členy Kongresu a řadou volených představitelů státu, okresů a velkých měst. V Texasu se členka CPUSA Sema Hernandezová ucházela na kandidátce Demokratů o křeslo v americkém Senátu a získala dvě stě padesát tisíc hlasů.

Po celá desetiletí CPUSA plně vlastnila a subvencovala licenci na prodej zboží z Moskvy. Dnes je oddána Číně, udržuje si však těsné spojenectví s komunistickými stranami Ruska, Vietnamu, Kuby, Velké Británie, Řecka, Íránu, Iráku, Mexika, Kanady a Brazílie.

Tato strana se stále podílí na dosud existujících předních mezinárodních komunistických organizacích sovětské éry (Světová rada míru, Světová odborová federace, Mezinárodní demokratická federace žen a Světová federace demokratické mládeže – WFDY). V roce 2017 vyslala CPUSA delegaci mládeže na 19. světový festival mládeže WFDY v ruském Soči spojený s oslavou stého výročí bolševické revoluce. Ruský prezident Vladimir Putin dějiště konání osobně zaštítil a oslovil účastníky, jichž bylo podle odhadu třicet tisíc.

K prominentům moderní Komunistické strany USA patří její předseda John Bachtell (někdejší vedoucí volebního okrsku Baracka Obamy pro jeho tehdejší kandidaturu do Senátu), Judith LeBlancová, indiánská aktivistka, která v roce 2015 školila budoucí účastníky protestů za zastavení budování ropovodu Dakota Access Pipeline, a věčný kandidát za Demokraty v Clevelandu Rick Nagin.

Někteří členové Komunistické strany USA jsou zároveň členy strany Demokratických socialistů Ameriky DSA.

Korespondenční výbory za demokracii a socialismus (CCDS)

CCDS (Committees of Correspondence for Democracy and Socialism) vznikly v roce 1991 odštěpením asi třetiny tehdejších tří tisíc členů Komunistické strany USA. K nové organizaci bývalých komunistů se rychle připojili disidenští maoisté, trockisté, anarchisté a „demokratičtí socialisté“.

V roce 2000 se z Korespondenčních výborů (CoC nebo CofC) staly Korespondenční výbory za demokracii a socialismus (CCDS).

Počet členů organizace rychle vzrostl na dva tisíce a byla tak připravena stát se tím, čím jsou dnes DSA – masovou, mnohatendenční socialistickou organizací. V posledních letech se však CCDS smrskla na zhruba čtyři stovky převážně starších členů.

CCDS sídlí v oblasti sanfranciského a sanpabloského zálivu. Nejsilnější je v Chicagu, New Yorku, Bostonu, v západní Pensylvánii, Louisvillu, Kentucky, Severní a Jižní Karolíně a ve státě Mississippi. Určitý vliv na voliče má díky své úzké spolupráci s DSA.

K prominentním členům patří demokratická poslankyně mississipské sněmovny reprezentantů Kathy Sykesová a předačka jihokarolínských odborů Donna Dewittová. Ranými členy byli kultovní komunistka Angela Davisová a folkový hudebník Pete Seeger, jakož i nynější členka Kongresu za Kalifornii Barbara Leeová.

CCDS velmi silně podporují Čínu a Vietnam, stejně jako Kubu a Venezuelu. Někteří členové jsou zároveň i členy stran DSA a CPUSA.

Socialistická organizace cesty svobody (FRSO) / Levé kořeny

FRSO (The Freedom Road Socialist Organization) vyrostla z maoistických studentských hnutí šedesátých, sedmdesátých a počátku osmdesátých let. Vznikla v roce 1985, splynuly v ní Liga proletářské jednoty (Proletarian Unity League), Ústředí revolučních dělníků (Revolutionary Workers Headquarters) a později Organizace pro revoluční jednotu (Organization for Revolutionary Unity ), Kolektiv Amilcara Cabrala a Paula Robesona (Amilcar Cabral-Paul Robeson Collective) a Socialistická organizační síť (Socialist Organizing Network). V roce 2000 se připojila anarchistická skupina Oheň v noci (Fire by Night). FRSO vstřebala i členy dávno zaniklé Strany komunistických dělníků (Communist Workers’ Party), Ligy revolučního boje (League of Revolutionary Struggle), Pochodové linie (Line of March) a Komunistické strany USA (marxisticko-leninské) (Communist Party USA (Marxist-Leninist)).

V roce 1999 se FRSO z větší části rozštěpila, kvůli ochotě hlavního proudu spolupracovat s Demokratickou stranou. Skupinou, která se oddělila – Socialistickou organizací cesty svobody/Braňte se! (The Freedom Road Socialist Organization and its Fight Back!) – se budeme zabývat ve druhé části tohototo seriálu.

S Čínou se již FRSO otevřeně nepřátelí, mnoho členů však v Číně žije a pracuje nebo se společně s čínskými organizacemi věnují sdílení solidarity. Někteří členové také spolupracují s pro-severokorejskými skupinami nebo podporují Kubu, Venezuelu, skupiny oficiálně označované jako teroristické, Komunistickou stranu Filipín nebo Lidovou frontu pro osvobození Palestiny.

Pokud jde o členství, je FRSO krajně tajnůstkářská, podle odhadu autora tohoto článku však má dva až tři tisíce aktivních členů. Je soustředěna v oblasti sanfranciského a sanpabloského zálivu a ve městě New Yorku, významná střediska má v Los Angeles, oregonském Portlandu, Seattlu, Bostonu, Filadelfii, Ohiu, Missouri, Tennessee, Severní Karolíně, georgijské Atlantě, texaském Austinu, New Orleansu, na jižní Floridě a v Novém Mexiku.

Někteří členové FRSO jsou zároveň členy stran DSA či CCDS.

Jako všechny skupiny odvozené od maoismu, i FRSO se důkladně zabývá rasovou a genderovou politikou. Tvoří ji převážně „barevní lidé“ a nejméně z padesáti procent ženy, mnoho gayů a srovnatelný počet mladých lidí.

Z okruhu FRSO pochází hnutí Na životech černých záleží (Black Lives Matter) a marxistická koncepce „výsady bělochů“, stejně jako levičácká poblázněnost pro užívání „genderově neutrálních“ zájmen.

Na rozdíl od většiny starších maoistických skupin se FRSO aktivně zapojuje do volební politiky. Ovládá několik předních skupin zaměřujících se na voličstvo a jeho registraci, k nimž patří Nová virginská většina (The New Virginia Majority), Nová floridská většina (The New Florida Majority), Memphis pro všechny (Memphis For All) a Nashwille, povstaň (Stand Up Nashville) (obojí v Tennessee), Durham pro všechny (Durham For All) (Severní Karolína), Lancastere, povstaň (Lancaster Stands Up) a Aliance 215 lidí (215 People’s Alliance) (obojí v Pensylvánii) a které mají při volbách mnoha místních i celonárodních politiků stěžejní význam.

FRSO cílí záměrně na jižní státy a oblasti s početným černošským a hispánským obyvatelstvem.

Organizuje též spoustu dobře placených předních skupin po celé zemi, k nimž patří Čínské pokrokové sdružení (Chinese Progressive Association – v San Francisku), Čínské pokrokové sdružení (Chinese Progressive Association – v Bostonu), Highlandské výzkumné a vzdělávací středisko (Highlander Research and Education Center – v Tennessee), Miamské dělnické středisko, Právo na město (Miami Workers Center, Right to the City - ve městě New Yorku, s pobočkami po celé zemi), Ukažme, co je to rasová spravedlnost (Showing Up for Racial Justice – skupiny po celé zemi), Jižané na novém základě (Southerners On New Ground – Atlanta/Birmingham), Asijsko-tichomořská síť za životní prostředí (Asian Pacific Environmental Network), Spravedlivá pře (Causa Justa: Just Cause – v oblasti sanfranciského a sanpabloského zálivu) a Strategické koncepce organizačmího a politického vzdělávání (Strategic Concepts in Organizing and Policy Education – v Los Angeles).

Levé kořeny (LeftRoots) založili v roce 2014 Steve Williams, bývalý člen skupiny Společně za organizaci revolučního hnutí (Standing Together to Organize a Revolutionary Movement – STORM), a přidružená členka FRSO N’Tanya Leeová. Levé kořeny jsou v podstatě skupinou přidruženou k FRSO a poněkud posílenou členy DSA. Mají kolem pěti set členů a pobočky v Miami, Filadelfii, v oblasti sanfranciského a sanpabloského zálivu, v Los Angeles, Bostonu a New Yorku.

Projekt Levice Uvnitř/Vně

Všechny výše uvedené skupiny spolupracují na projektu The Left Inside/Outside Project, založeném na počátku roku 2017 s cílem koordinovat infiltraci a konečné převzetí Demokratické strany.

Mnohé z těchto skupin dostávají významnou finanční podporu od Fordovy nadace, Nadací pro otevřené společnosti (Open Societies Foundations – G. Sorose), Přílivové nadace (Tides Foundation), MacArthurovy nadace a podobných skupin. Krom toho tyto předvojové skupiny socialistických organizací často dostávají podporu v podobě grantů a osvobození od daní, tedy na účet daňových poplatníků. Odbory často pomáhají těmto skupinám finančně, věcným zásobováním i výcvikem.

Převzato z theepochtimes.com. Komentář publikován 22. ledna 2019. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila PhDr. Ivana Kultová.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.