Obsah

Pár kapek reminiscence

Fidesz (tehdy Svaz mladých demokratů) byl založen na jaře 1988 skupinou mladých intelektuálů a studentů jako nezávislá mládežnická organizace, protiváha komunistickému svazu mládeže. FIDESZ se stal jedním z nejvýznamnějších hnacích motorů pádu komunismu v Maďarsku. V prvních svobodných volbách 1990 získal 21 poslanců v parlamentu a stal se opozicí vůči tehdy vládnoucí koalici v čele s MDF.

V roce 1993 se FIDESZ stal řádnou politickou stranou a předsedou strany byl zvolen zakládající člen Viktor Orbán. Tehdy strana vystupovala jako pravicově liberální uskupení, ovšem po prohraných volbách v roce 1994 začal proces postupných změn v ideologii i praxi směrem k národně – konzervativní pravici.

Do voleb 1998 šel Fidesz jako hlavní pravicová strana s programem, obhajujícím zájmy celého maďarského národa, včetně Maďarů žijících v zahraničí, požadoval ochranu maďarského jazyka a kultury, hájil význam církví pro soudržnost společnosti či trval na důsledném hájení národních zájmů při vyjednávání vstupu do Evropské unie.

Tyto volby Fidesz vyhrál a společně s menšími stranami utvořil koaliční vládu. Viktor Orbán se stal premiérem a pod jeho vedením vstoupilo Maďarsko spolu s Českou republikou a Polskem roku 1999 do NATO. Bylo to období ekonomického rozvoje, klesající nezaměstnanosti a růstu platů. Orbánova tehdejší vláda byla dynamická a mladá nejen myšlením, ale i věkovým průměrem svých ministrů, z nichž většina měla jen něco málo přes 30 let. V roce 1999 se Fidesz rozešel s Liberální internacionálou a získal přidružné členství v Evropské lidové straně (EPP).

Volby 2002 Fidesz v koalici s MDF vyhrál, nicméně zůstal v opozici, neboť vládu utvořili socialisté v čele s premiérem Péterem Medgyessym. V roce 2008 Maďarsko silně zasáhla ekonomická krize, socialistická vláda ztrácí podporu a roste popularita pravice, do jejíhož čela se staví právě FIDESZ, jehož předsedou se stává znovu Viktor Orbán. V roce 2009 vede FIDESZ kampaň proti neoblíbenému premiérovi Gyurcsányovi a následně proti přechodné úřednické vládě a kritizuje katastrofální hospodářskou politiku státu, plnou korupce. Daří se mu sbírat protestní hlasy a stává se lídrem pravicového křídla, aby pak v roce 2010 drtivě zvítězil ve volbách a v koalici s menší křesťansko-konzervativní stranou získal ústavní dvoutřetinovou většinu, nutnou ke změně ústavních zákonů. FIDESZ s Orbánem v čele si tak otevřel cestu k zásadním reformám. Viktor Orbán se tak 29. května 2010 stal v pořadí již osmým premiérem Maďarské republiky.

***

Maďarsko v roce 2011 přijalo novou ústavu, která nahradila ústavu z roku 1949, koncipovanou podle sovětského vzoru. Nová ústava měla završit demokratizaci země, započatou pádem komunismu v roce 1989 a napomoci v utváření nové národní identity. Řečeno slovy Romana Jocha, je za tím jakýsi pokus vyslat zemi na trajektorii, od níž nebude snadné ji odklonit ani po případné změně vlády. Konstituce přinesla i řadu pragmatických prvků, z nichž mnohé možná až příliš odrážely aktuální vnitropolitickou debatu. KONZERVATIVNÍ LISTY už tenkrát psaly o tom, že Orbánova ústava je možná až příliš „dítětem své doby“, na kterém se zrcadlí aktuální problémy státu a jeho vlády. Nicméně, radili jsme tenkrát vyčkat a kritikou šetřit, neb nic zlověstného ústava neslibovala, jen možná některé věci říkala jinak, než by Evropa momentálně ráda slyšela. Během oněch dvou let maďarský parlament, stále ovládaný Orbánovou většinou, tuto novou ústavu několikrát drobně novelizoval. Nyní je na stole novela, resp. dodatek čtvrtý, a opět budí nevoli, kritiku a emoce. Co se to v té Budapešti zase děje?

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.