Obsah

Nebuďme extrémisty

V uplynulých dnech probleskly zprávy, že současný ministr spravedlnosti Lubomír Zaorálek by měl být navržen svojí mateřskou ČSSD na post eurokomisaře a pokud by to klaplo, tak na jeho místo má nastoupit pan Hynek Kmoníček, toho času hradní poradce (viz např. Jan Rovenský: „Vládní změny? Zaorálek prý zamíří do Bruselu a na jeho místo půjde Kmoníček“, Novinky.cz, 20.5.2014). Záhy se dostavilo dementi, nicméně je to taková „první vlašťovka“, s královnou detektivek řečeno „není kouře bez ohýnku“. Nuže, nechci říkat, že jsme to říkali – ale my jsme to říkali... prakticky přesně před rokem. Konkrétně tedy Libor Král v článku „Zájem státu na posledním místě“ (KONZERVATIVNÍ LISTY, 05/2013). Myslím, že to stojí za citaci: „V té souvislosti bude opravdu zajímavé sledovat, kdy a kam se pan Forejt vypraví, resp. zda, nebo možná je lépe se ptát kdy a za jakých okolností se ministrem zahraničí stane pan Kmoníček...“.

Tohle chlubení se je ale pouhým oslím můstkem. Rád bych totiž poukázal na hlavní téma textů Libora Krále v KONZERVATIVNÍCH LISTECH („Lidská práva v zajetí ekonomické diplomacie“, KL 09/2013, resp. „Domácí restart“, KL 02/2014), tedy na diskusi o přítomnosti otázky lidských práv v naší zahraniční politice, o žádoucí míře této přítomnosti a o tom, zda a nakolik taková (řekněme) idealistická zahraniční politika kříží obchodní zájmy – obecněji o hodnotách v politice. Do této debaty vstoupil Petr Robejšek svým rozhovorem vedeným s Jakubem Jandou „Petr Robejšek: ‘Nemám problém říci, že Vladimír Putin je jedním z nejlepších technologů moci současnosti’“ (Revue Politika, 18.3.2014), kde např. uvádí: „Ostatní hodnoty, o kterých hovoříme, tedy i právě ty, které jste zmínil v souvislosti s Václavem Havlem, vás samy o sobě silnými neudělají. Vy musíte být silný, abyste tyto hodnoty mohl uplatnit.“ Dále: „...hodnoty samy o sobě nestačí a nejsou dost silné. Že je třeba vytvořit pro ně bázi, posílit je v tom smyslu, že se budou opírat, v tomto případě o co nejsilnější ekonomické pozadí celé společnosti.“ Nebo: „Ale když si to obrátíme a ptáme se, zda by bylo možné prostými apely na pravdu a lásku provést přechod od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice, tak je nám jasné, že by to možné nebylo. Tím pádem by ty hodnoty, o které nám samozřejmě jde, selhaly prakticky dvakrát. Jednou v tu chvíli, že jejich pomocí prostými apely nejde provést, to co je nutné provést. A podruhé tím, že by trpěly pod chaosem, který by pravděpodobně vznikl tím, že by někteří disidenti (jak víme s velmi naivními představami) začali provádět cosi jako ekonomickou restrukturalizaci ve jménu pravdy a lásky.“ 

Předně, kdo tvrdí, že hodnoty udělají silným někoho samy o sobě? Já nikoho takového neznám (když tak mě, prosím, opravte...). Zato považuji za jisté, že absence hodnot vede nevyhnutelně ke značné slabosti, neboť bez sdílených hodnot není společenství dostatečně koherentní, nepanuje v něm důvěra, není možná náležitě hladká spolupráce, vše se prodražuje... v důsledku tedy společenství slábne. Poznamenejme, že toto by mohla směle být součást popisu naší vlastní současné situace.

K druhé citované pasáži mě napadá jediná otázka: takže Marx měl pravdu? Opravdu má nutně materiální základna přednost před kulturní nadstavbou? Já se zkrátka důvodně domnívám, že nikoli... Nebo jsem to nějak dezinterpretoval? Ať ale přemýšlím jak přemýšlím, jiné vysvětlení nevidím...

A třetí citace... no není to zcela falešná dichotomie? Proč, u všech všudy, hned brát opačný extrém? Proč se hned omezovat jen na prosté apely? Kdo tohle požaduje dnes či kdo to hlásal v minulosti? Vždyť nebuďme extrémisty!

Konečně se zastavme u toho Putina. K tomu pan Robejšek mmj. říká: „Nezávisle na tom si myslím, že jako technolog moci je Vladimir Putin jeden z nejlepších, kteří v současné době existují. Navíc si myslím, a to mi možná budou nekteří čtenáři předhazovat, že pokud jde o hodnotovou problematiku, tak je třeba jasně vidět, že Putin je člověk, který má jasnou ideu, v tom co je Rusko. Samozřejmě nezapomene na to sloužit sobě, ale především se snaží sloužit Rusku. Může to dělat chybně, ale snaží se o to. Budoucí historici mohou třeba říci, to a to bylo špatné. Já si myslím, že to neřeknou, ale že celkově spíše budou Putinovu éru, zejména ve srovnání s jeho předchůdci, hodnotit jako velmi povedenou v kontextu možností země, stavu ve kterém se Rusko nachází, a vzhledem k situaci okolního světa. Můj názor je ten, který jsem právě vyjádřil ale jisté je, že Vladimir Putin má jasnou představu o tom, co chce pro Rusko.“ Tak to zkusme, byť je zde nemalé riziko, že je zrovna tímto laskavý čtenář již poněkud přesycen...: Nezávisle na tom si myslím, že jako technolog moci je Adolf Hitler jeden z nejlepších, kteří v současné době existují. Navíc si myslím, a to mi možná budou nekteří čtenáři předhazovat, že pokud jde o hodnotovou problematiku, tak je třeba jasně vidět, že Hitler je člověk, který má jasnou ideu, v tom co je Německo. Samozřejmě nezapomene na to sloužit sobě, ale především se snaží sloužit Německu. Může to dělat chybně, ale snaží se o to. Budoucí historici mohou třeba říci, to a to bylo špatné. Já si myslím, že to neřeknou, ale že celkově spíše budou Hitlerovu éru, zejména ve srovnání s jeho předchůdci, hodnotit jako velmi povedenou v kontextu možností země, stavu ve kterém se Německo nachází, a vzhledem k situaci okolního světa. Můj názor je ten, který jsem právě vyjádřil ale jisté je, že Adolf Hitler má jasnou představu o tom, co chce pro Německo. Líbí?

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.