Vlastňák

Podrobnosti

Zveřejněno 5. 6. 2014 2:05

Napsal Jan Kubalčík

Vlastní gól se povedl vsítit Martinu M. Šimečkovi v rámci článku „Horší než tanky“ (respekt.ihned.cz, 28.4.2914). Nejprve začíná velmi sympaticky – až nečekaně sympaticky! Totiž kritikou relativismu a poukazováním na jistou (podstatnou) část jeho závažných negativních důsledků. Když přeskočím (už asi téměř povinný) projev obsese ze současné maďarské vlády, reflektuje pan Šimečka kremelského poradce Alexandra Dugina. To nelze nepochválit.

Jenže pak to přijde: „...Alexander Dugin jasně shrnul, jak takový nepřítel v očích Moskvy vypadá: ‘Liberální hegemon s jeho principy volného trhu, parlamentarismu, lidských práv a absolutního individualismu.’ V podstatě to Dugin vystihl správně...“ Přitaká-li však pan Šimečka takto panu Duginovi, velmi silně si protiřečí. Kritikou relativismu, dovedeno do důsledků, na jedné straně říká, že někde ta pravda tedy je... fajn. Co ale na druhé straně značí absolutní individualismus? Nic méně než to, že člověk a jeho názor je měřítkem všech věcí – což je kořen relativismu.

Ne, pan Dugin – a s ním pan Šimečka – se mýlí. Individualismus je jistě podstatnou složkou Západu, ale podobně, jako se se ctností, v aristotelském smyslu, pojí dvě nectnosti, tedy nedostatek oné ctnosti a její přehánění, také absolutisace individualismu je vadná (že je samozřejmě vadný též deficit individualismu by nám, se zkušeností s absolutisací kolektivismu, mělo být jasné...). V jistém smyslu se pan Šimečka s panem Duginem potřebují a zmíněné souznění je toho dokladem. Podstata však spočívá v tom, že se oba mýlí. Absolutní individualismus, to je karikatura Západu. Ale zatímco kdyby někdo tvrdil, že typickým rysem Západu je absence individualismu, nikdo by mu nevěřil, tvrzení o jeho absolutisaci věrohodně působí. Inu, duch doby.

Bezprostředně pak lze navázat pojetím lidských práv. V jistém smyslu mají oba pánové pravdu – ale není to ten smysl, který mají na mysli. Svoboda víry, právo na život, na soukromý majetek... ano, to je Západ. Ale (např.) „právo“ jedné lidské osoby na jinou lidskou osobu (tedy speciálně právo jakýchkoli dospělých adoptovat zcela cizí děti...), to je karikatura Západu. Tak si pan Dugin vytváří nepřítele, kterého potřebuje k legitimisaci kremelských imperiálních ambicí – a v panu Šimečkovi de facto nachází jistý druh užitečného idiota.

Úplný závěr textu pana Šimečky je tento: „O Británii nebo Francii se nebojím, ale když se dívám na Česko nebo na Slovensko, je naše obranná linie děravá – a my sami do ní děláme díry jako na Putinův povel. Každý zkorumpovaný podnikatel, každý politik, který šíří lež a pohrdání demokratickými institucemi a konec konců i každý vůl, který na Facebooku hlásá, že všichni lžou – ti všichni jsou Putinovi spojenci v jeho dobyvačné válce. Bez ohledu na to, zda se k Putinovi hlásí, nebo ne.“ S těmi posledními dvěma větami se dá souhlasit. Ale já se bojím i o Británii i o Francii. Vlastní gól, jako na Putinův povel, si totiž dáváme také vždy, když popíráme vlastní křesťanské kořeny, když odmítáme respektovat lidskou přirozenost (třeba tím že zabíjíme nemocné i nenarozené), když šlapeme po rodině – a tím vším prohlubujeme demografickou implosi a tak omezujeme potenciál lidské invence, která je (pokud ji lze rozvíjet ve svobodném prostředí) největší devizou a příslibem úspěšné (nejen, ale také ekonomické) budoucnosti Západu i jeho bezpečnosti. Vlastní gól si zkrátka dává každý, kdo absolutisuje individualismus. Takový člověk je Putinův spojenec v jeho dobyvačné válce. Bez ohledu na to, zda se k Putinovi hlásí, nebo ne.