Odmítat pomoc uprchlíkům na místě je pitomost

Některým lidem, začala zjevně scházet smysluplná témata. Jako příklad může posloužit autor článku Nebezpečná iluze pomáhání v místě (Petr Hampl – dále jen autor, Neviditelný pes, 6. března 2019). Snad i proto není schopný ničeho lepšího, než vymezování se vůči pomoci uprchlíkům tam, kde zrovna jsou. Podstatná část jeho textu stojí na naprosto neudržitelné tezi, že někeří soudní lidé, kteří nechtějí mít na veřejnosti problémy se svými názory, řeší specifické dilema: pokud odmítáme přijmout migranty, vyplývá z toho už jen povinnost „pomáhat v místě“.

Číst dál...

Jít ke kořenům

Jaká je podstata Evropské unie? Pokud bychom se dovolávali jejích kořenů, čeho se to vlastně dovoláváme?

Číst dál...

Zásadní problém není ve strukturách EU, ale v krizi Západu

„Dohodu Koruny České, Konzervativní strany, Sdružení pro Místní Správy a SNK-ED o spolupráci, podpoře a partnerství s KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu pod starým císařským heslem VIRIBUS UNITIS (‚společnými silami‘) pokládám za politický úspěch všech zúčastněných“, říká Petr Krátký, jeden z kandidátů, kteří na kandidátce KDU-ČSL reprezentují právě tyto menší konzervativní subjekty. „Tento projekt může pomoci vrátit ‚starý kontinent‘ k hodnotám, jež vycházející z tisíciletého odkazu antiky, křesťanství i judaismu a přitom se nepříčí zásadě zdravého rozumu.“

„Zásadní problém není ve strukturách EU, ale v krizi Západu. Ochabli jsme. Neomarxisté ovládli společnost – v postkomunistických zemích je toto vítězství jen o generaci opožděné,“ namítá Zdeňka Rybová, zastupující na této kandidátce Konzervativní stranu.

Jak oba kadidáti hodnotí situaci Evropy i Západu, perspektivy Evropské unie tváří v tvář květnovým volbám i vyhlídky tohoto netradičního volebního projektu?

Číst dál...

Před volbami do EP

Letošní volby do Evropského parlamentu mohou být ty nejdůležitější za posledních čtyřicet let, tj. od doby, kdy se do něj v roce 1979 začalo volit. Celou tu dobu v něm totiž vládl mocenský kartel křesťanských, sociálních a liberálních demokratů. Zatímco ti dva poslední tlačili politiku stále doleva (evropští liberálové už dávno přestali být klasickými liberály a stali se jen jednou z dalších podob levice), ti první jim ustupovali a stávali se čím dále tím méně křesťanskými.

Číst dál...

Jak a proč volit do Evropského parlamentu

Zdá se mi, že postoje vůči Evropské unii – a tudíž i vůči Evropskému parlamentu – se vyhrocují. Část obyvatel – řekl bych, že ta nejhlasitější – vidí v Evropské unii a všem, co s ní souvisí, naprosté, čistokrevné zlo, a proto ji vášnivě odmítají. Předpokládám, že tito lidé budou volit nejspíše Stranu přímé demokracie, případně některou z menších protiunijních stran. Na druhé straně jsou „sluníčkáři“ a „eurohujeři“; ti jsou, zdá se mi, poněkud zaskočeni, ale v tom, koho volit, mají jasno, byť se jejich hlasy budou dělit mezi lidovce, topkaře, socdemáky, piráty a další strany. A pak je zde velká většina nerozhodnutých a váhajících. Tuto velkou skupinu můžeme rozdělit na ty, kterým je celkem jedno, jak to bude, a kteří k volbám nepřijdou, a na ty, kterým to jedno není, ale jsou dosti zmatení, protože se ve fungování Evropské unie moc nevyznají. Někteří z nich jsou vystrašeni ostrou protiunijní propagandou, na druhé straně, když pozorují dění kolem brexitu, nezdá se jim, že protiunijní postoj je to pravé ořechové.

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.