Obsah

Je možné, že se k nám nastěhuje celá Afrika a Blízký východ

Na pohřebišti uprchlíků ve Středozemním moři přibyly v posledních dnech další stovky a stovky mrtvých. Řešením humanitární katastrofy ale rozhodně není otevření hranic ani přijímání většího počtu uprchlíků členskými státy EU, tvrdí v nedávném rozhovoru pro Parlamentní listy publicista a „populistický sociolog“ Petr Hampl.

 

O uplynulém víkendu se stalo jedno z nejhorších neštěstí s uprchlíky ve Středomoří za několik posledních desetiletí. V pondělí přibyly další stovky mrtvých. Někteří odborníci hovoří o humanitární katastrofě. Dal se tak tragický vývoj předpokládat?

Zřejmě ano, ale aby se dal vývoj vůbec správně předpokládat, musel by se situaci někdo pořádně věnovat. Obávám se, že ani na úrovni členských států, ani Evropské unie se problémem nikdo důsledně nezabývá. Jedna věc je vydávat neurčitá humanitární hesla, ale druhá zjišťovat, co se skutečně děje.

Číst dál...

Imigrace z pohledu klasického liberála

Migrace přes hranice je přirozeným jevem. Mnoho Čechů po staletí cestuje do cizích zemí, kde se snaží najít štěstí, mnoho cizinců přišlo hledat své štěstí do naší země. Když zapátráme ve svých rodokmenech, zjistíme, že mnoho z nás má předky, kteří k nám přicestovali z ciziny. Určitá míra migrace se dá považovat za přirozenou a obohacující. Pokud ale stát pokřivuje přirozené podmínky, může být migrace příliš malá nebo příliš velká.

Číst dál...

Neodolatelný neomarxismus

Když sv. Jan Pavel II. v reakci na ideově-politický kurz EU konstatoval, že máme co do činění s novou, skrytější a zákeřnější ideologií Zla, která staví lidská práva proti člověku, neudělalo to velký dojem ani na katolíky. Když Benedikt XVI. v téže souvislosti mluvil o diktatuře relativismu a sebenenávisti Západu, nejhlučněji mezi českými intelektuály reagoval neomarxistům blízký Václav Bělohradský. Ten ve stylu potrefené husy ujišťoval, že není vlastencem Západu, protože nezná v dějinách větší katastrofu, než je existence heterosexuálního bílého muže.

Číst dál...

Povstalci s dělostřeleckými divizemi

Rozhovor nejen o osvobození a „osvobození“.

V souvislosti s koncem války se objevují různé interpretace toho, kdo nás vlastně osvobodil…

Je fakt, že u nás bylo v minulosti málo informací a byly jednostranné. Dlouhodobě se o tyto věci zajímám, ale stejně jsem byl až zaskočen, když jsem si přečetl, kolik našeho území osvobodila Rudá armáda, kolik Američané a na jakém území se Němci prostě vzdali, aniž by tam byla cizí armáda. Uvědomil jsem si, že to byla vlastně „malá záhada“, proč musely jet tanky až z Berlína a podařila se tak dlouhá léta „maskovat“. Rudá armáda se dostala jen na část Moravy a Prahu osvobodila její vojska z Německa, říkat tedy jednoznačně, že nás osvobodila, je problematické. Rudá armáda byla na 17 % našeho území, Američané na zhruba stejné ploše a na zbytku území se bez boje vzdala Schörnerova armáda. To je podle mne pro většinu lidí docela podstatný fakt, o kterém nevěděli.

Číst dál...

Rusko je ako cirkev

Rozhovor s francúzskym historikom Alainom Besançonom

Čím je súčasné Rusko? Je to národ, štát alebo impérium?

Rusko nie je národom, pretože pod jeho vládou vždy existovalo viacero národov, pričom hranice neboli vždy jasne definovateľné. Rusko samo seba považuje za impérium, ale v skutočnosti má Rusko charakter cirkvi. Rusko je cirkev, ktorá sa stále potrebuje rozširovať a očakávať konverziu iných národov. Rusi veria, že majú v dejinách misiu, myslia si, že koniec dejín má vyzerať inak, ako to opisuje Západ. V Berlíne a Paríži tomu nerozumejú.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.