Obsah

Proti zneužití obětí holocaustu a útoků v Paříži

Výzva Klubu na obranu demokracie a někdejších účastníků Demokratické iniciativy

Svět stále ještě žije krvavými teroristickými útoky v Paříži. Islámský terorismus představuje velké nebezpečí a nelze ho bagatelizovat. Bylo by však neblahé přehlédnout kvůli tomu nebezpečí jiná a stejně naléhavá. 

27. ledna uplyne 70 let ode dne, kdy ruská armáda osvobodila nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi. Před deseti lety proběhly při té příležitosti v Polsku okázalé oslavy s mezinárodní účastí. Dnes je jiná situace, Ruská federace anektovala Krym, podporuje rozvrat na východě Ukrajiny a netají se záměrem znovu uplatnit svůj mocenský vliv na územích, které Rusové tak či onak ovládali během studené války. Vztahy mezi demokratickým Západem a Ruskem jsou na bodu mrazu, málokdo má chuť mu pomáhat, aby bylo za těchto okolností oslavováno jako osvoboditel. Proto v Polsku proběhne tentokrát jen vzpomínková oslava v Osvětimi, kterou pořádá státní Muzeum Auschwitz-Birkenau. Zúčastní se ovšem i polský a německý prezident. Ruský prezident účast odmítl, nebyl ostatně ani pozván.

Číst dál...

Nebýt jako oni

„Úkol zůstává vlastně jediný: nedovolit jim, aby ulovili naše duše.“ završil Grzegorz Górny text „Manipulace, provokace, dezinformace čili kupci, intelektuálové a moderátoři“ (KONZERVATIVNÍ LISTY 12/2014). V tomto duchu jsem článkem „Dobro a Zlo v politice“ (KONZERVATIVNÍ LISTY 7-8/2014) diskutoval s názorem Davida Horowitze, že US Republikáni mají šanci na politický úspěch pouze tehdy, přijmou-li za svůj přístup Demokratů: „Republikáni potřebují udělat ze svých argumentů argumenty morální, jak to dělají Demokraté. Ti vykreslují Republikány jako zlo. Dokud Republikáni účinně nevykreslí Demokraty jako zlo, budou v politické soutěži vždycky tahat za kratší konec provazu.“ Při veškeré možné úctě, obávám se tedy o duši Davida Horowitze. A nejen o tu jeho.

Číst dál...

K islámské imigraci

Podobně jako postmoderní levicový mainstream nedokáže rozlišovat mezi výchovným plácnutím a týráním dětí, nedokáže rozlišovat ani mezi nacionalismem a vlastenectvím. S pravicovým liberalismem (např. Miltona Friedmana) si může podat ruku v nerespektování rodiny a národa: jako kdyby šlo pouze o člověka jako individuum.

Číst dál...

Proč právě křesťané?

Naše vláda se rozhodla přijmout necelou stovku křesťanů, kteří uprchli před občanskou válkou v Sýrii do sousedního Jordánska. Toto rozhodnutí mě potěšilo, protože jsem s řadou přátel o něco podobného již několik týdnů usiloval. Ozvali se ale i kritici tohoto rozhodnutí. V tomto článku nebudu reagovat na ty kritiky, kteří odmítají jakékoliv uprchlíky z Blízkého východu. Chci odpovědět těm, kterým se nelíbí, že „diskriminujeme mezi muslimy a křesťany“. Tuto námitku vznesla organizace Amnesty International, ale přišli s ní i někteří křesťané.

Číst dál...

Psychopat mezi námi

Jádro tohoto makrosociálního jevu už ve světě existuje a vždycky svou pravou tvář zakrývá ideologickou maskou určitého politického systému. Do dalších národů vyzařuje pomocí kódovaných zpráv, které normální lidé nechápou, avšak psychopatická individua je přečtou snadno. „Tohle je místo pro nás, teď máme vlast, kde se mohou splnit naše sny o vládě ‚jiných‘. Konečně si můžeme žít v bezpečí a blahobytu.“ Čím mocnější je toto jádro a národ, kde vládnou psychopati, tím širší je záběr mocně svůdného hlasu sirén; slyší ho jedinci s podobně úchylnou povahou, kteří jako by byli selektivními přijímači, naladěnými na stejnou vlnovou délku. Žel to, čeho se užívá dnes, jsou skutečné rozhlasové vysílače o stovkách kilowattů a též loajální tajní agenti patologických vlád, kteří svou sítí oplétají naši planetu.

Andrew M. Lobaczewski, Politická ponerologie (nauka o zlu v politice – pozn. překl.), str. 174

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.