Obsah

Problém roku 1939

Pro psychologa je nesmírně těžké uvěřit v hodnotu jakékoli společenské ideologie, která se zakládá na zjednodušených či dokonce naivních psychologických předpokladech.

Andrew M. Lobaczewski, Politická ponerologie (nauka o zlu v politice – pozn. překl.), str. 66

Když západní země v roce 1939 zvažovaly tváří v tvář nacistickému Německu a komunistickému Rusku svoji situaci, hanebně se přepočítaly. Následkem toho došlo ke strašlivé válce, která byla po pravdě řečeno něčím daleko horším, než politika appeasementu. Ta jim totiž měla pomoci získat čas potřebný pro válečné přípravy. Tak se stalo, že západní spojenci vyhlásili válku v okamžiku, kdy to dělat neměli, kdy ještě nebyli dost silní a tento jejich krok napomohl upevnit spojenectví mezi Německem a Sovětským svazem. Výsledkem byl pád Polska a pád Francie (mezi jinými zeměmi). Západ podcenil vojenskou sílu Německa a k vyzvání Hitlera na souboj si vybral ten nejhorší možný okamžik. Kdyby byli bývali ještě rok počkali, byli by získali dostatek síly k odvrácení porážky.

Číst dál...

Typický antiamerikanismus

Milý příteli, nejsi jediný, kdo mě zásobuje antiamerickými texty. Většinou na ně nereaguji, ale tentokrát jsem se rozhodl, že článek, který jsi mi poslal jako poslední, přece jenom okomentuji. Zdánlivě mu na zajímavosti dodává, že je psán Američanem, a to ne ledajakým. Paul Craig Roberts byl skutečně náměstkem amerického ministra zahraničí za Reaganovy vlády. A kritika z vlastních řad vypadá na první pohled věrohodněji. (To se ukazuje zejména v případě Izraele. Izraelští občané, difamující svou vlast a svou vládu, vesele jezdí po světě a nacházejí otevřené uši i naplněné posluchárny.) Přesto ti pošlu pár otázek, které ve mně zaslaný článek vyvolal, a přidám pár postřehů. Nejprve ale posílám – pro čtenáře tohoto mého otevřeného dopisu – znění článku v podobě, v jaké jsem ho od Tebe dostal.

Číst dál...

Umírněný islám – realita či fikce?

Radikální islamisté nás nenechávají na pochybách ohledně svých cílů: Chtějí zničit naši civilizaci. Západní civilizace prožívá svou „éru prázdnoty“ (Gilles Lipovetski) a nechce se jí bojovat ani o své přežití. Na jednu stranu nelze než uvítat, že celá velká civilizace nechce problémy řešit likvidací protivníka či nějaké skupiny vlastního obyvatelstva, na druhou stranu nelze nevidět, jak nebezpečné je strkat hlavu do písku před vlastním ohrožením.

Číst dál...

Dvě tváře islámu

Minulý měsíc jsem byl v Damašku. Měl jsem velké privilégium – setkat se s Dr. Ahmad Badr Al-Din Hassoun, velkým mufti Syrie.

Je to muž pokoje, který háji opakovaně rovnost a harmonické vztahy mezi muslimy, křesťany a vyznavači všech náboženství jako členů jedné rodiny lidí. Pro tento postoj je cílem kritiky některých muslimů i atentátu ze strany Saudů. Ví o tom, a proto dbá o svoji bezpečnost i ochranu. Skupina islamských teroristů byla instruována tak, aby když nezabijí Velkého Muftiho, zabijí jeho syna. Na základě těchto instrukcí jeho nezletilého syna zabili. Po několika měsících byli oba vrazi zatčeni a uvězněni. Mufti je chtěl vidět a tak k němu byli přivedni se zavázanýma očima.

Číst dál...

Editorial

Vážení čtenáři,

tématem měsíce tohoto zářiového čísla KONZERVATIVNÍCH LISTŮ je opět konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Vše podstatné naleznete v úvodníku a v textech, které v rámci zářiového tématu následují.

V minulém čísle jsme publikovali text Kristiny Havlíkové „Kvóty – analýza dat“. Přesto, že je to stať náročnější, očekávali jsme poněkud větší ohlas, než se dostavil. Vracíme se k němu ale z jiného důvodu. Ten, kdo do článku přece jen trošku pozorněji nahlédnul, seznal, že s vyšším zastoupením žen v parlamentech nejvýrazněji koreluje Index vnímání korupce (tedy: čím více žen, tím je korupce méně vnímána). Také se však dočetl, že i tato relativně nejvýraznější korelace (tedy výraznější, než korelace s ostatními šesti zkoumanými indexy) je stále absolutně velmi slabá, a úvahu, citujme: „Kromě toho je třeba speciálně poznamenat, že Index vnímání korupce vypovídá primárně o onom vnímání – jinými slovy, přestože byla v normalizačním Československu korupce jistě přítomná v nemalé míře, její vnímání bylo téměř nulové… a v opačném extrému, země s velmi nízkou úrovní korupce, ale s velmi rozvinutým (bulvárním) tiskem a široce respektovanou svobodou slova, bude mít vnímání korupce jistě velmi vysoké. Nepochybuji, že vnímání korupce a korupce sama obecně pozitivně korelují (viz níže… doufám, že se ale někdy někdo obtěžoval tuto závislost prokázat… a bylo by též zajímavé podívat se na vzájemný vztah Indexu vnímání korupce a Indexu svobody slova…), ale není to zdaleka totéž. U konkrétní země, případ od případu, může být (a jistě bude) míra skutečné korupce vyšší či nižší než její vnímání.“. O to zajímavější je, že na webu Fóra 50% (jehož ředitelkou je právě Jana Smiggels Kavková, autorka původního článku „8 důvodů proti kvótám“, na který Kristina Havlíková reagovala...) lze na téma „Kvóty“ číst toto: „Proč chceme víc žen v politice? ... země s vyšším zastoupením žen mají nižší míru korupce (zvýrazněno v původním textu). Pro nás z toho plyne několi drobností: (1) Nápad Kristiny Havlíkové není zcela originální – přátelé a přítelkyně z Fóra 50% už museli podobnou analýzu zpracovat (nebo si nechat zpracovat). (2) Neodhodlali se však zveřejnit horší výsledky – patrně zveřejnili jen ten nejlepší (kdyby měli lepší, proč by neuvedli, že „země s vyšším zastoupením žen mají... to a to lepší, vyšší, krásnější“? – to přece nedává smysl...), což není zrovna čestná metoda presentace, spíše jde o manipulaci. (3) Bylo by velmi velmi náhodné (řekli bychom, že je to přímo prakticky vyloučené), kdyby součástí analýzy, o jejíž existenci se zde dohadujeme, bylo přesně těch stejných sedm indexů, jako v případě analýzy zpracované Kristinou Havlíkovou – a dá se tedy očekávat, že nejen těch šest, ale i další indexy korelují s počtem žen v parlementech (v politice) už jen hůře, než s Indexem vnímání korupce. (4) Přítelkyně a přátelé z Fóra 50% nijak neodlišují míru korupce a vnímání korupce – buď na to nemají intelektuálně, nebo je to opět záměrná manipulace, těžko říct, co je horší. Buďme ale fér, třeba svůj závěr učinili na základě jiného indexu, než je ten presentovaný v analýze Kristiny Havlíkové, takže tento čtvrtý bod je takový spíše „podmíněný“... I tak je to ale celkem nelichotivé.

Dvěma články jsme se v prázdninovém čísle vrátili k tomu, co se v současnosti odehrává v Maďarsku. Jak vy, naši čtenáři, víte, snaží se KONZERVATIVNÍ LISTY o střízlivý pohled, prostý hysterie, jež je čím dále tím více průvodním znakem komentářů, které se k vládě Viktora Orbána vztahují. Přitom, připomeňme, nejsme ani zdaleka nekritičtí. Nyní však přinášíme vyjádření, které patrně naše mainstreamová média pominou a které tedy tvůrci veřejného mínění (a tedy i mínění o současném Maďarsku) nebudou mít možnost zaznamenat. Třeba k nim ale z KONZERVATIVNÍCH LISTŮ nějak pronikne a až bude příště příležitost ukazovat si prstem budapešťským směrem, aspoň trošku uberou plyn. „Považujeme za nepřijatelné, že by extremistická americká rasistická organizace měla spolu s ruskými radikály pořádat konferenci zde v Maďarsku.“ Tak nezačíná žádný otevřenýv dopis vzešlý z maďarské občanské společnosti, ale oficiální tiskové prohlášení maďarského Ministerstva zahraničí a obchodu. Konference „Budoucnost Evropy – perspektivy geopolitiky, identity a nacionalismu“ by měla v Budapešti proběhnout 3. – 5. října. Dokument pokračuje: „První mezi očekávanými řečníky je ruský politický vědec a ideolog Alexander Dugin, který je znám pro své radikální, rasistické, ruské nacionalistické a anti-ukrajinské vidění, a který je spoluzakladatelem Národní bolševické fronty a Euroasijské strany. ... Maďarská vláda důrazně odsuzuje veškeré xenofobní a diskriminující organisace, které diskriminují na základě vyznání nebo etnika. Extrémisté hodlají využít plánovanou konferenci k poškození mezinárodní reputace Maďarska, což Ministerstvo [zahraničí a obchodu] považuje za nepřijatelné.“ Celé prohlášení, publikované 23.9.2014, je v angličtině k nalezení např. zde.

Vraťme se ale k aktuálnímu číslu. Ve zmíněném tématu měsíce přinášíme opět jednu z analýz J. R. Nyquista, reakci Romana Jocha na článek Vladimíra Palka (přinášime samozřejmě oba texty), nebo úvahu Václava Komory s mediálním přesahem. Probíhající genocidě křesťanů na Blízkém východě se věnuje dvojice převzatých textů Dana Drápala na téma milosrdenství – a jejich obsah nás jen těžko může nechat lhostejnými.

KONZERVATIVNÍ LISTY čas od času přebírají texty mmj. z webové stránky Konzervatívneho inštitútu M. R. Štefánika. Využijme příležitosti poděkovat slovenským přátelům za možnost jejich články našim čtenářům zprostředkovat. V oblibě máme (a věříme, že i vy, čtenáři...) zejména krátké úvahy Petra Zajaca. V jednom ze svých Pohl’adov před pár týdny napsal: „...slobodné budú tie médiá, ktoré budú vediet hladat za širokým chrbtom lží tenké vlásocnice pravdy.“ Snažíme se dělat vše pro to, aby KONZERVATIVNÍ LISTY byly svobodným médiem právě a zejména v tomto slova smyslu.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.