Obsah

Patřím k Západu

Česká reakce na dění na Ukrajině věru není jednotná – stačí přečíst si články na Neviditelném psu nebo porovnávat komentáře v hlavních českých denících. Ostatně, sám jsem rovněž napsal několik článků na toto téma. Dnes se chci zastavit u jednoho fenoménu, který mě zneklidňuje. Někteří komentátoři a mnoho diskutujících v internetových novinách či magazínech se tváří, jako kdyby Česká republika byla někde mezi Západem a Ruskem a stála před otázkou, na kterou stranu se přiklonit. A často narážím na explicitní tvrzení, že Západ není „o nic lepší“ než Rusko, ne-li přímo na postoj, že je vlastně ještě horší.

Číst dál...

Pohľad etra Zajaca na Ukrajinu

Vidím Ukrajinu a pýtam sa, čo sa to deje. Vidím Majdan a naše číhavé vyčkávanie. Kde sa podela energia z roku 1989? Čosi sa bolestne zlomilo. Ekonomická kríza ukázala, aká slabá je u nás zakotvená dôvera v demokratický kapitalizmus, ako si pri viditeľných problémoch s centralistickým Bruselom prestávame uvedomovať základný rozdiel medzi „Bruselom“ a „Moskvou“, medzi západnou a východnou civilizačnou kultúrou, medzi existenciou v západných a východných ekonomických a bezpečnostných štruktúrach a inštitúciách. Ako ľahostajne narábame so slobodou, ktorá je tým najlepším, čo sme v našich dejinách dosiahli.

Číst dál...

Jen aby obsazení Krymu neskončilo jaderným průšvihem

Ukrajinským nacionalistům k zisku atomové zbraně stačí mít hodně peněz a správné telefonní číslo. Informace se sice v českých médiích objevila, ale málokdo otevřeně domyslel její důsledky. V diplomatických kruzích se o ní mluví, vyvolává zděšení a jeden z diplomatů to doslova považuje za „průser“.

Číst dál...

Největší obavy

Radarovou stanici armády USA na území ČR nemáme. Udělali jsme pro to hodně a stačí zmínka, kterou v uplynulých dnech udělal John McCain, aby se hned poplašeně ohrazovali téměř stejní oponenti. Kromě toho, navíc, kontext této poznámky by prý dal za pravdu ruským obavám, že systém neměl být namířen proti „darebáckým státům“, ale právě proti Rusku. Chce se říct: no a co? Je to smutná podívaná, že je diskutován takto nepodstatný aspekt, ale opět je zcela mimo debatu to pro nás hlavní: co by taková přítomnost součásti obrany USA v naší zemi znamenala pro nás samotné. A pro nás by to znamenalo, že bychom se stali podstatně platnějším a tedy důležitějším spojencem.

Číst dál...

Pořád děláme proti vám...

Pete Bagley, RIP

Začátek letošního roku je poznamenán vzpomínkami na největší střety tajných služeb USA a SSSR v období studené války. Ke vzrušeným diskusím kolem knihy Iona M. Pacepy Dezinformace se nyní přidávají vzpomínky na Pete (Tennnet H.) Bagleyho, dlouholetého šéfa oddělení protisovětské kontrašpionáže CIA, zesnulého 20.2.2014 ve věku 89 let. Zažil zlomové údobí této tajné služby a sledoval její následující úpadek, což ho přimělo, aby se později v penzi na toto téma vyjádřil ve svých zajímavých knihách Spy wars, 2007 a Spymaster, 2013, i ve veřejných vystoupeních. Kvůli svým odborným zkušenostem i charakterové integritě mohl vystupovat v roli jakéhosi arbitra dotčených událostí. Zřejmě rozhodující postavou této éry byl sovětský přeběhlík z KGB, Jurij Nosenko, jehož byl P. Bagley řídícím i vyslýchajícím důstojníkem. Byl to velmi kontraverzní případ, u něhož dlouho nebylo možno rozhodnout, zda jde o pravého přeběhlíka nebo o podsunutou falešnou návnadu KGB. CIA se na tomto případu zcela rozštěpila, až nakonec převážilo mínění, že jde o pravého uprchlíka. Následná politika CIA se v tomu odpovídajícím smyslu zcela změnila, což ovlivnilo významně i politiku USA. Například zavrhla výpovědi jiného předchozího uprchlíka KGB, Anatolije Golycina. Pete Bagley však v posledních letech vyjadřoval své konečné přesvědčení, že Jurij Nosenko, zesnulý v roce 2008, byl skutečně přeběhlíkem falešným.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.