Nedávno jsme s přítelem vedli „pivní řeči“ a narazili na tento pojem. Na přibližném obsahu slova jsme se shodli poměrně snadno, pokud jsme jej však chtěli upřesnit, nastal problém. A k nemalému překvapení jsme si uvědomili, že čeština vlastně nemá obdobný výraz a musí si pomoci souslovím, opisem.
Přítel šel ve svých úvahách ještě dál. Z toho, že čeština takový výraz nemá, dovodil, že ho nemá, protože ho vlastně nepotřebuje. No, a čeština ho nepotřebuje, protože ho nepotřebují Češi a nepotřebují jej Češi, protože většina kinderstube nemá, někdy ani nezná – což je ještě větší rozdíl, než prostě nemít. Zda je to skutečně „většina“ Čechů, kdo kinderstube nemá (či rovnou nezná...), se snad lze přít – možná je to jen „nemalá část“ a dokonce třeba pouze a prostě „část“...
O neexistenci adekvátního českého výrazu však může být sporu jen stěží. Snad by bylo možné diskutovat o existenci výrazu podobného, alespoň přibližně odpovídajícího, přičemž se patrně nabízí začít souslovími z přímého překladu jako „dětská výchova“, „vychování“ či „výchova v dětství“. To vše však podstatu věci vystihuje jen velmi omezeně.
Při sbírání švestek mne napadlo jedno z možných řešení. Ono to sbírání švestek není činnost zrovna pohodlná a zábavná. Dokonce jsem si vzpo-mněl na Slavnosti sněženek a plení jahod vleže a i jiné myšlenky se mi v hlavě zahonily. Zejména pak, proč vlastně ty švestky sbírám, vždyť finanční efekt je něco na hranici nuly a prodělku. A vybavilo se mi krásné slovo z mládí, kdy jsem býval na rodném Slovácku častěji, častěji ho slýchal – asi i proto, že se častěji používalo: slovo „patří sa“. Patří sa mnět čisto, patří sa byt čistý, patří sa mnět pokluděné, patří sa... Ono to slovo je také do spisovné češtiny obtížně přeložitelné, prosté „patří se“ je velmi chudičké. To slovo chce zažít – bez praxe se to snad ani vyložit nedá.
Podobně slovo „popravit“ – myslí se dobytek... Nikoli porazit, jako zabít, ale zaopatřit, což však také podstatu věci nijak zvlášť nevystihuje. „Popravit“ má pro hospodáře různý obsah dle situace: může, ale nemusí znamenat nakrmit či napojit, vykydat, očistit... Znamená „udělat právě to, co je v daný čas potřeba udělat“. A opět: kdo nemá podloženo praxí, jen těžko pochopí a kdo má, tomu žádného vykládání netřeba. Každopádně přitom platí (byť to k sobě spíš „národopisně nepasuje“), že patří sa mnět popravené.
A tak mne to napadlo: PATŘÍ SA MNĚT POZBÍRANÉ TRNKY. A vzpomněl jsem si na babičku. (Měli jsme to rozdělené, aby se vše jednodušeji říkalo – maminčina matka byla babička, otcova matka byli stařenka – včetně onoho onikání). Ona by mne nepochválila za to, že sbírám švestky, za to, CO SA PATŘÍ se nechválilo, to bylo samozřejmé, pouze kdybych švestky neposbíral, dlouze by se podívala a řekla: jak to, že nemáš pozbírané?
A tak mi nezbývá, než posbírat. A tak je to se vším tím kinderstube.
