Před padesáti lety protnul Berlín během jediné noci ostnatý drát, později nahrazený zdí, která se stala symbolem studené války a rozdělení světa na svobodnou a totalitní zónu.
„Systematické uzavírání 160 kilometrů dlouhé hranice kolem Západního Berlína začalo 13. srpna v 1,00 hodinu po půlnoci. Pohotovostní síly měly 30 minut nato, aby zablokovaly 81 uličních přechodů mezi Východem a Západem. V 1,30 hod. byly obsazeny všechny stanice městské kolejové dopravy a zablokována podzemní dráha. Uzavírka ulic proběhla během tří hodin. Vytrhávala se dlažba, přerušovaly koleje, stavěly drátěné překážky, natahoval ostnatý drát (…) V noci 17. srpna začalo nahrazování drátěných zátarasů zdí z tvárnic a betonových panelů. Koncem 70. let byla vybudována jednotná tzv. hraniční zeď. Železobetonové panely o výšce 3,60 metrů byly všestranně testovány proti pokusům ji přelézt, podkopat či probořit. V této podobě stála zeď až do svého pádu 9. listopadu 1989.“
Toto a mnoho dalšího, včetně mnoha fotografií a fotokopií dobových dokumentů, lze nalézt v letošním třetím čísle revue Paměť a dějiny. Letošní šedesáté výročí stavby neslavně proslulé Berlínské zdi je jedním z hlavních témat tohoto čísla.
„Mezi lety 1961 a 1989 bylo u Berlínské zdi usmrceno nebo zde přišlo o život nejméně 136 uprchlíků z Východu. 98 z nich bylo při útěku zastřeleno, podlehlo zranění střelbou, utopilo se nebo si vzalo život po neúspěšném pokusu o útěk… Nespočetně je těch, kteří umřeli žalem, protože stavba zdi fatálně zasáhla do jejich života. Rozdělila desetitisíce rodin, přervala přátelské a sousedské vztahy, vzala lidem práci, živobytí, perspektivu, svobodu …“
Kromě Berlína však se dočtete také o tom, že letos uplynulo 60. let od chvíle, kdy železnou oponu u Aše prorazil tzv. vlak svobody s desítkami československých občanů.
Na aktuální události reaguje soubor dokumentů dokládající aktivity StB v Libyi a obecně podporu protizápadnímu terorismu ze strany bývalého komunistického režimu. Přečtete si citace z agenturních svazků, zprávy StB o spolupráci s nechvalně známým Abú Nidalem z Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), naleznete fotografie Gustáva Husáka v soudružském hovoru s Muammarem Kaddafím či Jásirem Arafatem.
Číslo také přináší rozbor nedávno přijatého Zákona o III. odboji z pera historika Pavla Žáčka a řadu dalších pohledů na československou historii, které dnes téměř nikde jinde nenajdete.
Čtvrtletník Paměť a dějiny již pátým rokem vydává Ústav pro studium totalitních režimů České republiky (ÚSTR), který je státní institucí, zřízenou zákonem. Revue je jedním z mnoha vzdělávacích a osvětových projektů a jejím úkolem je sbírat, zpracovávat a veřejně zpřístupňovat svědectví příběhy přímých účastníků a svědků důležitých událostí v době nesvobody (1939-1989), zejména pak v časech komunistické totalitní moci.
O zajímavé a velmi užitečné činnosti ÚSTR i o možnostech zapojit se do zkoumání tragických kapitol našich národních dějin se dočtete na webové stránce ústavu: www.ustrcr.cz
Zkoumání a archivní zpracovávání tehdejší zločinné činnosti orgánů státu a jeho bezpečnostních složek, ovládaných Komunistickou stranou Československa, má přispívat k porozumění naší národní minulosti a být i prevencí proti návratu totalitních tendencí v budoucnu.
Paměť a dějiny, revue pro stu-dium totalitních režimů, 2011/02, ročník V, doporučená cena 75 Kč, vydává ÚSTR
