Re: Příběh reformy aneb děti jako investice (KL 02/2011)
Diskusi ke svému článku vítám a hned na úvod se pokusím o opravu redakčního náz-vu Fondy versus děti na Fondy nebo děti. Fondy je třeba chápat jako alternativu k dětem.
Pokud stavíme fondy proti dětem, pak se dopouštíme chyby, plynoucí z nepochopení základních vztahů existujících objektivně mezi rodiči, dětmi a starobním důchodem rodičů. Činí tak bohužel v současné době i politici počínaje premiérem Nečasem, který ke škodě své rodiny (mají 4 děti), prosazuje spoření do fondů bez ohledu na vychované děti. Tím, že nutí ke spoření na důchod i ty, kteří vychovávají děti, skutečně staví otázku ve smyslu Fondy vs. dět“, protože takto pojatá „reforma“ odčerpává peníze z rodin. Vláda tak staví občana s běžnými příjmy před otázku, zda si má spořit na vlastní důchod nebo zda vychová děti. Jen vysokopříjmoví jedinci (a politici mezi ně bezpochyby patří) si právě z důvodu nadstandardního příjmu kritickou finanční situaci naprosté většiny pracujících rodičů s dětmi v rodině neuvědomují.
Vždyť si přece každý ukládá své peníze prostřednictvím odvodu sociálního pojištění, resp. důchodového pojištění, aby mohl ve stáří čerpat oprávněně svůj důchod - tak se na současný systém dívá naprostá většina lidí. Důsledkem tohoto uvažování je pak volání po potrestání minulých vlád, které údajně jejich peníze rozkradly, a proto je důchodový systém ve schodku.
Myslíte si i vy, kteří má slova právě čtete, že je to pravda? Musím vás bohužel vyvést z omylu. Vinni ovšem nejste vy, nýbrž stát a jeho legislativa. Jeden z nejdůležitějších zákonů, jehož prostřednictvím je přerozdělována třetina státního rozpočtu, zákon č. 155/1995, o důchodovém pojištění, občanům lže do očí již ve svém názvu. Proč? Protože se nejedná o spoření na vlastní důchod, ale o clearing. Peníze, které odvádím na důchodovém pojištění, se v následující okamžik přerozdělí a vyplatí nynějším důchodcům. Clearing totiž znamená, že s časovým posunem jedné generace se vypořádají pohledávky mezi plátci daní a důchodci.
Právě zde se jistě každý zeptá: tak v čem vlastně spočívá zásluhovost v důchodovém systému? Odpověď je jednoduchá, ale bohužel nesnadno přijatelná pro ty, kteří si navykli na nepravdivý myšlenkový stereotyp údajného spoření na důchod: Ti, kdo pracovali a vychovali děti, přispěli na svůj důchod poskytovaný státem formou clearingu v I. důchodovém pilíři.
Aby to zase nebylo tak jednoduché, do I. důchodového pilíře přispěli i ti bez-dětní. Jak? Prostřednictvím přerozdělených daní se podíleli na nákladech výchovy dětí „těch druhých“ do výše 17 - 20 %. Z toho pak plyne zásluhovost z hlediska výše důchodů z I. důchodového pilíře.
Precizní definice zásluhovosti v I. důchodovém pilíři zní: Ti, co vychovali děti, mají nárok na plný důchod z I. důchodového pilíře. Bezdětní pak obdrží, v souladu se svým vkladem do dětí těch druhých, důchod ve výši 20 % výměry. To znamená, když mi ČSSZ vyměří důchod kupř. ve výši 10000,- Kč, obdržím jako bezdětný z I. důchodového pilíře 2000,- Kč. Zbytek si bezdětný musí v době své ekonomické aktivity odložit z peněz, které jednoduše ušetřil tím, že nevychoval děti.
Ivo Patta
