Ing. Robert Kotzian, Ph.D. (*1974)
První náměstek primátora města Brna za ODS (od r. 2010), bývalý starosta městské části Brno-Bohunice, dříve aktivní ve sdružení Mladí konzervativci. Ženatý, otec 1 dcery. Jako konzervativec je poněkud zasmušilé povahy, ale pracuje na sobě. Má rád humor Divadla J. Cimrmana. Má rád vědecko i jinak fantastické filmy, ale tuší, že je třeba stát nohama na zemi. Je bývalý radioamatér. Rád cestuje, ale nemá na to čas. Nesportuje, ale ví, že dělá chybu. Rozhovor vedl Jan Kubalčík.
V letech 1994 - 2006 vedl město Brno primátor z řad ODS. Hodnotíte toto období jako úspěšné?
Ano. Netvrdím, že se nedělaly chyby. Ty jsou konec konců lidské. Nicméně je nezpochybnitelné, že se Brno za těchto 12 let výrazně posunulo dopředu.
Někdo může namítnout, že by se tak v důsledku dynamických společenských změn stalo i za jiných primátorů. Možná. Je však pravdou, že Brno v roce 2006 za sebou mělo velké investice do infrastruktury, které až tolik politických bodů nepřinášejí, ale o to jsou podstatnější. Byla nastartována a systematicky rozvíjena vize Brna coby centra vědy a výzkumu. Myslím, že dnes nikdo nezpochybňuje, že to byla správná volba a že nese ovoce. Bez jasného a cílevědomého politického vedení by město tuto cestu nikdy úspěšně nenastoupilo.
V roce 2006 vznikla rada města bez účasti ODS. Jak ODS využila čtyř let v opozici?
Nutno přiznat, že brněnská ODS v té době měla i vnitřní problémy. Část energie tak musela věnovat na jejich řešení. V tomto období se na řízení města podílela i Strana zelených. Škodlivé dopady jejich politiky budeme pociťovat ještě dlouho. ODS si, myslím docela zřetelně, uvědomila, co může pro naše město znamenat, když se rozvoj města zadrhne.
Dnes je ve dvou největších městech složeno vedení města z ODS a ČSSD. V obou případech měla ODS k disposici i jiné možnosti. Např. v Olomouci ODS takovou možnost využila a vstoupila do pravostředové koalice. V čem vidíte přednosti a v čem naopak nevýhody dnešní pražské a brněnské situace?
Můj názor je v Brně dostatečně znám, stejně jako to, že jsem jej aktivně prosazoval. Velkou koalici jsem nepreferoval. Respektuji ovšem rozhodnutí orgánů ODS a to zní: velká koalice.
Dnes je uzavřena koaliční smlouva s ČSSD a jako konzervativec ji samozřejmě dodržuji. Předností velké koalice nepochybně je její síla a z toho plynoucí stabilita. Výhodou pražského modelu, který však vychází z jiných volebních výsledků, je pozice primátora pro ODS. Primátor je přirozeně nejviditelnější figurou a tím i politicky nejdůležitější.
Jaké jsou podobnosti a jaké naopak odlišnosti pražské a brněnské koalice?
V Praze se domluvila druhá a třetí strana proti vítězné. V Brně se vítězná strana stala lídrem koalice. Středopravicová koalice v Brně by znamenala dohodu nevítězných stran proti vítězné ČSSD. Nutno však poznamenat, že právě to udělala v Brně ČSSD v roce 2006 – jako druhá strana se dohodla s dalšími třemi stranami proti tehdy vítězné ODS.
Fakt, že jste koalicí s ČSSD v Brně nebyl nadšený, je skutečně znám. Podobně kriticky se ke koalici s ODS stavěl v Praze Jiří Dienstbier ml. Vaše a jeho řešení této otázky bylo nakonec znatelně jiné. V čem byla vaše situace odlišná?
Souvislostí, které jsem při svém rozhodování bral v potaz, bylo mnoho a byly místně specifické. Obávám se, že proto nejsem schopen v tomto ohledu srovnávat.
Co podle vás na tzv. velkou koalici v Brně a v Praze říkají voliči ODS?
To se uvidí nejpozději za tři roky v dalších volbách. Část ji velmi ostře kritizuje, část ji přijímá jako pragmatické a stabilní řešení. Všichni však očekávají výsledky.
V Praze či v Olomouci je město pro volby do "velkého" zastupitelstva rozděleno na několik volebních obvodů, v Brně je obvod jediný. Který model je podle vás prospěšnější a proč?
Jsem příznivec jednoho obvodu. Více obvodů znamená, že kandidát na primátora se může o hlasy voličů ucházet pouze v jediném z nich. Vzniká pak otázka vztahu voličů a konec konců i straníků k osobě leadera, který by měl mít širokou a silnou podporu. Podporuji dělení velkých měst na samosprávné městské části nebo městské obvody. Dělení na volební obvody mi smysl nedává.
Co říkáte na změnu volebních obvodů, jak k tomu došlo např. v Praze?
Bez ohledu na to, že původcem této změny je ODS, jejímž jsem představitelem, je třeba si přiznat, že to byla změna motivovaná pragmaticky. Její autoři se domnívali, že povede k favorizaci velkých stran, tedy i ODS. Tento kalkul však má mimo jiné i politicko-mediální aspekt. Je otázkou, zda ODS díky medializaci účelovosti této změny neztratila více, než získala dopadem jejího zavedení do vzorců pro přepočet hlasů na mandáty…?
Považujete hranici získání 5% hlasů, kterou je třeba pro vstup do zastupitelstva (ve větších městech) překonat, za rozumnou?
Ano, její výši i existenci považuji za rozumnou. Chápu však, že z pohledu malých politických stran se tato hranice patrně jeví jako nespravedlivá.
Jak velký je dnes roční rozpočet města Brna a jak velký je jeho dluh? Kolik peněz ročně platí město Brno na úrocích? Bude příští rok hospodaření města deficitní či přebytkové? Pokud bude deficitní, co je hlavním důvodem?
Schválený rozpočet výdajů města Brna bez městských částí pro rok 2011 je 10,8 mld. Kč a během roku se průběžně mění rozpočtovými opatřeními. Očekávaný stav zadluženosti k 31. 12. 2011 je 5,5 mld. Kč, jedná se výhradně o úvěry od Evropské investiční banky. S přihlédnutím k aktuální výši úrokových sazeb lze pro letošní rok očekávat výdaje na úroky v objemu maximálně 120 mil. Kč. Hospodaření na příští rok plánujeme (obdobně jako v minulých letech) jako vyrovnané. To znamená, že rozpočet města na rok 2012 by neměl znamenat nárůst zadluženosti.
Bude nakonec přesunuto hlavní vlakové nádraží v Brně? Pokud ano, kam a kdy?
Bude. O to spor není. Spor je veden o to, zda pod Petrov nebo o cca 700 metrů dál. ODS dlouhodobě prosazuje variantu o 700 metrů dál. Někdy tuto variantu označuji „u řeky Svratky“. Stávající nádraží i železniční síť v brněnském uzlu jsou v každém případě v takovém stavu, že jejich rekonstrukce v nové poloze je nutná.
Je podle vašeho názoru "svitavská radiála" (R43 v stávající proponované trase), např. s ohledem na zpoplatnění dálnice D1 v úseku kolem Brna, přínosem Brnu? Jak nahlížíte na konkurenční řešení (např. varianta ing. Bystřičana tunelem a obchvatem přehrady za Mniší horou)?
Jednoznačně podporuji variantu R43 v tzv. bystrcké variantě. Bystrčtí občané dobře vědí, že výstavbou této varianty dojde k propojení dvou částí Bystrce hezkým parkem. O tom, že pod tímto parkem se budou automobily prohánět po nové R43 ani nebudou vědět. Řešení R43 v tzv. Boskovické brázdě je dopravně nevýhodné a celkově nepřipravené řešení.
Podařilo se vyčištění brněnské přehrady? Jaké jsou záruky, že se situace opět nezhorší natolik, že bude třeba opakovaného zásahu?
V tomto ohledu jsem opravdu laikem. Z toho, co jsem zvládnul pochytit, si odnáším poznání, že přehrada je nesmírně komplexní systém, tak komplexní, že lze hovořit pouze v pravděpodobnostech. Považuji tedy za pravděpodobné, že se stav významně zlepšil a že se jej podaří udržet v přija-telných mezích.
Ještě jako starosta městské části Bohunice jste inicioval postavení Památníku účastníků protikomunistického odboje a obětí komunistické zvůle. Je nedávno přijatý Zákon o III. odboji podle vás adekvátní?
Byť je tento zákon předmětem kritiky i na straně těch, kteří III. odboj uznávají a oceňují, mám za to, že je užitečný. Už jen pro vnitřní satisfakci účastníků III. odboje, kteří mají oprávněný pocit, že společnost na ně zapomíná a málo si váží jejich oběti. Těmto hrdinům nejde o odplatu či jakékoliv bolestné, ale o uznání toho, že jejich oběť měla smysl. A naše společnost je povinna jim toto uznání poskytnout.
Jaký úspěch a naopak nezdar vidíte při ohlédnutí za svým působením ve vedení Brna v uplynulém roce?
Dokázal jsem identifikovat řadu problémů a nastavit cesty k jejich řešení. Většině čtenářů se to bude zdát málo. Téměř každý problém, se kterým se ve funkci náměstka primátora setkáte, byť je sebemenší, je složitým příběhem s mnoha souvislostmi a limity. Vždy se zajímám o realistické řešení v daných mezích – finančních, legislativních i politických. Nemaluji čerta na zeď a nestavím vzdušné zámky. Chtěl bych, aby po mně zůstalo velké množství odvedené práce, která někam směřovala. Zda to bude mediálně vidět nebo ne, považuji za druhotné.
Dovolím si opustit ryze komunální půdu. ODS byla od krajských voleb v roce 2008 do června 2010 v ko-alici s ČSSD ve vedení Jihomoravského kraje. Nyní je však situace jiná, ČSSD vede kraj společně s KDU-ČSL. V čem podle vás, popř. podle ODS spočíval hlavní důvod krachu krajské koalice s ČSSD? Jak tato změna ovlivnila následné ustavení brněnské “velké koalice”?
V přílišném sebevědomí sociálních demokratů. Získali dojem, že jsou na kraji samovládci. Krajská ODS reagovala správně, když po bezvýsledných snahách o jednání vypověděla koaliční smlouvu. Tato změna, bohužel, zůstala bez vlivu na brněnskou koalici.
Souhlasil byste s tvrzením, že ODS nemá ve vládě ani jeden z klíčových reformních resortů? Pokud ano, je to podle vás dobře? Jak se to případně odrazí na příštím volebním výsledku ODS?
Odpověď na první otázku je ne. Klíčovým resortem, tím nejklíčovějším, je premiérské křeslo. To nelze opomenout. Máme například ministerstvo obrany, které je klíčové. Tak jako tak je však podoba vlády výsledkem politických jednání o koalici. Mám důvěru v předsedu ODS a premiéra Petra Nečase a nepochybuji, že vyjednal maximum možného.
Pokud byste měl ohodnotit současné ministry za ODS, který by dopadl nejlépe a který nejhůře a proč?
Z vlastní zkušenosti vím, jak málo je při vykonávání veřejné funkce viditelná mravenčí práce a drobné úspěchy a jak moc jsou oproti tomu medializovány problémy a neúspěchy. Netroufám si být soudcem ministrů.
Které ministerstvo je vám osobně svojí náplní nejbližší a proč?
Je to patrně ministerstvo školství. V žádném případě však mou odpověď nechápejte jako ambici stát se ministrem školství.
Co je podle vašeho názoru klíčové v aktuální situaci ve Šluknovském výběžku? Je možné, že něco obdobného zažije Brno? Kde případně vidíte další možná ohniska podobných událostí? Jakou roli má v této otázce plnit obec, kraj a stát?
Situace ve Šluknovském výběžku je důsledkem pozitivní diskriminace, která u nás funguje prostřednictvím různých fenoménů – systém sociálních dávek, politická korektnost a jiné. Zneužívání tamních problémů Dělnickou stranou sociální spravedlnosti a jinými extremistickými uskupeními je nešťastným důsledkem neřešení problémů. Zda taková situace čeká i Brno, je těžké odpovědět. Osobně si myslím, že nikoliv, ale takové bouře vznikají často z ba-nálních příčin. Stát je zodpovědný za systém sociálních dávek, který nesmí demotivovat a musí být co nejméně zneužitelný. Role kraje zde není v pod-statě žádná. Obec je schopna se znalostí místních podmínek spolupracovat se státem tak, aby jeho sociální systém byl co nejúčinnější. Musí k tomu však mít od státu legislativní prostor.
21. září schválila vláda státní rozpočet na rok 2012 s plánovaným deficitem přibližně 105 mld. Kč. Je podle vás reálné, aby byl sestaven rozpočet vyrovnaný či dokonce přebytkový? Je to podle vás žádoucí, nebo považujete prohlubující se zadlužování za neškodné?
Zadlužování samozřejmě za neškodné ani zdaleka nepovažuji. Myslím, že sestavení vyrovnaného rozpočtu je reálné. Minimálně účetně ano. Zda je to možné i politicky, to je velká otázka.
Jak byste dnes charakterizoval politiku ODS vůči Evropské unii? Dochází ke změnám v porovnání s předchozími obdobími? Pokud ano, k jakým a jsou to podle vás posuny k lepšímu?
Na můj vkus je příliš měkká. Patřil jsem k odpůrcům ratifikace Lisabonské smlouvy. V tomto ohledu mě postup tehdejšího vedení ODS zklamal. Oceňuji naopak silný postoj v otázce zavedení Eura. Jsem jeho odpůrcem.
Zdá se, že rozpad Evropské unie není nereálný. Promýšlí někdo v ODS, co by to znamenalo a jak by po takovém rozpadu měla vypadat zahraniční politika České republiky?
Nevím o tom. Myslím však, že by to dnes byla zbytečná úvaha. Pokud se EU někdy rozpadne, pak to jistě nebude klidná událost. Nikdo není schopen dostatečně přesně takovou hypotetickou situaci popsat. Nejsme-li ji schopni alespoň částečně popsat, nemá význam se zabývat dalšími otázkami.
Měla by Česká republika aktivně vyhledávat možnosti obnovení jednání o umístění jednotek či zařízení armády Spojených států amerických na našem území?
Určitě ano. Mnoho desítek let znamenala přítomnost amerických jednotek významné posílení bezpečnosti. Přestože role USA ve světě se mění, jejich vojenská síla stále a dlouhodobě bude nesmírně významná.
Jakou strategii v oblasti energetiky má uplatňovat Česká republika a proč?
Určitě základním heslem je „soběstačnost“. Samozřejmě v mezích zdravého rozumu. Ten vylučuje orientaci na sluneční a větrné elektrárny. Myslím, že vědeckým úkolem číslo 1 v oblasti techniky je výzkum a vývoj směřující k posílení energetické bezpečnosti a také výzkum v oblasti paliv.
Stojí dnes ODS na straně svobody? Pokud ano, na základě čeho to mají občané poznat?
Ano, vždy tomu tak bylo. A to bez ohledu na to, v jaké fázi své existence se ODS nacházela. Myslím, že pozorný člověk si všímá, že to tak je.
Co vám v poslední době udělalo radost?
Narození dcery.
*1972
