Podaří se prosadit právo na výhradu podle svědomí do českého právního řádu?
Na půdě Poslanecké sněmovny PČR se 14. dubna 2011 uskutečnil „Seminář k výhradě svědomí“, pořádaný Institutem bioetických studií a Národním centrem pro rodinu. Záštitu nad seminářem převzali poslanci Marek Benda (ODS) a Helena Langšádlová (TOP 09). Toto zásadní etické téma, z dlouhodobého hlediska zásadnější, než probíhající vládní krize, bylo během semináře probíráno ze všech možných úhlů pohledu v kontextu jednotlivých oborů.
Po úvodním slovu poslankyně Langšádlové zazněly odborné příspěvky z úst znalců práva i medicíny. Jedním ze stěžejních bodů semináře se stalo představení legislativního návrhu, o kterém probíhala následná diskuse v širším plénu účastníků, jejichž vysoký počet a projevený zájem poukazuje na důležitost tématu.
Z právního hlediska se problematice výhrady svědomí věnovali doc. Mag. phil. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Ph.D. (Právnická fakulta UK), JUDr. Lucia Madleňáková (Právnická fakulta, UP) a Mgr. Jakub Kříž (Vysoká škola CEVRO Institut). Dr. Scheu se zabýval konkrétními judikáty souvisejícími s touto tematikou v zemích Evropské unie. Nastolil především aktuální otázku šátků muslimských žen.
Ve zdravotnickém bloku vystoupili MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. (Masarykův onkologický ústav) a Mgr. Jaroslav Duda, kteří se k problematice vyjádřili z hlediska pracovníků v paliativní péči, respektive ve farmacii. S příspěvkem popisujícím průběh neúspěšného přijímání tohoto právního institutu na Slovensku vystoupila poslankyně Evropské parlamentu Anna Táborská. Na závěr vystoupil poradce premiéra pro oblast lidských práv MUDr. Roman Joch, který ve svém příspěvku rozvinul problematiku občanské neposlušnosti, kterou ilustroval na příkladech Thoreaua, Gándhího či Kinga. Uvedl, že výhrada svědomí je respektována v každé slušné společnosti. Mezi konkrétní příklady uvedl možnost nesvědčit v neprospěch blízkého příbuzného či možnost užívat alkoholu k náboženským účelům v období platnosti prohibice v USA.
V diskusní části semináře vystoupila s obsáhlým příspěvkem bývalá přednostka Ústavu lékařské etiky na Lékařské fakultě Masarykovy university v Brně prof. MUDr. Marta Munzarová, CSc., která se ostře vymezila vůči praxi, kdy jsou studenti medicíny nuceni vykonávat umělé potraty. Vyjádřila přesvědčení, že bránění narození dítěte, stejně jako předčasné ukončení života starého člověka, je vraždou, které by se lékařská profese měla vyhýbat. V této tezi ji podpořil MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., který odmítl diskusi nad praktickými způsoby eutanazie. Vyjádřil přesvědčení, že taková diskuse odvádí pozornost od podstaty problému, tedy zabití člověka.
Kladně se k otázce výhrady svědomí vyjádřila řada zákonodárců napříč politickým spektrem. Mimo jiné poslankyně Jitka Chalánková, Helena Langšádlová či poslanci Marek Benda, Karel Schwarzenberg a Jaroslav Lobkowicz. Záměru vyjádřil podporu také premiér Petr Nečas. Z občanského sektoru přijetí tohoto institutu mimo jiné podporují filosof a vydavatel Alexandr Tomský, socioložka Jiřina Šiklová, filosof Jan Sokol či spisovatel Michal Viewegh.
Podle materiálů Institutu bioetických studií.
