Obsah

Evropa by měla rekolonizovat Afriku

Pouze kolonizace nového typu může vyřešit evropskou krizi s migranty i předejít utrpení afrických uprchlíků. Buď totiž oni přijdou do Evropy mezi nás se všemi následnými problémy, anebo my přineseme „Evropu“ k nim do severní Afriky, kde budou moct žít bezpečně. Třetí možnost není.

Mnozí publicisté levého a pravého středu se pohoršují nad tím, že česká společnost nechce přijmout více migrantů z Afriky. A předesílají, že se musí změnit a migranty přijmout.

Jiří Pehe o české společnosti píše: „nepůsobí jako národ, který má dobré ekonomické vyhlídky v globalizované ekonomice, která je na planetárním pohybu ‚cizinců‘ všemi směry založena.“ – Ano, vysoce kvalifikovaní imigranti jsou jednoznačně obohacením společnosti, ale to není případ naprosté většiny migrantů ze severní Afriky, kteří kvalifikovaní nejsou. Ti ve své většině – a jejich početní rodinní příslušníci – skončí v Evropě jako příjemci sociálních dávek, tj. jako břemeno pro daňové poplatníky.

To je ten lepší případ. Tím horším je, že v důsledku jejch hodnotové nekompatibility s evropskou populací nastanou konflikty a nepokoje, jež způsobí, že celé čtvrtě evropských velkoměst v násilných střetech lehnou popelem a stanou se „válečnou zónou“.

Nezodpovědná hra s ohněm

Jan Macháček dokonce o naší, migrantům nevstřícné společnosti napsal: „Čas na naši ‚převýchovu‘ je tady… Mluví-li se v EU o bankovní unii, fiskální unii či energetické unii, brzy se začne mluvit o uprchlické či migrační unii. Resp. ono asi nebude nikdy možné mluvit o migrační unii otevřeně, ale řešení založené na zvýšené vzájemné solidaritě uvnitř EU bude prostě muset přijít… Musíme (…) umožnit uprchlíkům cestu k nám, do Polska nebo na Slovensko, ať se nám to líbí, nebo ne.“

To je čisté šílenství. Nejen to slovo „muset“ – v politické realitě se nic „nemusí“ –, ale to celkové vyznění. Je to naprosté šílenství a nezodpovědná hra s ohněm. Pokud toto naše demokratické strany nalevo i napravo od středu připustí – masivní usídlování nelegálních migrantů ze severní Afriky –, budou okamžitě smeteny populistickými a xenofobními stranami extrémní levice a pravice, jež budou považovat Putina za spasitele Evropy. To chceme?

Chcete vy, stoupenci masov migrace Afričanů k nám, revoltu (dle vás xenofobní) mlčící většiny proti současnému liberálně-demokratickému politickému establishmentu?

Jste blázni.

Pouze dvě cesty

Přesto je masivní migrace do Evropy přes Středozemní moře problém, který má být řešen. Nelze nad ním zavřít oči. Migranti jsou v naprosté většině chudáci, kteří si zaslouží náš soucit, slitování i pomoc. Nemůžeme je nechat napospas pašerákům a utonutí ve vlnách. Tou otázkou však je, jak jim pomoct nejmoudřeji a nejprozíravěji.

Hřebík na hlavičku trefil Rod Liddle v britském týdeníku The Spectator: „Jsou dvě cesty, jak předejít tomu, aby migranti na přeplněných lodích v Mediteránu utonuli, a pouze dvě cesty: buď je všechny přijmout, anebo jim všem znemožnit přístup.“

Pokud přijmeme všechny, kdo do Evropy chtějí, přijdou ne statisíce, nýbrž miliony a desítky milionů. To je pro Evropu nerealistické a pro její občany nepřijatelné. Pokud určíme kvóty, kolik přijmeme, tragédie ve Středozemním moři se budou opakovat: mnozí se budou snažit předběhnout ostatní a do kvót se vtěsnat. Pašeráci budou mít žně a ubožáci v přeplněných lodích budou dál tonout.

Je jen jediný prostředek, jak zabránit těmto tragédiím: přesvědčit zájemce, že to nemá smysl, že je nikdy Evropa nepřijme. Tedy deportovat všechny nelegální migranty, i ty „úspěšné“, kteří se přes Středomoří do Evropy dostali, zpět do Afriky. Zavést přísně vynucovanou politiku nulové tolerance vůči ilegální migraci. Krátkodobě to bude vůči nim tvrdé, leč dlouhodobě to může zachraňovat jejich životy.

Ale co s těmi zadrženými migranty? Oni chtějí do Evropy, Evropa je nechce či nemůže přijmout (platí simultánně obojí), jaké je řešení? Přinést „Evropu“ k nim.

Oni oprávněně chtějí to, co vidí v Evropě: šance, prosperitu, bezpečí. Evropa je přijmout nemůže či nechce, proto by měla pro ně vytvořit „Evropu“ v severní Africe: pásmo, zónu, pod evropskou kontrolou, s evropským právem a pořádkovými silami i administrativou, jež tyto lidi – i všechny nelegální imigranty ze severní Afriky, kteří se sice už dostali do Evropy, ale my je tam budeme zpět deportovat – přijme.

Klady kolonialismu

Jinými slovy, rekolonizovat část severní Afriky (na území dnešní Libye). Já vím, kolonialismus je pro mnohé (především na levici) ošklivým slovem, ale nikoli pro mě; měl své záporné, i kladné stránky. Poučili jsme se, takže je nasnadě kolonialismus nového typu: „evropská“ zóna v severní Africe, v níž usídlíme všechny migranty do Evropy, jež přijmout nemůžeme či nechceme, ale zajistíme jim tam vše, co oni v Evropě hledají: bezpečí, právo, příležitosti, sociální dávky. Bude to nákladné, leč méně nákladné, než pustit je do Evropy; a méně nemorální, než nechat je utonout v moři.

V dlouhodobé perspektivě jsou jen dvě alternativy: buď oni přijdou do Evropy mezi nás se všemi následnými problémy, anebo my přineseme „Evropu“ k nim do severní Afriky, kde budou moct žít bezpečně.

Autor je ředitelem Občanského institutu a členem redakční rady KONZERVATIVNÍCH LISTŮ. Publikováno v Lidových novinách dne 5. května 2015

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.