Jako když každý rok silničáře zaskočí sníh

Podrobnosti

Zveřejněno 28. 3. 2016 23:00

Napsal Svatopluk Kalužík

Imigrační krize se začíná vyhrocovat – zatím jen v Řecku, na řecko-makedonské hranici a částečně v Rakousku a Bavorsku, které hovoří o přivírání hranic. Jak se podle vás během posledního roku změnila situace ohledně migrace do Evropy?

Vidím spíš to, co se nemění,...

...a to je podle mne složení imigrační vlny. Jde stále o tři skupiny. Jednak jsou to lidé, kteří potřebují pomoc a zaslouží si ji, pak je tam skupina ekonomických dobrodruhů a třetí, to jsou jenom dobrodruzi. Na ty poslední dvě skupiny má platit přísný metr, hranice jsou hranice, Schengen přece nedovoluje volný pohyb komukoli. To ale mělo být řečeno hned na začátku migrační krize. Co mají dnes Řekové vlastně dělat, střílet do člunů nemohou, jak tedy mají posílat uprchlíky zpátky?

Kde vidíte rizika příchodu velkého počtu migrantů do Evropy, jaké mohou být ekonomické a bezpečnostní aspekty této skutečnosti?

Bál bych se spíše terorismu než ekonomických dopadů. V celkovém počtu 510 milionů obyvatel Evropské unie je současný počet 1,7 milionu imigrantů jen kapka v moři. Země unie navíc vymírají, Evropa se vylidňuje. Samotného počtu příchozích bych se tedy příliš neobával, nebezpečí je v jejich shromaždování a vytváření ghett, radikalizaci a terorismu.

Politici jsou evidentně imigrační krizí zaskočeni. Co si myslíte o připravenosti EU? A jak je na tom Česká republika?

V Itálii jsou problémy s imigranty už několik let a nikdo si toho pořádně nevšímal a nezabýval se řešením tohoto problému. Je to jako když každý rok silničáře zaskočí sníh. Pokud jde o Českou republiku, ani my nejsme připraveni, spoléháme jen na to, že tady migranti nezůstanou a že se jim u nás nebude líbit.

Podle některých předpovědí se migrační vlna letos se převalí i přes Českou republiku. Myslíte si, že to tak skutečně bude?

Toho bych se tolik nebál. Paradoxně nás chrání to, že se nemáme tak dobře, aby to bylo pro imigranty lákavé, přinejmenším ekonomické imigranty sem nic neláká. A pokud jde o třetí kategorii migrantů, tedy potenciálních teroristů, ty také víc lákají země, kde už jsou muslimské menšiny. Nechci nebezpečí podceňovat, ale sýčkovat, že nastane brzy konec světa, také nechci. Myslím, že řešení by se mělo hledat a postupně.

Stálým zdrojem prchajících lidí je syrský konflikt. Střetají se tam viditelně zájmy Turecka a Ruska. Myslíte, že hrozí konflikt mezi těmito silami?

Konflikt v Sýrii stále eskaluje, trvá příliš dlouho a jde o složitý problém. Musím v této souvislosti citovat Karla Schwarzenberga, který řekl, že Sýrii budou všechny mocnosti bojovat až do posledního Syřana. Je to velmi komplikované, konflikt mezi Tureckem a Ruskem opravdu hrozí. Západ má ale určité páky na Turecko jako na člena NATO a Turci slíbili, že se budou chovat jako spojenci. Jak vše nakonec dopadne nevím, ale doufám, že Turecko situaci nevyhrotí až k velkému konfliktu. Ono stačí už to, jak je vše vyhroceno nyní včetně všech zájmů ostatních mocností a „podmocností“.

Jaké jsou nyní po ukrajinské krizi a syrském angažmá zájmy Ruska? Je bezpečnostní hrozbou?

Četl jsem v jenom humoristickém románu z počátku dvacátého století, že s mezemi morálky je to stejné jako s hranicemi carského Ruska – jsou pořád někde jinde. A to trvá přes doby komunismu až do současnosti. Obávám se, že Rusové budou pořád někým ohrožováni, aby ho pak museli „v zájmu své vlastní bezpečnosti“ obsadit.

S klesající cenou ropy na tom není dobře ruská ekonomika. Ani Rus nemusí vydržet všechno. Máme se bát rozpadu Ruska? Vnitřních konfliktů? Příchodu někoho ještě více vyhraněného vůči Západu? Obnovení konfliktu na Ukrajině nebo začátku jiné války za účelem vybuzení vlastenectví a zakrytí vnitřních problémů? Jaké faktory v ,,ruské" problematice jsou běžně opomíjeny?

To nejvíc odnášejí chudí Rusové, ti boháči budou mít třeba o jedno auto míň, ale prostí lidé to pocítí. Nikdy se přitom neměli dobře, ani za časů Sovětského svazu a trvá to dál. Je ale možné, že peníze rozhodnou i v případě plánování nějakých výbojů, že prostě budou muset spíš s expanzemi počkat. Putin Rusům vrací národní hrdost, odedávna žili v bídě a jediné, co měli, byla jejich hrdost. Dovedou pak zatnout zuby, protože matička Rus to potřebuje. Na rozdíl od nás jsou Rusové schopni skutečně leccos vydržet.

V této nervózní situaci sílí v Evropské unii určité „odstředivé“ tendence, chystá se britské referendum. Myslíte, že hrozí větší štěpení EU?

Cameron se určitě vrátil z jednání s přijatelnou variantou a já doufám, že to Britové ustojí stejně jako v době, kdy hrozilo, že se rozpadne sama Británie a Skotové hrozili, že odejdou. Nakonec zůstali a myslím, že to tak dopadne i s vystoupením Británie z EU. A věřím, že jsou natolik rozumní, že budou tlačit na to, aby se Evropa změnila k lepšímu, ale jako členové Evropské unie. Jejich odchodem by Evropa hodně ztratila na barvitosti a možnostech dalšího rozvoje. Stěžejní velmoci Francie a Německo s Velkou Británií tvoří trojúhelník, pokud by zůstaly jen Němci a Francouzi, mohlo by to vyvolat problémy a odpor ostatních zemí a následný dominový efekt s vystupováním z EU.

V otázkách migrační krize se sjednotily země Visegrádské čtyřky. Jak hodnotíte tento fakt a vývoj v těchto státech?

Jestli se V4 nějak sjednotila, je to snad jen právě v pohledu na nebezpečí migrační krize, ale jinde to nevidím. Stále jsem přesvědčen, že tady to Rakousko-Uhersko chybí. Ze zemí V4 je mi velmi sympatické Polsko a jeho současný vývoj, je stále prozápadní, chce po Evropské unii jinou politiku a to je v pořádku, unie nedělá jen samé rozumné kroky. Orbán je pro mě míň čitelný, ale ve věci uprchlické krize jedná rozumně.

Jak si vysvětlujete, že Češi patří k největším euroskeptikům?

To nechápu, za totality budilo západoněmecké zboží jen nadšení, jet do západního Německa bylo nesplněným snem mnoha lidí a teď nadáváme, že se sem vozí německé zboží a bereme to tak, že na nás Němci málem páchají zločin. To je jen malý příklad, myslím, že tady se páté koloně proruské propagandy opravdu povedlo otočit názory veřejnosti opačným směrem. Komunistická propaganda se o něco takového snažila čtyřicet let a nepovedlo se jí to, a dnes, když už není tak mocná, jí kvete pšenka. Nechápu to a je to pro mě absurdní.

Je možné, že v případě dezintegrace EU zůstane Česko mimo velmocenské sféry vlivu?

Neumí si představit nějaké kličkování. Pro některé lidi je snem být jako neutrální Švýcaři, ale to je jen zbožné přání. Vždy jsme byli v nějaké sféře vlivu. A malé země navíc nemohou příliš spoléhat na slušnost sousedů, určitě bychom spadli do ruského vlivu, Rusko nás stále bere jaké součást své sféry vlivu. To je velice vážné nebezpečí.

Rozhovor vyšel 9. března 2016 v Parlamentních listech pod názvem „Za totality německé zboží budilo nadšení. A teď... Nechápu. Ruská propaganda otočila Čechy tam, kam se komunistům nešlo, zoufá si konzervativec.“. Otázky kladl David Daniel. Převzato se souhlasem respondenta.