Obsah

Strategický význam „ovlivnění voleb ruskými hackery“

Politická příprava morálky lidí má v současné době, kdy uživtí zbraní hromadného ničení ve válce klade mimořádně vysoké a bezprecedentní nároky na politickou morálku populace, rozhodující význam.

Sovětská vojenská strategie [str. 458]

Loni na podzim uskutečnilo Rusko rozsáhlé cvičení civilní obrany simulující jadernou válku, jehož se zúčastnilo čtyřicet miliónů lidí. Výklad ruské televize zněl: „Schizofrenici z Ameriky si brousí jaderné zbraně na Moskvu.“

Přípravy na válku

Tak znělo zdůvodnění; Spojené státy naproti tomu neuspořádaly pro své obyvatelstvo vůbec žádné cvičení civilní obrany. Letos v únoru nařídil president Vladimir Putin „bleskovou prověrku“ ruských vojenských sil, aby zjistil, zda jsou připraveny k boji. Jak prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, „pozornost by měla být věnována zvláště bojovému poplachu, rozmístění systémů protivzdušné obrany ve válečné situaci.“

20. dubna 2017 uveřejnil The Sunday Express snímky cvičení ruských mladíků s různými zbraněmi. Byly mezi nimi záběry dětí, které se účastní polního výcviku, v plynových maskách a s raketomety v rukou. Budilo to dojem, že se ruská vláda rozhodla řádně cvičit svou mládež pro válku. Jenže kdo Rusko ve skutečnosti ohrožuje? Kdo by byl takový blázen, že by rozpoutal útočnou válku proti jaderné mocnosti, která ve světě představuje číslo jedna?

Jiný titulek z 20. dubna hlásá: „VZNIKÁ NAPĚTÍ HROZÍCÍ TŘETÍ SVĚTOVOU VÁLKOU: Šokující záběry ukazují pohyb Putinovy armády k severokorejským hranicím“ – což znamená, že je třeba si dávat pozor na Severní Koreu situovanou jako ideální místo neklidu. Jisté video údajně ukazuje pohyb jednoho ze tří vojenských vlaků mířících k severokorejským hranicím. Objevily se zprávy o tom, že se v této oblasti pohybují i vrtulníky a tanky.

Důkazů o válečných přípravách v Rusku a Číně je spousta. K přípravným předválečným akcím těchto zemí patří: hromadění velkých zlatých rezerv (pro případ, že papírové měny začnou ztrácet hodnotu); nárůst zemědělské výroby a hromadění potravin v obrovských podzemních městech a bunkrech; výroba nové generace zbraní (tanků, stíhaček, střel atd.); infiltrace a korumpování vládnoucí třídy na Západě; zneužívání politických rozporů v USA k rozvratu společenské důvěry nebo k podněcování občanské války; a veřejné předstírání, že velké mocenské soupeření minulých desetiletí je věcí minulosti, zatímco v soupeření skrytě pokračují.

Je ovšem velmi zlé, že nic z toho CIA nikdy neodhalí. Možná se o těch skutečnostech ví, ale nikdo je nebere na vědomí; spíše je snaha je bagatelizovat, zamluvit. Politickým imperativem naší doby je prohlašovat, že studenou válku jsme vyhráli. Ekonomickým imperativem je tržní optimismus (tj. vydávání státních peněz raději na různé „mírové účely“ než na zbrojení). K tomu, jaká je skutečně celková situace, byl Západ vždycky slepý. Jeho vůdcové jsou z psychologického hlediska neschopni si všimnout, že Rusko a Čína – jakožto mocnosti č. 2 a č. 3 – logicky musejí bojovat proti mocnosti č. 1. Možná se ve chvíli, kdy tohle píši, prezident USA vytahuje, že Amerika je připravena dštít na své nepřátele „oheň a síru“, avšak skutečnost je zcela jiná. To nepřátelé Ameriky jsou nyní připraveni dštít na ni oheň a síru; vždyť Amerika je zemí rozdělenou, intelektuálně zmatenou, vykořeněnou a demoralizovanou. Není to ona mocná, jednotná a stabilní země minulých dob. Obrovská část amerického lidu ztratila pud národní sebezáchovy. Nemají žádnou pořádnou civilní obranu – a přitom si dosud svou bezbrannost ani neuvědomují. Jsou nepřipravení a o motivech svého nepřítele nevědí nic. Jejich vůdcové jsou cháskou smíchanou z  hodnověrně vystupujících podvodníků, podlézavců a lidí skvělých navenek, ale ve skutečnosti neschopných.

Deník La Stampa loni citoval výrok nejmenovaného vysoce postaveného vojenského činitele NATO: „Jsme ve válce – v hybridní válce, což je poslední předstupeň, než se začne střílet.“ Citáty tohoto druhu novináři obvykle získávají od frustrovaných příslušníků armády. Tohoto vojáka rozhořčuje především to, že státní autority neposilují armádu a nesahají k obranným opatřením. Proto říká novinářům, že ti, kdo jsou u moci, mu nenaslouchají. Takový příslušník armády pak svými stížnostmi zahrne nějakého reportéra. Pravda se koneckonců musí nějak vyslovit – i když nikdo nenaslouchá. Válka je na obzoru, nepřítel válku proti Západu připravuje. Dotyčný nejmenovaný vojenský činitel NATO to vyjádřil slovy: „Nikdy jsem nebyl svědkem tolika současných ruských vojenských cvičení a provokací … jejichž smyslem je, aby testovaly naši připravenost.“

Korea

Když už jsme u toho testování: loni bylo referováno, že od zásahu v Sýrii vyzkoušelo Rusko sto dvaašedesát nových zbraní. Mezitím vyzvala čínská komunistická vláda občany, ať se připravují na vypuknutí Třetí světové války. Vědí snad něco, co my ne? Vypadá to, že ano. Graham Allison nedávno upozornil v úvodníku listu Los Angeles Times: „Čína je v případě vypuknutí války na Korejském poloostrově připravena chránit své národní zájmy.“ Podle Allisona se Číňané chystají „proniknout v případě krize hlouběji do Severní Koreje“. A dodává: „Pokud se čínská a americká armáda spolu opět střetnou v Koreji [jako za korejské války v letech 1950-53, pozn. aut.], pak se PLA (Čínská lidová osvobozenecká armáda, pozn. red.) rozhodně nebude podobat primitivně vybavené armádě minulosti.“

Někteří naši vůdcové si představují, že Čína a Rusko pomohou Spojeným státům proti korejské hrozbě. To je však jen další sebeklam: zbraně hromadného ničení dodali Severní Koreji Rusové, konvenčními zbraněmi a potravinami ji zásobuje Čína. Kdyby hrozbu, jakou představuje Severní Korea pro Jižní Koreu, Japonsko a USA, nevyživovalo Rusko a Čína, neexistovala by. Jen si sami položte otázku: proč Rusko a Čína způsobují takové problémy? Pokud máme odvahu pohlédnout pravdě do očí, není těžké si na to odpovědět.

Už léta tvrdím, že má přeběhlík z KGB Anatolij Golicyn se svou analýzou liberalizace, která vedla ke zhroucení SSSR, naprostou pravdu: předpověděl tuto liberalizaci dřív, než k ní došlo, a také věděl s předstihem, kam tato liberalizace povede. Řekl, že komunistická strana zdánlivě přijde o svůj mocenský monopol, což Rusku otevře – v dobách studené války nemožný – přístup ke kapitálu i technologii. Ty Rusku umožní pokračovat nastoupenou cestou a vybudovat válečnou mašinerii, jaká nemá obdoby. Plán sovětské liberalizace byl podle Golicyna motivován právě tímto cílem – a též úmyslem skoncovat s antikomunismem a zlikvidovat bdělost Západu, takže komunismus bude moci dosáhnout celosvětového rozkvětu, aniž by si toho kdo povšiml. Když se podíváme, k čemu došlo od Venezuely a Nikaraguy po Brazílii a Nepál, Jižní Afriku, Kongo a Angolu, zjistíme, že se komunismus nevypařil. Táhne vítězně z jedné země do druhé – ale v médiích o tom neřekne nikdo nic. A právě to je výmluvné. A ještě více alarmující jsou písemná svědectví Trevora Loudona a Cliffa Kincaida o úspěšném pronikání komunismu do vlády Spojených států. Kolem Obamovy vlády se kupí hromada nezodpovězených otázek; položíme-li si je však s plnou vážností, bude odpověď nemálo znepokojivá.

Dnešní „experti“ ke své hanbě nedokázali rozpoznat, že hlavní Golicynova  tvrzení ve zkoušce času obstála. A ještě závažnější je, že to, co řekl, i nadále poskytuje pravdivý výklad pro věci, které vidíme dnes – a které v současnosti vycházejí najevo. Ať se Golicyn dopustil sebevětších omylů, podstatu velké čínsko-sovětské strategie skutečně vystihl. A právě ta nyní ze severokorejských provokací vysvítá. Starý komunistický blok nikdy nezmizel: stále za fasádou „kapitalistické“ Číny a „demokratického“ Ruska existuje. Jeho chapadla ve východní Evropě zůstala nedotčena; sítě agentů a spojenecké komunistické strany stále pokračují v činnosti. Severokorejský režim je i dnes otevřeně komunistický. Patříval ke komunistickému bloku a Moskva jej stále podporuje stejně jako v roce 1950. Význam Severní Koreje pro Rusko a Čínu tkví v její zeměpisné poloze: oblast válečných operací, v níž se nalézá, umožňuje Rusku a Číně nejúčinnější společný postup armád.

„Válku je třeba začínat tak, aby se zdálo, že se neusiluje o nic jiného, než o mír.“ (Cicero)

Další závěr, který je třeba vyslovit o ruských a čínských přípravách na válku, je obtížný. Vojenskou agresi vnímá moderní svět obecně jako něco zlého. Kdo rozpoutá útočnou válku, je v jeho očích zločincem; proto vlády Ruska i Číny chtějí, aby tu příští válku – světovou – rozpoutaly Spojené státy, tak aby je bylo možno obvinit ze zločinu. Ruské vojenské učebnice již opravdu po mnoho desetiletí tvrdí, že nová velká válka vzejde od Američanů. V autoritativní Sovětské vojenské strategii V. D. Sokolovského se dočteme: „Třídní podstata buržoazní vojenské strategie tkví ve skutečnosti, že slouží reakčnímu záměru připravit ničivou válku proti nejpokrokovější společenské soustavě – socialismu – a zabránit nevyhnutelnému rozvoji lidstva na cestě ke komunismu.“ (str. 515 Randova překladu.)

To, že příští válku rozpoutají Američané, je vskutku součástí ruské a čínské vojenské strategie. Avšak nenechme se oklamat: čas a místo začátku války zvolí Rusové a Číňané. Pomocí některé satelitní země zosnují neodolatelnou provokaci – domněle šílené řinčení atomovými zbraněmi. To je účel vyzbrojování Íránu a Severní Koreje. Neměli bychom si o tom dělat iluze. Doženou Ameriku k tomu, aby zaútočila první. A ve skutečnosti jejích zoufalých preventivních opatření zneužijí k ospravedlnění daleko rozsáhlejší útočné války; jelikož jak ruská, tak čínská vojenská doktrína pouze předstírá, že z jejich strany půjde o válku obrannou. Ve skutečnosti si obě tyto země vybudovaly armády pro útok na vzdáleného nepřítele – na Spojené státy americké. Jeden ruský vojenský text docela jasně říká: „Věříme, že klíčovým bodem útoku je operace vedená s maximální možnou rozhodností – taková, jejímž cílem je úplné zničení bojových sil nepřítele a zvláště jeho jaderných zbraní, tj. dosažení takových výsledků, že už nikdy nebude schopen dalšího odporu.“ [Z článku generálporučíka letectva G. Lobova „Poznámky o typech a formách bojových operací“, Vojennaja mysl, 1964, č. 11, str. 15.]

Něco takového člověk nenapíše, pokud neplánuje překvapivý útok; nejbezpečnější způsob, jak zničit americké jaderné zbraně, je přece zaútočit na ně dřív, než jich bude použito. Tato myšlenka se jako červená nit táhne veškerou ruskou vojenskou literaturou. Při rozhovoru s přeběhlíkem z ruské vojenské rozvědky Stanislavem Luněvem se jej v roce 1998 novinář Christopher Ruddy zeptal, co je rozhodujícím faktorem, jenž určí výsledek budoucí války, a Luněv mu odpověděl: „Překvapení.“ Jasnými slovy tedy: ruský plán zaútočit jako první. Ten útok ovšem nelze podniknout jen tak z ničeho nic.

Právě proto přichází na scénu Severní Korea: zeměpisný bod, kde se ruské a čínské síly mohou spojit. Je to režim založený na nukleární provokaci. Jak dlouho dokáží Spojené státy toho „severokorejského šílence“ ignorovat? Je tedy zcela jasné, že se Rusko a Čína snaží Ameriku krok za krokem dohnat k akci. Přimět jejího prezidenta k přesvědčení, že už mu v té věci nezbývá nic jiného, že preventivní útok na Severní Koreu je nezbytný.

A co se stane, když USA tento krok uskuteční?

Rusové a Číňané odsoudí jakýkoli takový preventivní úder jako „agresi“ a okamžitě proti USA podniknou protiútok. V následné bitvě USA skoro jistě přijdou o nějakou letadlovou loď. Amerika hrozně utrpí na vážnosti. Její prezident bude pravděpodobně donucen odstoupit, nebo bude ústavně sesazen. Možná dojde k vojenskému převratu. Dolar klesne a Rusko s Čínou vyzvou dosavadní spojence USA, aby je opustili a přidali se k novému východnímu bloku.

V kontextu světové války...

Nyní si (v této souvislosti) musíme především připomenout neustálé zkoumání voleb z roku 2016 a častá veřejná obviňování amerického prezidenta, že ho platí Rusové, nebo že to oni ho dostali do Bílého domu. Kdyby tomu tak bylo – proč by to dělali? Za mírových podmínek taková otázka vypadá nesmyslně. V kontextu světové války je však dýkou mířící na srdce Ameriky: vždyť – co bude s morálkou národa, je-li vrchní velitel jeho branné moci obviněn z kolaborace s Ruskem? Zemi okamžitě rozdělí otázka oprávněnosti nejvyšší vojenské autority – a „dům vnitřně rozdělený nemůže obstát“ (Matoušovo evangelium 12,25).

Proto i myšlenku, že Rusko „hackersky narušilo americké prezidentské volby“, sugerovanou našemu národnímu svědomí, musíme zařadit do seznamu ruských válečných příprav. Tato myšlenka je namířena proti americkému prezidentovi a demoralizuje národ ještě před válkou. Je skutečně pravděpodobné, že ji vynalezli v nějakém ruském think tanku a to s účelem válečného záměru. Jak jsme se už přesvědčili u „složky o zlaté sprše“ (materiál s údajnými informacemi kompromitujícími D. Trumpa prostřednictvím odhalení domnělých sexuálních kontaktů v Moskvě, viz např. J. R. Nyquist: Otázky a odpovědi, KONZERVATIVNÍ LISTY, únor 2017, popř. Redakce: 100 dnů, KONZERVATIVNÍ LISTY, duben 2017, pozn. red.), Moskva šíření těchto pověstí o Trumpově neloajálnosti záměrně podporuje.

Je zde i další kampaň zahájená v roce 2013, která líčí Putina jako křesťana a obránce západní civilizace. Je to samozřejmě nesmysl a věří tomu jen lidé, kteří si Putina pořádně neprostudovali. A přesto Patrick Buchanan, slavný americký konzervativec, Putina chválí a vybízí k tomu i jiné konzervativce. A současně titíž levičáci, kteří by byli zatčeni, kdyby byla válka vypukla v roce 1973, předstírají postoj protiruských vlastenců. Koho zavřou, když vypukne válka? Konzervativce, nebo marxisty?

Dnešní bizarní politická situace, kdy levice vznáší proti zvolenému americkému prezidentovi obvinění z velezrady, představuje neskutečnou výměnu rolí. Žádný důkaz proti prezidentu Trumpovi neopravňuje tu hysterii, která pokračuje měsíc po měsíci. Pokud ovšem někdo chce tomu prapodivnému vývoji porozumět, stačí, když si uvědomí, že je to – prostě a jednoduše – součást ruské přípravy na válku. Žádným jiným způsobem se tyto události tak výstižně a dokonale vysvětlit nedají.

Poznámky:

http://www.independent.co.uk/news/world/europe/russia-nuclear-weapon-training-attack-radiation-moscow-vladimir-putin-a7345461.html

http://www.independent.co.uk/news/world/europe/vladimir-putin-russian-air-force-russia-war-tass-snap-check-sergey-shoigu-a7566761.html

http://www.express.co.uk/news/world/794170/Vladimir-Putin-Russia-war-children-pictures-military-world-war-3

http://www.newsweek.com/russia-china-deny-troops-north-korea-border-tensions-587626

https://www.worldcrunch.com/world-affairs/nato-prepares-for-war-with-russia-as-if-inevitable

http://www.express.co.uk/news/world/746664/Vladimir-Putin-Russia-Syria-war-conflict-Sergei-Shoigu

http://www.latimes.com/opinion/op-ed/la-oe-allison-china-war-20170808-story.html

Komentář uveřejněn k 18. srpnu 2017. Převzato se souhlasem autora. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová. Mezititulky redakční.

 

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.