Rozpory dnešní politiky
- Podrobnosti
- Zveřejněno 10. 8. 2018 11:39
- Napsal Václav Komora
Škoda, že když se v minulém čísle KONZERVATIVNÍCH LISTŮ (6/2018) sešly recenze Dana Drápala na knihu Petra Hampla: Prolomení hradeb a recenze Dianny Westové na tisková interview Vladimíra Bukovského, chyběly v tom samém čísle pro srovnání i další články, v nichž rezonuje stejné téma. Jde o něj totiž i v článku Romana Jocha publikovaném v ještě předcházejícím čísle: Donald Trump versus establishment (KL 5/2018) a také v dalším ze série článků J. R. Nyquista: Stručné dějiny „státu ve státě", 1. část, v tomto čísle KL (7-8/2018). Jedná se o roli současné vládnoucí třídy, kterou Hampl označuje jako „novou aristokracii“, Nyquist jí vidí jako „deep state“, neboli stát ve státě a Joch argumentuje, že jde pouze o „establishment“.
Rozhovor s Jitkou Chalánkovou
- Podrobnosti
- Zveřejněno 10. 8. 2018 11:28
- Napsal Dan Drápal
Nedávno jste se rozešla se stranou TOP 09, za níž jste byla zvolena do Poslanecké sněmovny. Co bylo hlavním důvodem tohoto Vašeho rozhodnutí?
Na problémy ve směřování strany TOP 09 jsem upozorňovala dlouhodobě. Tato strana má ve svém programovém desateru vyjádřena východiska, která jsou spjata s tradicí evropské civilizace vzniklé na základech křesťansko-judaistické kultury a historie.
Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě (I)
- Podrobnosti
- Zveřejněno 10. 8. 2018 11:23
- Napsal Jan Cholínský
Fenomén „kulturní revoluce“ na Západě bývá spojován s šedesátými léty 20. století a jejich vrcholy v roce 1968 a 1969, někdy se hovoří i o širším období přibližně od padesátých do poloviny sedmdesátých let. Ideologická munice tohoto destruktivního společenského procesu však byla cílevědomě vyráběna už od let třicátých, v letech sedmdesátých až devadesátých pak došlo k transformaci a aktualizaci tohoto procesu. Ve třetím tisíciletí už kulturní revolucionáři se svým stále zradikalizovanějším neomarxismem dominují Západu v pozoruhodné symbióze s ekonomickými globalisty a jejich zmutovaným neoliberalismem. Půl století od vyvrcholení pro mnohé krátkodobě a pro jiné celoživotně přitažlivé dekády „šedesátých“ je vhodnou příležitostí k pojmenování toho, oč v této dominující západní levicové ideologii jde a připomenutí, kde se to tu vzalo.
Dva semináře o únoru 1948
- Podrobnosti
- Zveřejněno 10. 8. 2018 11:23
- Napsal Jan Cholínský
Letošní 70. výročí komunistického převratu vybízelo – i v kontextu současné politické situace – k uspořádání důstojné vědecké konference o souvislostech února 1948 a k srozumitelnému vystoupení historiků směrem k veřejnosti. V únoru 2018 byly v Praze uspořádány dva odborné historické semináře organizované Ústavem pro studium totalitních režimů (dále ÚSTR) a Historickým ústavem Akademie věd ČR (dále HÚAV). O obou lze říci, že navenek sice proběhly důstojně, avšak jejich obsah byl – i přes několik kvalitních referátů – v daném kontextu spíše nedůstojný. Co se týče mediálních vystoupení historiků, z těch co jsem zachytil, bylo patrné, že vyjma několika druhotných podrobností, nepřinesla nic zásadně nového. Pokračovalo se takřka svorně v zastírání významu podstatných dobových reálií – zkázonosné politiky Edvarda Beneše během druhé světové války, poválečného politického komplotu tří českých nekomunistických sovětofilských politických stran s komunisty a s ním spojených zločinů páchaných v třetí československé republice.
Podezření na falešnou kauzalitu
- Podrobnosti
- Zveřejněno 10. 8. 2018 11:05
- Napsal Jan Kubalčík
Barbara Pertold-Gebická, výzkumnice z Fakulty sociálních věd UK, prý ve studii pro institut CERGE-EI ukazuje, že kratší rodičovská dovolená implikuje u žen rychlejší zařazení zpět do pracovního procesu a následnou práci v lépe ohodnocených profesích (v průměru o 530 Kč měsíčně). Zkrácení průměrné doby, po níž byly matky s dítětem doma, o půl roku (které je tedy pozorováno 10 let po zavedení tří „rychlostí“ rodičovské dovolené) prý vedlo k tomu, že šest až sedm let po porodu měly tyto matky lepší postavení na trhu práce.
Další články...
Powered by Multicategories for Joomla!2.5
