Muziku si vybírá ten, kdo ji platí

Podrobnosti

Zveřejněno 4. 8. 2012 19:19

Napsal Jan Kubalčík

V Rusku byl schválen zákon o neziskových organizacích (NGO). Podle něj se musí každá NGO v Rusku, která dostává peníze z ciziny, registrovat jako „zahraniční agent“ (kromě toho je takovým NGO slibována nutnost častějšího předkládání vyúčtování a vyšší frekvence kontrol...). V okamžiku psaní tohoto textu zákon schválila jen dolní komora ruského parlamentu, přičemž souhlas horní komory se očekává během několika dnů a je považován za formalitu.

O důvodech tohoto opatření bychom mohli pouze spekulovat. Ať už je však motiv jakýkoli, nezbývá než přiznat, že samo o sobě jde o přímo skvělé opatření, které si nezaslouží, aby jeho působnost byla omezena pouze na Ruskou federaci. Pravda ale je, že třeba takoví zpozdilí Američané, kteří žádný podobný zákon nemají (a pokud vím ani nechystají), by nemuseli pochopit, kdybychom jimi financované NGO chtěli registrovat coby „zahraniční agenty“, tedy přesněji „Americké agenty“. Ale Moskva je, ostatně nikoli poprvé, dál: ta dobře chápe, proč se takové kroky podnikají, jaký je jejich smysl a jak blahodárné výsledky přinesou – takže také jistě pochopí, když také přijmeme zákon, podle kterého se budou muset NGO v České republice, které dostávají peníze z Ruska, registrovat jako „Ruští agenti“.

Ale proč se omezovat na Českou republiku? V rámci EU by to nebylo o nic méně logické... Zkrátka: skvělá inspirace. Díky, Moskvo!

Vážným uchazečem o titul „Ruský agent“ je např. zdejší organisace Ne základnám. Na úrovni EU je horkým kandidátem třeba The Institute of Democracy and Cooperation v Paříži. Ale můžeme zůstat doma... Strana Miloše Zemana SPOZ se netají tím, že její aktivity financuje firma Lukoil... možná ne bezprostředně, ale peníze z Ruska to de facto jsou, nebo ne? Politická strana se sice standardně nepočítá mezi NGO, ale to nemusí být při troše dobré vůle na překážku. Lukoil financuje také knižní produkci Václava Klause. Je relevantní požadovat v takovém případě registraci coby „Ruského agenta“ vydavatele nebo i autora? Navrhnul bych poučit se pro potřebu obou zmíněných situací přímo v Kremlu – tam by nám jistě nejlépe poradili, jak takové opatření efektivně zavést, interpretovat a využívat. Tak či onak, Zemanovcům i Václavu Klausovi by označení „Ruský agent“ moc slušelo.

Ostatně, nejtrefněji se v této souvislosti vyjádřil sám president Putin a my nemáme žádný důvod brát jeho moudrá slova na lehkou váhu: „Muziku si vybírá ten, kdo ji platí.“.