G. K. Chesterton jako vzor pro evangelizaci?

Podrobnosti

Zveřejněno 30. 5. 2013 21:55

Napsal Samuel Procházka

„Chesterton je vzorem evangelisty,“ možná trošku překvapivě tvrdí ve své nové chestertonovské knize Dale Ahlquist, předseda American Chesterton society.

Chesterton, významný spisovatel 20. století a křesťanský konvertita je vzorem pro radostnou evangelizaci a může pomoci sjednotit roztříštěný moderní pohled na svět, píše Ahlquist a pokračuje: „Jeho křesťanská láska nikdy nebyla v rozporu s pravdou, o níž byl přesvědčen. Vždycky dokázal obojí spojit dohromady.“

To bývá velkou slabinou současného světa: jsou zde určití lidé, kteří se starají jen o pravdu a správné učení, druhým zase leží na srdci především láska k bližním a milosrdenství, a tyto skupiny nedokáží oba přístupy vzájemně propojit. Chesterton je vždy spojoval.

Ahlquistova kniha má za cíl změnit způsob, jakým lidé „uvažují o myšlení“. "Myslet", napsal Chesterton, "znamená spojovat věci." Ve světě stále narůstající specializace nám Chesterton pomáhá vidět, jak četné a různorodé prvky v rámci naší zkušenosti do sebe zapadají a souvisejí spolu. Vrhá světlo na téměř každé téma a otevírá dveře z jedné věci na druhou s oslňující jasností.

Ahlquistova kniha The Complete Thinker: Marvelous Mind of G. K. Chesterton vyšla loni v americkém nakladatelství Ignatius Press a stala se bestsellerem.

Chesterton žil v letech 1874-1936. Pod vlivem své ženy Frances se stal oddaným anglikánským křesťanem. Roku 1922 pak konvertoval ke katolicismu.

Psal eseje, romány, poezii, divadelní hry, filozofická díla a spisy na obranu křesťanské víry. Je též autorem detektivních povídek o Otci Brownovi. Je znám jako vtipný spisovatel, který rád nalézal pravdu ve zdánlivém paradoxu.

„Psal o všem,“ říká Ahlquist. „Má naprosto úžasný, široký záběr.“ Ahlquistova nová kniha by chtěla čtenářům pomoci proniknout do „Chestertonova způsobu myšlení“. Snaží se pomoci lidem „myslet konzistentně“ napříč různými obory a životními styly.

„Moderní svět, jak upozorňoval Chesterton, se stal jedním divokým rozvodovým soudem, kde bylo vše odděleno od všeho,“ vysvětluje. „Oddělili jsme umění od vědy a humanitní vědy od věd exaktních. Oddělili jsme náboženství od politiky a od ekonomie. Očekáváme, že všechny tyto obory budou fungovat ve vlastních vodotěsných odděleních a už nevidíme, jak do sebe vzájemně zapadají.“ Podle Ahlquista působí Chestertonova komplexnost na tuto situaci jako „protijed“. „Lidé hladoví po pravdě. To, čím se Chesterton prosadil a čím stále láká čtenáře, byl jeho vtip, jeho radost, jeho dobrota. Právě tohle lidi přitahuje,“ řekl. „Když čtete Chestertona, víte, že jste se setkali s někým, kdo uvažuje správně. Jeho moudrost vás zasáhne. Ale zároveň vás zasáhne i jeho dobrota a radost.“

Dále Ahlquist uvádí v televizní stanici EWTN pořad „G. K. Chesterton: Apoštol zdravého rozumu“. Ahlquist horuje pro to, aby se o Chestertonovi více učilo na středních a vysokých školách, protože tento spisovatel je „jedním z největších pokladů anglické literatury“ a „jedním z největších mistrů slova“. Chestertonovo dílo je „skvělou ukázkou myšlení, z něhož budou mít naši studenti obrovský prospěch“. Chestertonovy spisy představují „dokonalou a konzistentní moudrost“, která může při vyučování sloužit jako příklad „interdisciplinárního a celistvého myšlení“.

Ahlquist se ve své knize rovněž snaží psát o Chestertonovi tak, jak on psal o jiných lidech – například o svatém Františkovi z Assisi, svatém Tomáši Akvinském a Charlesi Dickensovi. „Když Chesterton o někom psal, nebyla to standardní biografie. Používal určité myšlenky, ideje a vlastnosti, které s danou postavou souvisejí, a pak je využil jako odrazový můstek k úvahám o důležitějších věcech a vyšších pravdách.“ „Pokusil jsem se napsat chestertonovskou knihu o Chestertonovi, kde jsem využil jeho myšlenky, jeho slova  a události z jeho života, abych poukázal na vyšší pravdy.“ Ahlquist si velmi cení rovněž Chestertonova smyslu pro humor. „Je skvělé, když se dokážeme smát. Lidé se chtějí smát. A Chesterton vás rozesměje.“