Obsah

Ještě k vyrovnání státu s církvemi

Přišlo mi to e-mailem, autorem je (údajně) pan Zdislav Opletal z Olomouce. Pokud je to pravda, pak se za svoji pochybnost omlouvám. Je to kratičké sdělní o tom, že jednou z církví, které dostanou od státu peníze v rámci „církevních restitucí“, je i Apoštolská církev. Autor konstatuje, že tato evangelikální církev byla zaregistrována v roce 1989 a pak uvádí, kolik má duchovních, kolik věřících a kolik že od státu inkasuje dnes a kolik že to bude podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, o kterém se v textu praví, že je „zhovadilý“. Závěrem autor triumfuje takto (myslím, že to stojí za citaci ve své úplnosti...): „Může tento naprosto evidentní podvod církví a Nečasovy vlády ospravedlnit? Vždyť ta církev v roce 1948 vůbec neexistovala, komunisté jí tedy nemohli ani nic zabavit, "církevní restituce" by se na ni vůbec neměla vztahovat a přesto dostane od státu přes 1 miliardu!!!!“ (ty čtyři vykričníky jsou prosím originál...).

Možná by to ani nestálo za řeč, kdyby tato logická perla, byť v poněkud kultivovanějším hávu, nezazněla i u jednání před Ústavním soudem, kam přijaté řešení majetkového vyrovnání státu s církvemi pohnaly Věci veřejné, komunisté a ČSSD. Stojí za připomenutí, aby to nezapadlo, že celá operace výrazně čpí účelovostí – ústavní stížnost byla záměrně podávána tak, aby byla posuzována i nově zvolenými ústavními soudci navrženými presidentem Zemanem. Nicméně vraťme se k meritu argumentu: kritika tedy spočívá v konstatování, že nějakou částku obdrží i církev, které nebylo (a ani nemohlo být) nic ukradeno. V podtextu je potom nepřehlédnutelně přítomen osten, který by asi bylo možné zpřítomnit takto: tak vidíte, jak je ten argument „co bylo ukradeno, musí být vráceno“ lživý, když se tady jasně „vrací“ těm, kterým nic nepatřilo. Nad tím jistě nelze mávnout rukou. Ne však proto, že by to snad mohl být v nějakém smyslu závažný, platný argument proti přijatému řešení, ale zejména proto, že takové tvrzení má nepřehlédnutelný manipulativní potenciál a ten je nezbytné pomocí logiky eliminovat.

Pokud by příslušnou část majetku (financí) neobdržela Apoštolská církev, co by se s ní stalo? Měla by snad zůstat státu? Přesně takové „řešení“ sugeruje jak výše zmíněný pan Opletal, tak ti, kteří tohle téma vytáhli před Ústavním soudem. Jenže součástí širší dohody v rámci této otázky bylo a je, že římskokatolická cirkev se vzdala části svého majetku ve prospěch církví ostatních... Čili, pokud bychom vyloučili Apoštolskou církem (a všechny jí podobné), i tato část by musela být navrácena. Komu, to je zřejmé. Ano, římskokatolické církvi.

Pokud by tedy (téměř) vše dostala zpět katolická církev, bylo by vlastně, minimálně z tohoto úhlu pohledu, všechno v pořádku. Jinak tuto kritiku interpretovat nelze. Jako katolík ale říkám, že jsem rád, že se má representace rozhodla jak se rozhodla – a neboť nepochybuji, že rozhodovala o majetku, o kterém měla plné právo rozhodnout, panu Opletalovi, ani pánům z VV či ČSSD (a už vůbec ne komunistům) není nic do toho, jak s ním bylo naloženo. Lze mít jistě názor, že s ním mohla katolická církev naložit jinak, např. nakoupit nová, zlatě vyšívaná, mešní roucha či nějaké ty kalichy a ciboria, pochopitelně zlaté, jak jinak... Ale nestalo se, budou se s tím muset všichni kritici nějak smířit.

A ještě jeden podtext tam cítím: ono by se totiž, kdyby skutečně skoro vše „shrábla“ katolická církev, podstatně lépe štvalo.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.