Obsah

Největší pražské povodně

Povodně posledních desetiletí jsou někdy uváděny jako jev nenormální, ekologistickou a alarmistickou veřejností jsou často používány jako argument na podporu jejich ideologických tezí. Faktem ale je, že pro veřejnost jsou povodně překvapením spíše proto, že se tuzemsku, zejména pak pražské kotlině, naopak v posledních zhruba 70 letech vyhýbaly. Jak svědčí níže popsáný výčet, od středověku až do konce 19. století byly naopak v celku častým (a nesmírně obávaným) jevem. V některých obdobích se fatální povodně objevovaly v několika letech jdoucích po sobě, a například v roce 1598 musel být život u českých řek obvzláště neveselý, neboť proběhaly dvě povodně během pololetí, navíc jedny z největších v české historii.

(Zpracováno dle Státníková Pavla: Praha, Pražané a vltavské povodně, vyšlo jako součást sborníku Bárta Miroslav, Kovář Martin a kolektiv: Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur – Minulost, současnost a budoucnost komplexních společenství, vydala Academia Praha, 2012)

Povodně jsou děleny na letní a zimní (ledové)

1118 září (popsal Kosmas, voda 8-9 metrů nad průměrem)

1272 – 12. března, smíšená vltavská povodeň pobořila Juditin most a zanechala velké materiální škody a pravděpodobně značné ztráty na životech

1273 – 18. srpna letní povodeň způsobuje velké ztráty na majetku a životech: Mnoho lidí se utopilo a stavení podvrátilo. V polích obilí i seno z luk povodní uplynulo... městem Pražským tekla (Vltava) jest rozšiřivši tu běh svůj až ku kostelu sv. Jiljí a ku Kostelu sv. Mikuláše, tekouc přes celou ulici židovskou až do kostela sv. Františka

1280 – 23. června blesková povodeň mj. ze základů vyvrátila zdi na Pražském hradě a strhla je do potůčku Bruska, poškodila zdi klenby několika pražských kostelů a mj. strhla 12 domů do Vltavy

1342 – 1. února rychlá obleva způsobila pohromu, fatálně pobořila Juditin most (to vedlo k výstavbě Karlova), zasáhla celé Čechy, mnoho vesnic na břehu řeky strhla, stejně tak mnoho staveb v Praze, spolu s ohromnými hromadami dřeva řeka vyplavovala také mnoho mrtvých

1432 – 21-22. července, voda zaplavila Poříčskou bránu a ulici Poříčí na Novém městě, lidé byli ohroženi i na úrovni kostelů sv. Jiljí, Haštala, Betlémskou kapli, sv. Onřeje, Mikuláše, sv. Marie... Šlo o jednu z největších povodní na českých tocích v historii, zatopení velké množství úrody vedlo v důsledku k hladomoru.

1501 – 15-18. srpna několikadenní deště vyvolaly povodně v několika povodí střední Evropy. Na horním toku Vltavy voda protrhla hráze několika rybníků, díky tomu voda kulminovala až skoro v Dlouhé ulici.

1598 – 13-15 březen, Vlatava, Berounka, Labe, Ohře, smíšená povodeň s velkými škodami na majetku

– 17-18. srpna velké povodně na Vltavě a Labi, jedny z největších povodní v dějinách, vypukla po třítýdenních deštích

1655 – 14-18. února zimní ledová povodeň, velké škody na majetku i životech

1675 – 21-23. června silné deště, v důsledku velké povodně na Labi, Vltavě a Ohři, taktéž škody nejen na majetku, ale i životech. Deště pokračovaly až do začátku září, což způsobilo značné škody na úrodě.

1784 – 27-29. února, smíšená a ledová povodeň zasáhla mj. povodí Labe, Vltavy a Ohře a patří k největším popsaným klimatickým extrémům nejen v Prze či Čechách, ale i velké části Evropy. Povodeň se týkala širokého pásu evropských povodí od Dunaje a Labe až po Seinu, Loiru a Maasu. Dne 27. února mj. došlo ke zřícení šestého pilíře Karlova mostu do Vltavy. Hladina kulminovala na výšce 575 cm a průtok se odhaduje na 4.580 m3/sec.

1845 – 27-31. března, ledová povodeň, velké ztráty na majetku i životech. Pod vodu byla skoro třetina Prahy (946 domů z celkových 3106). 1657 rodin muselo opustit své domovy.

1862 – 1-3. února, smíšená povodeň na Vltavě, Labi a stoletá voda, na Ohři a Sázavě (v Poříčí nad Sázavou) se jedná o největší dosud známou povodeň.

1872 – 25-27. května, bleskové bouřky a dešťové povodně postihly zejména Berounku, Vltavu a Ohři. Od soutoku Berounky se Střelou šlo o největší povodeň v historii, která nebyla překonána ani roku 2002. V Berunce se utopily stovky lidí, jen například v Praze voda vyplavila těla zhruba 340 utonulých osob.

1892 – 3-6. září, povodeň postihla Vlatvu a Labe a znamenala velké škody na majetku, v Praze doloženo několik desítek obětí. V noci ze 3. na 4. září byl vodou rozbořen Karlův most, nejprve se zřítil kolem páté hodiny ranní oblouk mezi 5. a 6. pilířem a o čtyři hodiny později mezi 7. a 8. pilířem.

Reprodukce 1

Reprodukce 2

Reprodukce 3

Reprodukce – sken (k textu na konci, Pražské povodně) pochází z: Státníková Pavla: Praha, Pražané a vltavské povodně, vyšlo jako součást sborníku Bárta Miroslav, Kovář Martin a kolektiv: Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur – Minulost, současnost a budoucnost komplexních společenství, vydala Academia Praha, 2012)

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.