Obsah

Dobře míněná rada

Komu není rady,... znáte to. Ale po pořádku. V právě uplynulých volbách do Evropského parlamentu se zúčastnily dvě malé, mně blízké politické strany: Klub angažovaných nestraníků (KAN) a Koruna česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska (KČ). Co si troufám říct, a vím že si troufám hodně, je, že jejich kandidatura byla chybou – ba co víc, že chybou je i jejich existence coby politických stran. Na následujících řádcích se pokusím vyložit proč.

Několikrát jsem se vyznal ze svého latentního monarchismu: pokud by dnes bylo naše zřízení monarchistické, snažil bych se jej ze všech sil zachovat. Na druhé straně považuji za důležitější vládu zákona a to, aby se vládnoucí k obyvatelům chovali umírněně, než to, zda je stát republikou či monarchií. Známe přece jak republiky tak monarchie, ve kterých se žilo či žije důstojně. A naopak by bylo až příliš snadné vyjmenovat krále i presidenty, kteří vládli či vládnou despoticky. Tíhnutí k monarchii, touha po králi, ale není v pravém slova smyslu politickým postojem – takovou inklinaci může mít jak konzervativec, tak liberál či socialista; věřím, že v Británii, Dánsku, Belgii, Holandsku, Španělsku... by se jich našlo dost a dost. Monarchismus je zkrátka před-politický postoj.

Antikomunismus naopak politickým postojem jistě je. Komunismus a nacismus jsou však zla takového rozsahu, že je postojem naprosto nutným a tím se monarchismu v jistém smyslu podobá. Podobá se mu v tom, že najdeme antikomunisty levicové (Camus, Battěk) i pravicové (tyto příklady si odpustím...).

Jsem si samozřejmě vědom, že podobně se to má např. s demokracií a přesto existuje v USA Demokratická strana... a dokonce Republikánská strana. Ale řekněte, copak Republikánská strana je stranou ne-demokratickou, nebo je snad Demokratická strana, jako hlavní oponent strany Republikánské, proti republice? Ani jedno, podobně jako je slovo „demokratická“ spíše okrasou jak pro ODS tak pro ČSSD, stejně jako pro KDU-ČSL i svého času pro ODA... Nikdo se nediví a strany, které tento přídomek do svého názvu nezavádějí, nebývají považovány za nedemokratické. S podivem by snad bylo číst název Komunistická demokratická strana, ale nechme kuriozit. A tak ti, kteří mají jako svůj hlavní zájem vskutku péči o demokracii jako takovou, se nesdružují v politických stranách, ale v klubech (občanských sdruženích, nově spolcích...), jako je Demokratický klub či Klub na obranu demokracie. Jsem přesvědčen, že je to ten nejsprávnější postup. Demokracie je přeci žádoucí všeobecně – od leva do prava...

Antikomunismus je nezbytný a monarchismus velmi pravděpodobně žádoucí. A to všeobecně. Pokud mám ale v tomto bodě kousek pravdy, měli by přátelé z KANu i z KČ své strany jakožto politické strany rozpustit a přeměnit je v občanská sdružení, resp. spolky. Ti, kteří se chtějí zapojit přímo do politické vřavy dneška, by se pak v klidu rozešli do stran, které by byly jejich konkrétním srdcím nejbližší, a tam by mohli a měli dále pracovat pro věc antikomunismu, potažmo monarchismu (který spíš než politickou činnost vyžaduje dnes a zde činnost charakteru misijního...). Každá politická strana by měla mít silné křídlo explicitních antikomunistů – jako svědomí svého druhu. A stejně tak by každá politická strana mohla mít své monarchistické křídlo. Já bych to jen přivítal.

Má rada má samé klady: zpřehlednila by se politická mapa, dnes rozptýlení konzervativci, liberálové i socialisté by koncentrovali svoji sílu, všichni jmenovaní by byli antikomunismem a monarchismem daleko více usměrňováni žádoucím směrem a hlavně by explicitní nositelé uvedených ideí dostali možnost udělat pro svoji věc daleko více, než dnes.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.