Mayday!

Podrobnosti

Zveřejněno 18. 12. 2013 20:49

Napsal Augustin Kašpar

V dubnu t.r. Jsem publikoval článek Let do nebezpečí (KONZERVATIVNÍ LISTY 03/2013), který se týkal situace v Českých aeroliniích. Vyslovil jsem tehdy naději, že nový spolumajitel Českých aerolinií, Korean Air, se zasadí o to, aby společnost byla řízena odborníky, kteří jí vrátí kdysi velmi dobré jméno. Ukázalo se však, že Korean Air se přímo podílet na řízení ČSA nehodlá – spokojil se s nominací jednoho svého zástupce do dozorčí rady. „Plně důvěřujeme managementu ČSA”, prohlásil tehdy president Korean Air Chi Chang Hoon. V důsledku toho se na způsobu řízení ČSA po příchodu Korean Air téměř nic nezměnilo. Management v chaotických organisačních změnách pokračuje, z firmy nadále odcházejí kvalifikovaní zaměstnanci. Navzdory mnohokráte deklarovanému ujištění managementu, že fáze propouštění již skončila, dostalo mnoho zaměstnanců i v tomto roce propouštěcí dekret jako dárek k Vánocům.

Informovanost zaměstnanců je nulová a navíc mezi nimi vládne atmosféra strachu a podezírání. Management neinformuje zaměstnance ani veřejnost o aktuální situaci v ČSA a o důsledcích této situace. Např. poslední výroční zpráva, publikovaná na webu ČSA, je zpráva za r. 2010. Výroční zprávu i účetní uzávěrku za r. 2011 vložily ČSA do sbírky listin až v r. 2013, čímž se dokonce dopustily správního deliktu. Dokumenty za rok 2012 dosud zveřejněny nebyly.

Nezveřejňování výše uvedených zpráv je jen vrcholkem ledovce. Ve firmě se nekonají pracovní porady, zaměstnanci mají striktně omezený přístup k informacím a to až do takové míry, že mnohdy nemají k dispozici ani ty, které bezprostředně potřebují pro svou práci. Tento stav pochopitelně vede k tomu, že se šíří nepodložené informace, které mohou, ale také nemusí být pravdivé. Absolutní neinformovanost zaměstnanců a dlouhodobý permanentní stav reorganisace způsobují mezi zaměstnanci stav totální apatie a ztráty posledních zbytků loyality. Manageři na střední a nižší úrovni se rozhodují bez znalosti záměrů vrcholového vedení. Neexistuje krátkodobá a střednědobá koncepce (natož dlouhodobá), resp. pokud existuje, není zaměstnancům k dispozici. Řada důležitých pracovišť byla za poslední dva roky opakovaně přeřazena z jedné organizační složky do druhé. Není výjimkou, že pracoviště bylo přeřazeno za dva roky pětkrát! Než se nový šéf stačí s pracovištěm seznámit, je mu odebráno a převedeno jinam. Oficiální organisační struktura mnohdy neodpovídá faktickému stavu, mnozí zaměstnanci neznají svého nadřízeného, řada managerů nezná své podřízené, ani svá podřízená pracoviště. Současný President ČSA během svého působení svou firmu neprošel ani jedenkrát. Jak je takový systém efektivní, je nabíledni.

V nedávných dnech se na veřejnost dostaly informace o tom, že s největší pravděpodobností se druhým největším akcionářem ČSA stane tuzemská soukromá letecká společnost Travel Service. V tisku se objevily spekulace, že transakce, ve které získá společnost Travel Service 34% podíl v ČSA od státu oklikou prostřednictvím opce Korean Air, byla promyšlena už v době, kdy stát prodával Korean Air svých 44%. Domnívám se, že to dnes není podstatné. Důležité je to, co nastane ve chvíli, kdy Travel Service podíl v ČSA skutečně získá.

Jedním jsem si prakticky jist: Majitelé Travel Service nejsou žádní dobrodruzi, kteří by si chtěli za pár desítek milionů pořídit hračku, kterou jen tak někdo nemá. To, že umí vybudovat a řídit na naše poměry velkou a prosperující leteckou společnost, už prokázali. Pokud se rozhodli vstoupit do ČSA, jistě jsou si svou investicí natolik jisti, že rozhodně lehkovážně neriskují, že o své peníze přijdou. S pravděpodobností blížící se jistotě můžeme předpokládat, že budou v ČSA lepšími hospodáři, než státem dosazení správci, kteří hospodaří s cizím majetkem a ve skutečnosti toho mnoho neriskují. Z toho logicky vyvozuji, že rýsující se nová akcionářská struktura dává Českým aeroliniím mnohem větší perspektivu, než ta současná.

Je veřejným tajemstvím, že pracovní angažmá ve společnosti Travel Service není procházkou v růžové zahradě. V současné tvrdé konkurenci na poli civilní letecké dopravy však může obstát jen společnost s velmi vysokou produktivitou. Dá se proto očekávat, že nároky na zaměstnance ČSA budou rovněž velmi vysoké. Řada současných zaměstnanců je jistě schopna v takových podmínkách obstát. Bude ale velmi důležité, aby v jejich čele stáli manageři, kteří prostředí ČSA dobře znají, a kteří se budou těšit všeobecné důvěře. Lidé v ČSA dnes už nevěří v nějakého nového zázračného spasitele. Už tolikrát se ve svých očekáváních zklamali, takže dnes uvěří jen tomu, o jehož osobních kvalitách měli možnost se sami přesvědčit. Jistě nemusím novým akcionářům radit, že šéf aerolinek by měl být nejen dobrý manager, ale také zkušený obchodník. Šetřit náklady je nutno za každých okolností. Udržet pod kontrolou náklady však není tak složité, jako vydělat peníze. Když to poněkud zjednoduším, šetřit náklady dokáže i zdatný a důsledný úředník. Vydělat peníze ale vyžaduje značnou invenci. Na to výkonný úředník nestačí. Pokud se budou noví akcionáři chovat moudře (a já doufám, že ano), určitě do čela aerolinek dosadí právě takovou osobnost, která výše uvedené předpoklady splňuje. Dokonce věřím, že takovou osobnost už mají v rukávu.

Ještě si dovolím malý dovětek: Věřím, že nové vedení se nebude chovat natolik nevkusně, aby pro sebe pořádalo luxusní večírky ve Špindlerově mlýně v době, kdy řada zaměstnanců přebírala předvánoční výpovědi. Přesně tak se zachovalo vedení současné. To se mi zdá být nejen na hranici urážlivého až pohrdavého chování, dost možná dokonce za touto hranicí, ale pro většinu zaměstnanců i silně demotivující.

Svůj dubnový článek jsem uzavíral konstatováním: „Nezbývá, než Českým aeroliniím popřát, aby nový investor dokázal úspěšně navázat na jejich slavnou devadesátiletou tradici. Aby do čela firmy prosadil špičkové managery s potřebnými znalostmi a zkušenostmi, kteří dokáží vytvořit a stabilizovat kvalifikovaný a motivovaný kolektiv zaměstnanců. Aby dokázal Českým aeroliniím vrátit jejich kdysi dobré jméno a jasnou perspektivu. Pokud se mu to podaří, budeme moci alespoň konstatovat, že několikamiliardová investice z kapes daňových poplatníků na záchranu jedné z nejstarších leteckých společností světa nebyla zcela nesmyslná.” Snad se na mne nikdo nebude zlobit, že jsem si poněkud zjednodušil práci a zopakováním původního přání uzavřel i tento text.