Obsah

Otevřený dopis Anně Šabatové

Vážená paní ombudsmanko,

se zájmem jsme zaregistrovali, že hodláte prosadit kampaň proti používání tělesných trestů dětí. Rádi bychom Vám položili v této souvislosti několik otázek:

1. Nedomníváte se, že snahou o vymýcení jakéhokoli fyzického trestu, tedy i toho spravedlivého, usilujete o to, aby byla dětem upřena dobrá výchova? Co soudíte o biblické moudrosti: "Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas."? (Přísloví 12,34)

2. Nedomníváte se, že dítě daleko více než spravedlivým fyzickým trestem trpí např. rozvodem svých rodičů? Pokud souhlasíte, že toto dětské utrpení je zároveň četnější než oprávněně pranýřované týrání dětí i podstatně bolestnější a dlouhodobější (včetně následků) než spravedlivý přiměřený fyzický trest, co hodlá Váš úřad učinit v otázce rozvodů?

3. Jak se Váš úřad hodlá zasadit o lidské právo na život, které je v naší zemi upíráno více než 20 000 nenarozených dětí ročně? Kolik prostředků hodlá Váš úřad vynaložit na obranu základního lidského práva, práva na život, těchto zcela bezbranných dětí? Dobrým začátkem by mohlo být převzetí záštity nad Dnem nenarozených dětí, kterým byl z iniciativy řady nestátních neziskových organizací již před třinácti lety prohlášen každoroční 25. březen. Co o tom soudíte?

Vážená paní ombudsmanko, těšíme se na Vaše odpovědi a věříme, že nejsme sami. Z toho důvodu bychom Vás rádi vyzvali, aby Vaše reakce byla veřejná, stejně jako je veřejný tento dopis. Formu zveřejnění samozřejmě ponecháváme plně na Vás, jistě pro Vás nebude obtížné zajistit Vašim názorům náležitou publicitu. My můžeme pouze přislíbit, že Vaše odpovědi umístíme na webové stránce www.wilberforce.cz, tedy tam, kde je publikován tento otevřený dopis.

S úctou

Pavel Černý, Institut Williama Wilberforce
David Floryk, Konzervativní klub
Roman Joch, Občanský institut
Josef Bílek, Konzervativní strana
Jan Kubalčík, KONZERVATIVNÍ LISTY

 

Doplněk: Několik málo dnů máme k disposici reakci paní ombudsmanky, ve které odmítá naše argumenty. Jádro odpovědi tvoří tato pasáž: „Ačkoli v české právní úpravě prozatím chybí výslovný zákaz tělesných trestů na dětech ve všech oblastech (včetně rodiny), považuji je za nepřijatelné. Na konferenci jsem vysvětlila, že již nyní zákon zakazuje nepřiměřené trestání dětí, což se týká i bití. V českém právním řádu musejí být a jsou nástroje pro korigování výchovného působení rodičů, a to i ze strany státu. Stát je povinen chránit práva dítěte v krajních případech i tím, že na základě zákonem daných podmínek zasáhne do „posvátného“ prostoru rodiny, jinak chráněného skrze právo na soukromý a rodinný život. Závěrem svého příspěvku jsem považovala za nezbytné reagovat na současný tlak na zakotvení výslovného zákazu fyzických trestů do zákona. Upozornila jsem na to, že v těchto tématech dosedá právo na oblast společenských vztahů, které šířeji a i účinněji reguluje morálka. Ve společnosti, která fyzické trestání dětí do značné míry akceptuje, je před případnou změnou zákona nezbytné vyvolat společenskou debatu.“ V samém závěru pak uvádí „Svůj dopis pojímáte jako otevřený. Necítím potřebu svou reakci medializovat nebo jí přikládat větší dosah, než je odpověď podepsaným.“ Proto zatím tuto odpověď vcelku nezveřejňujeme – je však velmi pravděpodobné, že tak učiníme v následujících dnech, resp. v příštím čísle KONZERVATIVNÍCH LISTŮ.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.