Nebýt jako oni
- Podrobnosti
- Zveřejněno 23. 1. 2015 17:20
- Napsal Jan Kubalčík
„Úkol zůstává vlastně jediný: nedovolit jim, aby ulovili naše duše.“ završil Grzegorz Górny text „Manipulace, provokace, dezinformace čili kupci, intelektuálové a moderátoři“ (KONZERVATIVNÍ LISTY 12/2014). V tomto duchu jsem článkem „Dobro a Zlo v politice“ (KONZERVATIVNÍ LISTY 7-8/2014) diskutoval s názorem Davida Horowitze, že US Republikáni mají šanci na politický úspěch pouze tehdy, přijmou-li za svůj přístup Demokratů: „Republikáni potřebují udělat ze svých argumentů argumenty morální, jak to dělají Demokraté. Ti vykreslují Republikány jako zlo. Dokud Republikáni účinně nevykreslí Demokraty jako zlo, budou v politické soutěži vždycky tahat za kratší konec provazu.“ Při veškeré možné úctě, obávám se tedy o duši Davida Horowitze. A nejen o tu jeho.
K islámské imigraci
- Podrobnosti
- Zveřejněno 23. 1. 2015 17:04
- Napsal Dan Drápal
Podobně jako postmoderní levicový mainstream nedokáže rozlišovat mezi výchovným plácnutím a týráním dětí, nedokáže rozlišovat ani mezi nacionalismem a vlastenectvím. S pravicovým liberalismem (např. Miltona Friedmana) si může podat ruku v nerespektování rodiny a národa: jako kdyby šlo pouze o člověka jako individuum.
Proč právě křesťané?
- Podrobnosti
- Zveřejněno 23. 1. 2015 17:00
- Napsal Dan Drápal
Naše vláda se rozhodla přijmout necelou stovku křesťanů, kteří uprchli před občanskou válkou v Sýrii do sousedního Jordánska. Toto rozhodnutí mě potěšilo, protože jsem s řadou přátel o něco podobného již několik týdnů usiloval. Ozvali se ale i kritici tohoto rozhodnutí. V tomto článku nebudu reagovat na ty kritiky, kteří odmítají jakékoliv uprchlíky z Blízkého východu. Chci odpovědět těm, kterým se nelíbí, že „diskriminujeme mezi muslimy a křesťany“. Tuto námitku vznesla organizace Amnesty International, ale přišli s ní i někteří křesťané.
Pád komunismu neměl alternativu
- Podrobnosti
- Zveřejněno 23. 1. 2015 16:39
- Napsal Filip Šebesta
Zamyšlení nad klíčovými momenty komunismu u nás, jeho pádem, ale také nad transformací
Komunismus se u nás, ale i v ostatních státech východního bloku zhroutil před čtvrt stoletím v podstatě bez jediného výstřelu. Dříve než zde nabídnu svou interpretaci toho, jak se to stalo a proč vše šlo až překvapivě hladce, bude třeba alespoň heslovitě připomenout, co tomu předcházelo, protože bez toho nebudeme schopni pochopit, co následovalo.
Mou ambicí je obecné zamyšlení nad tím, co subjektivně vnímám jako klíčové a podstatné a na co bychom 25 let po pádu komunismu u nás neměli zapomínat.
Variace na deterministické téma
- Podrobnosti
- Zveřejněno 23. 1. 2015 16:27
- Napsal Jan Kubalčík
V tomto čísle KONZERVATIVNÍCH LISTŮ přebíráme text Filipa Šebesty „Pád komunismu neměl alternativu“ (Revue Politika, 9.12.2014). Proč? V tomto článku nalezne čtenář několik myšlenek, které jsou esenciální pro jistou konvenční, v našem domácím diskursu velmi rozšířenou posici... A těmto často a tak samozřejmě přijímaným, avšak mylným názorům je třeba odpovědět: nikoli, historie není posloupností událostí, ke kterým muselo dojít nevyhnutelně, naopak je výslednicí svobodných rozhodnutí svobodných lidských vůlí – žádné „neměl alternativu“ tedy nikdy neplatí. Jde o banální sdělení a bylo by skvělé, kdyby nebylo třeba ztrácet čas s jeho připomínáním. Článek pana Šebesty je však (zdaleka nikoli jediným) důkazem, že tomu tak není. Navíc jsme v listopadovém webovém čísle (2014) polemickými texty Romana Jocha a Čestmíra Hofhanzla reagujícími na rozhovor s Václavem Žákem reflektovali 25. výročí Listopadu 89 s tím, že toto téma hned tak neopustíme – a tato polemika je tedy pokračováním.
Další články...
Powered by Multicategories for Joomla!2.5
