Kdo je český Trump?

Podrobnosti

Zveřejněno 31. 1. 2017 1:10

Napsal Redakce

Otázka, kterou se trápí mnoho tuzemských politiků i novinářů, bude již brzy vyřešena. Českým Trumpem totiž bude sám Donald Trump.

Jak potvrdilo několik nezávislých zdrojů, z nichž by všechny byly rády, abychom je jmenovali (jenže my nechceme), podá Donald Trump v nejbližší době žádost o české občanství. Jak spolehlivě víme, je si zcela jistý, že jej dostane a to se zpětnou platností k datu jeho sňatku s Ivanou Trumpovou rozenou Zelníčkovou, čili od roku 1977. „Při odchodu stávajícího velvyslance České republiky a příchodu toho nového bude panovat takový zmatek, že česká strana potvrdí každému cokoli – tím spíš když to přijde oficiální poštou z Bílého domu.“ – nechal se slyšet vysoce postavený představitel americké administrativy, který se podílí na vyšetřování automobilky Volkswagen. V daším kroku se pak hodlá Donald Trump na přelomu let 2017 a 2018 ucházet o úřad presidenta ČR. Je mu přitom dobře známo, jak obrovskou výhodu má tradičně v českých presidenských volbách stávající president – a on zkrátka je stávající president. A protože se tady všechno provalí, je z toho rázem veřejná informace.

Pan Trump již vyslal své emisary k předsedovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Aby přitom celá situace nebyla tak okatá, zvolil k tomuto účelu lidi, kteří byli ve službách Demokratické strany. Agentura STG má dle oficiálních vyjádření spolupracovat s ČSSD v rámci nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Předmětem sdělení, které přivezli, bylo však ve skutečnosti ujištění, že nemá smysl stavět žádného protikandidáta, neboť pan Trump je již pevně rozhodnut a zvítězí hned v prvním kole. Tutéž informaci krátce oficiálně sdělí mluvčí Bílého domu Sean Spicer současnému presidentu ČR Miloši Zemanovi, až tento přicestuje do Washingtonu – ostatně, zejména proto je tam pozván. Vyjádření současného presidenta ČR k celé záležitosti existuje, ale nedá se publikovat s nadějí, že jej mluvčí presidenta pan Jiří Ovčáček omylem vypracoval na základě podkladu pro parodické rozhlasové vysílání pana Petra Jablonského. Kdo mu případně tento dokument zlomyslně podstrčil a zda jde již o součást předvolebního boje není aktuálně zřejmé.

Svoji kampaň přitom hodlá pan Trump v první fázi ryze populisticky zaměřit na lidi, v jejichž představách má president ČR být výhradně ceremoniální osobou. Na Hradě tak slibuje úřadovat jednou ročně po dobu cca jednoho týdne (což přibližně koresponduje s počtem států USA plus D.C.), vždy začátkem listopadu, kolem Památky všech věrných zemřelých (tedy tzv. Dušiček), kdy přijede položit kytice na hroby svých místních příbuzných. Dále se chystá přihlásit k odkazu Václava Havla a přemoci konečně a jednou pro vždy Lež i Nenávist. Jako člověk se zkušenostmi ze skutečného businessu si je však vědom obtíží, které to obnáší. Proto předpokládá poněkud méně idealistický, zato však efektivnější přístup, kdy nejprve vyjedná spojenectví Pravdy, Lásky a Nenávisti, které společně rozpráší Lež. Nenávist pak přijde na řadu ve druhém sledu – prý se to ale nemá moc vytrubovat, jinak vznikne pochybnost o ochotě Nenávisti k takové spolupráci. V Havlově duchu je pak pan Trump jasným stoupencem transatlantické spolupráce a jako dobrý základ, na kterém se dá stavět, oceňuje česko-izraelské vztahy. Poněkud rozporně pak působí jeho záměr vycházející ze zaznamenané živé tuzemské diskuse nad otázkou, zda bylo možné nepodepsat Chartu 77 ani Antichartu. Pan Trump se totiž rozhodl ukázat, že lze naopak oba dokumenty podepsat. Bude tak téměř jistě prvním, kdo tak za střízliva učiní, a slibuje si od této jasné provokace zejména dostatečnou mediální pozornost. Jak ukázal v uplynulých měsících, je přímo mistrem takových kroků a následnou kritiku si spíše užívá. Brzy tedy založí speciální český účet na sociální síti Twitter. Zda se do budoucna dá počítat s originálním obsahem, nebo zda se budou muset čtenáři spokojit s pouhým překladem z anglického účtu, se údajně rozhodne na základě zjištění, na jak ostré reakce kroky pana Trumpa narazí.

Smyslem kandidatury pana Trumpa na úřad presidenta ČR není, podle nám dostupných informací, (žel Bohu) připojení České republiky k USA, ale vyděsit tímto nečekaným krokem současné politické špičky Německa tak, že o něm přestanou rozhlašovat štvavé pomluvy, jako že ohrožuje světovou bezpečnost a tak. „To nemám za potřebí!“, nechal se prý v soukromí, v reakci na kritiku ze strany německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, slyšet s tím, že když bude „dýchat Němcům za krk z takové blízkosti, tak ono je to přejde“. Už nyní se prý pan Trump nemůže dočkat, až s Němci a Francouzi zasedne u jednoho stolu na nějakém tom summitu Evropské unie, a doufá, že se EU nerozpadne dříve, než se presidentem ČR stane. Aby si v této otázce udělal jasno, nechal u vlád jednotlivých členských zemí zjišťovat, které z nich plánují následovat Spojené království.

Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov na tiskové konferenci v Kremlu uvedl, že Ruská federace udělá vše pro to, aby nedošlo k žádné eskalaci napětí. V reakci na kroky, o kterých věděla mnoho měsíců předem, je však Moskva nucena již v těchto okamžicích rozmisťovat v Kaliningradské oblasti několik dalších raketových systémů Iskader (v kódování NATO SS-26 Stone, pozn. red.) spolu s nejmodernějším protiraketovým komplexem S-400 (SA-21 Growler, pozn. red.), který, jak mluvčí Peskov zdůraznil, „není překonatelný žádným dnes dostupným útočným raketovým systémem potenciálního nepřítele“. Ohlásil též přesný termín zahájení menšího vojenského cvičení (12. března), které má prověřit součinnost Vojsk specialnogo naznačenija (SPECNAZ) armády Ruské federace s civilní obranou při napadení ze strany nejmenované blízké znepřátelené země střední velikosti pracovně označené jako Danlandija. Předpokládaný počet účastníků cvičení má být přibližně 150 tisíc a délka jeho trvání není předem určena – bude záviset na rychlosti, se kterou bude dosaženo náročných vytyčených cílů cvičení. „Toto cvičení bylo plánováno již před dvěma lety. Můžeme vyloučit jakoukoli souvislost se současným vývojem.“, odtušil závěrem mluvčí Peskov s tím, že Ruská federace si vyhrazuje právo reagtovat na jakékoli provokace, které budou vznikat v blízkém příhraničí.

Vojtěch Filip (KSČM) odsoudil na improvizovaném briefingu americký imperialismus a vyzval k pouličním nepokojům. Pak odešel psát jakýsi zvací dopis, prý než bude pozdě. Na Filipův apel okamžitě reagovaly spolky Ne základnám!, Nesehnutí a Gender studies, spolu s těmi, kteří již mají, nebo hodlají mít někajé kšefty s Čínskou lidovou republikou a/nebo s Íránem. Zatím však k žádným konkrétním nepokojům v dané souvislosti nedošlo. Předsedové Petr Fiala (ODS) a Miroslav Kalousek (TOP 09) nechtějí celou věc komentovat s tím, že jsou plně ponořeni do problematiky EET a aktuálního skandálu s nepřiznanými přijmy Andreje Babiše (ANO 2011), přičemž je nezaměstnává primárně věc sama, ale otázka, kdo z nich u toho hraje první housle. Právě Andrej Babiš, který se v minulých dnech v České televizi kasal, že pana Trumpa do České republiky zval před tím, než tak učinil Miloš Zeman, na jakési tiskovce poplašeně blekotal, že, citujeme: „Tak som to nězamýšlel... český Trump som předsa ja... američania majú přebujelú legislatívu v oblasti stretu záujmú...“. Zlí jazykové tvrdí, že nedávný kolaps místopředsedy ANO 2011 Jaroslava Faltýnka souvisel s tím, že informace o záměru Donalda Trumpa právě dorazila k jeho uším. Představitelé KDU-ČSL jsou zcela pohlceni tzv. Rodinnou koncepcí z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí. Objevují se tak spekulace, zda tento absurdní dokument nebyl předložen právě proto, aby odvedl pozornost lidovců a paralyzoval je (proti tomu však hovoří námitky, že by to přece nestálo za tu námahu...) – v celé záležitosti totiž může sehrávat roli Jiří Dienstbier (ČSSD), jehož je ministryně Michaela Marksová (ČSSD) věrnou spojenkyní. Jak se přitom ministryně vyrovnává s účastí svých genderových souputnic a souputníků na plánovaných protestech není momentálně jasné. Nejsou známy ani případné motivy Jiřího Dienstbiera, nicméně se nabízí otázka, zda vědomí vlastní neschopnosti stát se českým presidentem nevedlo ke zkratkovité úvaze „když ne já, tak z těch místních kašparů nikdo!“.

Institut Václava Klause v krátkém stanovisku shrnul, že vždy podporoval, podporuje a bude podporovat politiku Donalda Trumpa, která se staví pseudoelitám a spolu s Václavem Klausem pevně stojí proti politické korektnosti a multikulturalismu. Tuto politiku však IVK podoruje v USA – nevidí důvod, proč by ji měl Donald Trump přicházet realizovat do České republiky, kde máme vlastní politiky, kterým je vlastní přesně totéž. Presidentem České republiky má být někdo, kdo je, tak říkajíc, vrostlý do této země – rozhodně ne žádný emigrant, nebo dokonce člověk, který zde nežil, nežije a žít nebude. Konečně ve společném prohlášení Tomia Okamury (SPD) a Tomáše Halíka je patrná směsice šoku a bezmoci. Aniž by, jak deklarují, měl kterýkoli z nich jakékoli ambice se nadcházející presidentské volby zúčastnit, snaží se oba svorně snést maximum poctivých důvodů, proč by český, moravský a slezský volič pana Trumpa volit v žádném případě neměl. Za tímto účelem se, podle slov uvedených v preambuli zmíněného prohlášení, posadili s nejlepší vůlí k jednomu stolu a dospěli v rámci plodné diskuse v řadě případů k hodnotnému konsenzu, kdy si vyjasnili, že byť užívají odlišný pojmový aparát a nevycházejí vždy z identických paradigmat, v mnoha případech mají na mysli totéž. Jako hlavní důvody pro odmítnutí Donalda Trumpa pak obě zmíněné osobnosti uvedly, že je cizák a vulgární buran. Šikující se oposice pak má v zásobě ještě jednu silnou zbraň, která byla s úspěchem využita proti Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) ve druhém kole minulé presidentské volby: pokud by se Donald Trump stal presidentem ČR, cizákem by byla první dáma! Tato okolnost může, možná jako jediná, cestu k presidenské funkci v České republice Donaldu Trumpovi zkomplikovat. V této chvíli není jasné, zda o tom analytici jeho týmu vědí. Vyjádření Jiřího Dienstbiera, Michala Horáčka, ani představitelů Kroměřížské výzvy se zatím nepodařilo získat.