Zpráva o stavu velmoci

Podrobnosti

Zveřejněno 27. 8. 2017 16:23

Napsal Redakce

Vracíme se v tomto tématu za moře. Kromě článků věnujících se aktuálnímu dění však tentokrát nabízíme náročnější text. Jde o kapitolu XIV. z knihy Rio Preisnera Americana, zpráva o stavu velmoci.

Ta byla napsána mezi roky 1982 – 1988. Zmíněnou kapitolu přetiskujeme s laskavým svolením držitelky autorských práv, dr. Olgy Presiner. Knihu lze samozřejmě doporučit celou, v nakladatelství Atlantis je stále ke koupi (viz odkaz na konci samotného textu...). V tomto čísle naleznete první část, příště část druhou. A abychom vás, čtenáře, trošku k tomuto delšímu textu přilákali, zde jsou tři citace z jiných částí knihy:

„Řekl bych to v duchu Wilhelma Röpkeho takto: Klasický hospodářský liberalismus se může smysluplně a zdárně rozvíjet jedině na základě zděděných a dosud živých židovsko-křesťanských mravních hodnot. S rozpadem tohoto mravního základu se rozpadá, a po marných pokusech korigovat jej ‚racionálními‘ zásahy, například státnim intervencionismem spojeným s narůstáním kartelů, manažerismu, byrokracie, sociálního parazitismu etc., vyústí takto ‚racionalizovaný‘ liberalismus dříve či později v totalitární socialismus.“ (str. 271)

„Doyle svou soustavu metropolitních, periferních a mezinárodních sil doplňuje ještě dějinným poznatkem, že vnitřně stabilnější a mravně odolnější státy mají větší naději se uchovat a vzdorovat tlakům silového pole než státy s rozpornou nebo narušenou vnitřní strukturou a mravně upadající. Stabilita a mravní síla umožnily imperiální růst Říma, uchovaly Svatou říši římskou navzdory skoro nepřetržitému ohrožení vnějšími nepřáteli. Aplikujeme-li tuto teorii na případ Československa, připadnou všechna negativa na stranu tohoto nešťastně založeného státu.“ (str. 711)

„S. Robert Lichter, Stanley Rothman and Linda S. Lichter: The Media Elite, America’s New Powerbrokers, Adler and Adler, 1986 – Kniha uvádí také data statistického výzkumu názorů a stanovisek starší generace žurnalistické ‚elity‘ (tj. přispívající do New York Times, Washington Post apod.): 7 z 10 pochází ze severovýchodního pobřeží; ač jejich platy jsou statisícové, u špičkových televizních zpravodajců miliónové, většinou vyznávají socialismus; 86% nikdy nevolilo republikány. Žurnalistický dorost je ještě levější; Fidela Castra například hodnotí mnohem příznivěji než prezidenta Reagana. Podle výzkumu patří televizní žurnalisté mezi nejradikálnější. Zejména u nich se projevuje sklon k soustavnému ‚filtrování‘ zpráv o ‚realitě‘, jakási obdoba sovětské dezinformační strategie.“ (str. 791, první část pozn. 1)