Obsah

Volby na dohled

Nejen ty naše. Nejdříve jsou v Německu a většina z vás, laskavých čtenářů, si tento text čte již se znalostí výsledků – na rozdíl od naší neznalosti při psaní. My se přikláníme k tomu, že výsledek bude odpovídat aktuálním předpovědím (vítězství CDU/CSU, druzí Sociální demokraté...), ale zejména že je to do značné míry lhostejné. Tedy ne že by volby v zemi našeho významného souseda a spojence pro nás nebyly důležité, ale za současné situace... inu, odkazujeme se na to, co v této souvislosti např. uvedl v minulém čísle KONZERVATIVNÍCH LISTŮ Vladimír Palko v rámci nekrologu Helmuta Kohla „Helmut Kohl – triumf a tragédia“.

Číst dál...

Co nás politicky ohrožuje zevnitř

Většina českých občanů je materiálně zajištěna, nezaměstnanost klesla na tři procenta, obchody jsou přeplněny zbožím, zábava všeho druhu je snadno dostupná. Přesto existují důvody ke znepokojení nejen z mezinárodní situace, ale v mnohem větší míře z české situace vnitropolitické. Ve stěžejních společensko-politických oblastech nastala situace „pět minut po dvanácté“, přičemž zásadní dobrá změna po vzoru Maďarska a Polska je v nedohlednu. Následující úvahy vycházejí z prožívané zkušenosti, otevřených zdrojů a křesťansko-konzervativní politické optiky.

Číst dál...

Šance učitelů

Posteskl si rektor UK prof. Zima 24. září na obrazovce ČT24, že zatímco na obnovitelné zdroje bylo v minulosti přidáno tu 14 mld. Kč, tu dokonce 25 mld. Kč, u školství se debatuje o jednotkách miliard přesto, že prakticky každá politická strana tvrdí, že jde o prioritu – pověstnou investici do budoucnosti.

Číst dál...

Volby 2017: „úspěšné“ završení modernisace komunismu I.

Prolog

Měl jsem příležitost na vlastní kůži zatíž velkolepý pokus uskutečňování nejpokrokovějšího společenského řádu ve vlastní zemi. Mezi aktéry toho zločineckého spiknutí jsem nikdy nepatřil.

Číst dál...

Dvě variace na téma: křesťanství a konzervatismus II.

Předchozí část k disposici zde.

Evropská variace v tónině durové

Třem z posledních evropských státníků, Konradu Adenauerovi, Alcide de Gasperimu a Roberu Schumanovi, k nimž lze s jistými výhradami připojit i Adenauerova přítele de Gaulla, děkuje západní Evropa za více než „hospodářský zázrak“. Jejich zásluhou ta část Evropy, která takřka o vlas unikla osudu, jejž pro ni přichystal Morgenthauův plán, měla možnost v neslýchané politické svobodě a v neslýchaném hmotném blahobytu prožít už přes čtyři dekády míru pro Evropu neslýchaného. Současně však táž část Evropy, která po celá desetiletí žila v těchto věru ničím nezasloužených výsadách, popírá s neslýchanou nestoudností a nechutným farizejstvím jak evidenci svých vlastních politických svobod, tak žádoucnost vlastního hmotného blahobytu, nemluvě o míru, a hystericky se dovolává spravedlnosti, oné hrůzné matky dvacátého století. – Z tohoto hlediska tito státníci nabývají paradoxní podoby jakýchsi smutných klaunů.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.