Obsah

Opuštěním NATO a EU bychom na tom byli hůř než po Únoru 48

25. února uplyne 70 let od jedné z nejtragičtějších událostí novodobé historie této země, která na dlouho dobu znamenala hospodářskou, politickou i morální devastaci tehdejšího Československa.

Ztrácejí snad Češi, Moravané a Slezané paměť, neznají historie vlastní země, nepřemýšlejí a nemají vlastní názor a podléhají dezinformační kampani ruských trollů, pokud jsou schopni v parlamentních volbách volit podivné prospěcháře, populisty a extrémisty, komunistickou stranu dokonce etablovat do jedné z vedoucích sil, v případě prezidentské volby připustit vítězství lží, demagogií, hulvátství?

V souvislosti s výročím Února 1948 je děsivou skutečností, že jsou v této zemi, dokonce v Poslanecké sněmovně a na Pražském hradě, velice aktivní subjekty, které reálně usilují o návrat České republiky kamsi zpět do minulosti a přejí si nastolit poměry velmi podobné těm, jaké nastaly po tzv. únorovém vítězství pracujícího lidu.

Referendum o vstupu ČR do EU proběhlo v r. 2003, je tedy velice nebezpečné zahrávat si s myšlenkou nějakého Czexitu – který by znamenal politickou separaci a ekonomickou tragédii pro tuto zemi. Opuštění prostoru EU by znamenalo zavedení cel, zdražení veškerých výrobků a služeb, odchod zahraničních subjektů z ČR, útlum činností až uzavření většiny firem, ztrátu pracovních příležitostí, zvýšení nezaměstnanosti, nutnost vyšších výdajů státu a propad příjmů, což by znamenalo dlouhodobě deficitní státní rozpočet, nemluvě o zastavení růstu HDP. Šlo by o propad ekonomiky o zhruba tři desítky let zpátky, pokles reálné kupní síly a zhoršení životních podmínek by postihlo bez výjimky všechny skupiny obyvatelstva. Opuštění Schengenského prostoru by ztížilo možnost cestování, politický a ekonomický skok do 80. let by jistě znamenal i odchod inteligence a demokraticky smýšlejících osob z takovéto podivné země. Není tedy snad žádná skupina obyvatelstva v ČR, pro kterou by bylo vystoupení ČR z EU přínosem – snad tedy s výjimkou seskupení jako ČS. vojáci v záloze nebo domobranci, kteří by konečně měli důvod se legálně ozbrojovat a jít hrdě bránit hranice – pro všechny ostatní by šlo o tragédi, zejména patrnou v oblasti hospodářské.

Pokud bychom k opuštění EU připočítali ještě nebezpečí opuštění NATO, paralela s Únorem 1948 je ještě větší a představa reálného stavu ještě tragičtější. Nechráněné hranice, absence možnosti kolektivní obrany by znamenala jasnou pozvánku pro vůdce, kteří rádi zabírají cizí území a vzkaz, že česká kotlina je jim již zcela k dispozici. Pak už by zbývalo jen faktické připojení k nové mocnosti.

Nebylo by od věci, abychom si – u příležitosti 70 let od Února 1948 – připomenuli, co strašného se následně odehrálo v této zemi, abychom nepodlehli cíleně šířeným lžím, demagogii, populismu a nesmyslným úvahám směřujícím k opuštění EU a NATO, tedy abychom se včas postavili novodobé normalizaci a bolševizaci společnosti, na jejichž konci by byl stav výrazně horší, než tomu bylo v únoru 1948. Toto by už nebylo vítězství domácího pracujícího lidu, ale vítězství lidí pracujících ve prospěch nejmenované cizí mocnosti, vítězství ekonomického úpadku a devastace země.

Autor je členem Klubu angažovaných nestraníků.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.