Podezření na falešnou kauzalitu

Podrobnosti

Zveřejněno 10. 8. 2018 11:05

Napsal Jan Kubalčík

Barbara Pertold-Gebická, výzkumnice z Fakulty sociálních věd UK, prý ve studii pro institut CERGE-EI ukazuje, že kratší rodičovská dovolená implikuje u žen rychlejší zařazení zpět do pracovního procesu a následnou práci v lépe ohodnocených profesích (v průměru o 530 Kč měsíčně). Zkrácení průměrné doby, po níž byly matky s dítětem doma, o půl roku (které je tedy pozorováno 10 let po zavedení tří „rychlostí“ rodičovské dovolené) prý vedlo k tomu, že šest až sedm let po porodu měly tyto matky lepší postavení na trhu práce.

Inu, zdá se to být logické a může to tak i být. Nicméně by mě zajímala metodologie. Korelace totiž nemusí znamenat příčinnou souvislost. Představme si dvě skupiny žen. V první skupině jsou ženy, které naplnění svého života vidí spíše v práci. Ve druhé skupině jsou pak ženy, které naplnění svého života vidí spíše v rodině. Ženy z první skupiny budou pravděpodobně v průměru pracovat pro svého zaměstnavatele s poněkud větším nasazením a budou také v tomto zaměstnání ambicióznější, než ženy ze skupiny druhé. V průměru tedy budou, zejména v důsledku svých životních priorit, ženy z první skupiny patrně po nějakém čase pracovat v lépe ohodnocených profesích, než ženy ze skupiny druhé. A stejné životní priority zřejmě povedou ženy z první skupiny k tomu, aby trávily kratší dobu s dítětem či dětmi doma, než ženy ze skupiny druhé. V datech samozřejmě uvidíme, že kratší doba, po níž jsou matky s dítětem doma, koreluje s lepším postavením na trhu práce. Ale obojí vyplývá z primárního rozhodnutí, co je pro tu kterou ženu v životě důležité – lepší postavení na trhu práce ze zmíněné kratší doby nevyplývá.

Vedle toho je tu samozřejmě ono srovnání se situací před (více než) 10 roky, kdy (podle výzkumnice Pertold-Gebické) zejména ženy se základním a středním vzděláním trávily s dítětem spíše delší dobu, aby jim nebyly finanční prostředky vyplácené státem kráceny. Závěr je přitom formulován pro matky šest až sedm let po porodu, takže je řeč o situaci v letech 2014 – 2018 (ve srovnání s předchozím obdobím). Rok 2014 je však okamžikem, kdy míra nezaměsnanosti začala v naší zemi prakticky soustavně padat z výšky tehdejších cca 8% na dnešní hodnotu kolem 3%. Není tato okolnost podstatně silnějším faktorem, který hraje roli při uplatnění na trhu práce – uplatnění všech samozřejmě, ale žen navrátivších se z rodičovské dovolené do pracovního procesu nevyjímaje? Jak B. Pertold-Gebická vliv výrazného poklesu míry nezaměstnanosti „odstínila“? Napadá mě vyjádřit výdělek nikoli v absolutní částce (viz oněch 530 Kč měsíčně), ale relativně, jako procento z průměrné mzdy, která se také se snižující se mírou nezaměstnanosti zvyšuje. Možná to nějak tak výzkumnice provedla, ale z toho (mála) co vím to nijak nevyplývá.

Přiznávám, je to spekulace. Potřebné detaily předmětného výzkumu (tedy zejména jaká data a jak byla zpracována včetně způsobu jejich interpretace...) jsem zkrátka neviděl. Přesto si však dovoluji svá podezření vyslovit, neboť falešná kauzalita, to je chybka, která se vloudí ráda a často. Ukáže-li se, že se mýlím, rád se omluvím.

Autor je předsedou Konzervativní strany.