Obsah

Čtvrtý dodatek k Základnímu zákonu Maďarska

Čtvrtý dodatek k Základnímu zákonu Maďarska

Budapešť, únor 2013

Jakožto ustavující moc, Parlament schvaluje dodatek k Základnímu zákonu, v souladu s pravomocí zaručenou článkem 1 (2) a) zákona, a to v následujícím znění:

Článek 1

Následující ustanovení nahrazuje článek L(1) Základního zákona:

"(1) Maďarsko chrání stav manželský, pojímaný jako manželské spojení muže a ženy, založené na jejich dobrovolném souhlasu; Maďarsko rovněž chrání rodinu, kterou uznává jako základ pro přežití národa. Sňatek a vztahy mezi rodiči a dětmi jsou základem rodiny."

Článek 2

Následující ustanovení nahrazuje článek S(3) Základního zákona:

"(3) Mluvčí sněmovny podepíše Základní zákon a dodatky k němu do pěti dnů a odešle je prezidentovi republiky. Prezident podepíše Základní zákon a dodatky k němu do pěti dnů ode dne jejich doručení a nařídí jejich zveřejnění v Úředním věstníku. Pokud prezident republiky rozhodne, že při schvalování Základního zákona nebo dodatků k němu parlament porušil procedurální postup stanovený Základním zákonem, požádá o vyjádření Ústavní soud. Pokud tento neshledá žádné porušení procedurálního postupu, prezident republiky bezodkladně podepíše Základní zákon nebo dodatky k němu a nařídí jejich zveřejnění v Úředním věstníku."

Článek 3

Část Základního zákona označená jako "ZÁKLAD" bude doplněn následujícím článkem U:

"Článek U

1) Forma vlády, založená na platnosti zákonů stanovených v souladu s vůlí národa při prvních svobodných volbách v roce 1990, není slučitelná s předcházející komunistickou diktaturou. Maďarská socialistická dělnická strana, její právní předchůdci a politické orgány vytvořené komunistickou ideologií v jejím zájmu, byly zločinné orgány a jejich představitelé nesou bezvýhradnou zodpovědnost za

a) udržování a řízení represivního režimu, znásilňování práva a zrazování národa;

b) likvidaci, se sovětskou vojenskou podporou, demokratického pokusu o systém více stran v letech po 2. světové válce;

c) ustavení společenského řádu založeného na výlučném použití síly a bezpráví;

d) likvidaci ekonomiky založené na svobodě soukromého vlastnictví; zadlužování země;

e) podřizování ekonomiky, národní obrany, diplomacie a lidských zdrojů Maďarska zahraničním zájmům;

f) systematickou devastaci tradičních hodnot evropské civilizace;

g) zbavování jednotlivců a určitých skupin občanů lidských práv nebo jejich závažné omezování, zvláště formou vražd, vydávání osob cizím mocnostem, nezákonným zadržováním, deportací do táborů nucených prací, mučením a podrobováním nelidskému zacházení; svévolné zabavování majetku občanů, omezování jejich práva na soukromé vlastnictví; naprosté upírání svobod občanům, podřizování možnosti vyjadřovat politické názory a vůli omezování se strany státu; diskriminaci osob na základě původu, světového názoru nebo politického přesvědčení, bránění jejich rozvoji a úspěšnosti založené na vědomostech, píli a talentu; zakládání a fungování tajné policie k nezákonnému sledování lidí a zasahování do jejich soukromého života;

h) krvavé potlačení, v součinnosti se sovětskými okupačními vojsky, revoluce a boje za nezávislost, zahájených 23. října 1956, následný teror a odvetu a nucený útěk dvou set tisíc  z jejich rodné země;

i) všechno běžné politicky motivované příkoří, které z politických důvodů zůstalo nevyšetřeno. Politické organizace v době přechodu k demokraici právně uznané za nástupce Socialistické strany Maďarska nadále sdílejí zodpovědnost svých předchůdců jako uživatelů nezákonně nashromážděného majetku.

(2)  S využitím paragrafu (1)musí být působení komunistické diktatury pravdivě odhaleno a veřejný smysl pro spravedlnost musí být  uspokojen způsobem uvedeným v paragrafech (3) až (10).

(3) Aby stát uchoval v paměti doklady o komunistické diktatuře, zřídí Výbor národní paměti; ten bude zkoumat aktivity komunistické diktatury jako moci a role jednotlivců i organizací v její působnosti; výsledky činnosti výboru budou zveřejňovány v souhrnných zprávách a jiných dokumentech.

(4) Držitelé moci za komunistické diktatury budou tolerovat faktická tvrzení, s výjimkou jakýchkoli svévolných a falešných obvinění o jejich roli a činnosti ve vztahu k působení diktatury, a jejich osobní údaje vztahjící se k těmto rolím a činnostem budou moci být veřejně přístupná.

(5) Zákonné penze nebo jiné benefity poskytované státem čelným představitelům komunistické diktatury definované zákonem mohou být kráceny v zákonném rozsahu; vzniklé příjmy budou použity ke zmírnění křivd způsobených komunistickou diktaturou a k zachování památky obětí, jak to předepisuje zákon.

(6) Nebudou existovat žádná zákonná omezení ohledně právních zločinů spáchaných za komunistické diktatury vůči Maďarsku nebo vůči jednotlivcům ve jménu a zájmu nebo se souhlasem strany a státu a ponechaných bez vyšetření z politických důvodů ignorováním trestního práva platného v době jejich spáchání.

(7) Zločiny uvedené v paragrafu (6) budou pokládány za promlčené po vypršení lhůty definované trestním právem platným v době spáchání, počítané ode dne, kdy Základní zákon vstoupil v platnost, za předpokladu, že by se staly promlčenými 1. května 1990 podle trestního práva platného v době spáchání.

(8) Zločiny uvedené v paragrafu (6) budou pokládány za promlčené po vypršení lhůty mezi dobou jejich spáchání a 1. květnem 1990, počítáno ode dne, kdy Základní zákon vstoupil v platnost, za předpokladu, že by se staly promlčenými v době mezi 2. květnem 1990 a 31. prosincem 2011 podle trestního práva platného v době spáchání a že pachatel nebyl trestně stíhán pro spáchání zločinu.

(9) Žádný zákon se nesmí stát jakýkoli novým podkladem pro finanční kompenzace či jiné benefity jednotlivcům nezákonně připraveným o život nebo svobodu z politických důvodů, a kterým stát způsobil neprávem majetkové škody před 2. květnem 1990.

(10) Dokumenty strany komunistického státu, nevládních a mládežnických organizací ustavených jeho působením a/nebo existujících pod jeho přímým vlivem, i odborů vzniklých za komunstické diktatury, se stanou vlastnictvím státu a budou uloženy ve veřejně přístupných archivech, stejným způsobem jako složky objektů pověřených službě veřejnosti."

Článek 4

(1) Článek VII(2) a (3) Základního zákona bude nahrazen následujícími ustanoveními:

"(2) Parlament může schválit klíčové zákony uznávající určité organizace zabývající se náboženskými aktivitami jako církve, s nimiž bude stát spolupracovat v zájmu společenských cílů. Zavedení klíčového zákona ve věci uznání církví může být předmětem ústavní stížnosti.

(3) Stát bude odloučen od církví a jiných organizací s církevními aktivitami. Církve a jiné organizace s církevními aktivitami budou autonomní."

(2) Článek VII Základního zákona bude doplněn následujícím paragrafem (4):

"(4) Podrobná pravidla pro církve jsou stanovena klíčovým zákonem. Jako podmínku pro uznání jakékoli organizace s církevními aktivitami jako církve, klíčový zákon může klást delší dobu působnosti, společenskou podporu a vhodnost pro spolupráci ve prospěch společenských cílů."

Článek 5

(1) Článek IX(3) Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

"(3) V zájmu šíření náležitých informací potřebných pro utváření demokratického veřejného mínění a k zajištění rovných příležitostí, budou sdělovací prostředky zveřejňovat politickou reklamu výhradně zdarma. V době kampaně před volbami do Parlamentu, jakož i do Evropského parlamentu, budou organizace nominující kandidáty všeobecných voleb do Parlamentu nebo do Evropského parlamentu zveřejňovat politickou reklamu výhradně ve sdělovacích prostředcích a za rovných podmínek, jak je to stanoveno v klíčovém zákoně."

(2) Článek IX Základního zákona bude doplněn následujícími paragrafy (4)-(6):

"(4) Právo na svobodu slova nesmí být uplatňováno se záměrem porušování lidské důstojnosti jiných osob.

(5) Právo na svobodu slova nesmí být uplatňováno se záměrem porušování důstojnosti maďarského národa nebo jiného společenství národního, etnického, rasového nebo náboženského. Příslušníci těchto společenství budou oprávněni hájit  u soudu své zájmy ve věcech názorů narušujících jejich společenství, vyvolávajících porušování jejich lidské důstojnost, jak to stanoví zákon.

(6) Podrobná pravidla platná pro svobodu tisku a orgány tiskových služeb, produktů tisku a komunikačního trhu, stanoví klíčový zákon."

Článek 6

Článek X(3) Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

“(3) Maďarsko chrání svobodu vědy a umění Maďarské akademie věd a Maďarské akademie umění. Všechny instituce vyššího vzdělávání jsou autonomní ve smyslu obsahu a metodologie výzkumu a výuky a jejich organizační pravidla stanoví zákon. Vláda stanoví, v zákonném rozsahu, pravidla financování veřejných institucí vyššího vzdělávání a má dohled nad jejich financováním.”

Článek 7

Článek XI Základního zákona bude doplněn následujícím paragrafem (3):

“(3) Na základě usnesení parlamentu může být finanční podpora pro studium vyššího vzdělávání vázána  určitou dobou zaměstnání nebo určitou dobou podnikatelské činnosti, v souladu s maďarskými zákony.”

Článek 8

Článek XXII Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

“Článek XXII

(1) Maďarsko bude usilovat o zajištění slušného bydlení a přístupu k veřejným službám každé osobě.

(2) Státní a místní orgány také přispívají k vytváření podmínek pro slušné bydlení snahou o poskytnutí ubytování všech osob bez domova.

(3) V zájmu ochrany veřejného pořádku, bezpečnosti, zdraví a kulturních hodnot, může usnesení parlamentu nebo místní vyhláška stanovit jako protizákonné užívání veřejného prostranství jako místa trvalého pobytu, s ohledem na specifickou roli takového veřejného prostranství.”

Článek 9

Článek XXIX(3) Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

“(3) Klíčový zákon určuje podrobná pravidla ohledně práv národností žijících v Maďarsku, národností, náležitostí potřebných k uznání jako národnost, a pravidel ohledně voleb do jejich místních a národních samospráv. Na základě tohoto klíčového zákona, uznání jako národnost může být předmětem národního statutu za specifické období a iniciativy specifického počtu jednotlivců prohlašující se za příslušníky dané národnosti.”

Článek 10

(1) Článek 5(7) Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

“(7) Parlament určuje svá pravidla činnosti a řád debat v Procedurálních pravidlech přijatých dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů parlamentu. K zajištění nerušené činnosti parlamentu a k zachování jeho důstojnosti mluvčí sněmovny disponuje právem, řádem a disciplinárními prostředky stanovenými v Procedurálních pravidlech.”

(2) Článek 5 Základního zákona bude rozšířen o následující paragraf (9):

“(9) Bezpečnost parlamentu zajišťuje parlamentní stráž. Činnost parlamentní stráže řídí mluvčí sněmovny.”

Článek 11

Článek 9(3)i) Základního zákona bude nahrazen následujícím opatřením:

(Prezident republiky)

“i) může poslat přijatý Základní zákon a kterýkoli dodatek k němu ústavnímu soudu k posouzení souladu s procedurálními náležitostmi stanovenými Základním zákonem s ohledem na jeho přijetí, a může poslat přijaté zákony ústavnímu soudu k posouzení souladu se Základním zákonem, nebo je může vrátit parlamentu k novému projednání;”

Článek 12

(1) Článek 24(2) b) Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

(Ústavní soud)

“b) projedná bezodkladně, nejpozději však do třiceti dnů, jakoukoli právní úpravu použitelnou na jednotlivý případ ohledně souladu se Základním zákonem, podle návrhu kteréhokoli soudce;”

(2) Článek 24(2) e) Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

(Ústavní soud)

“e) projedná jakoukoli právní úpravu ohledně jejího souladu se Základním zákonem, na podnět v tomto smyslu se strany vlády, jedné čtvrtiny počtu poslanců, prezidenta soudního dvora, hlavního žalobce nebo komisaře pro základní práva;”

(3) Článek 24(4) a (5) Základního zákona bude nahrazen následujícími ustanoveními:

“(4) Ústavní soud může projednat nebo anulovat právní ustanovení jemu nepředložená k projednání jen v případě, že jeho podstata se úzce vztahuje k právnímu ustanovení, které je mu předloženo k projednání.

(5) Ústavní soud může projednat Základní zákon a dodatek k němu ohledně souladu procedurálními požadavky kladené Základním zákonem jen s ohledem na jejich schválení a vyhlášení. Takové projednání může navrhnout:

a) prezident republiky ohledně Základního zákona a dodatku k němu, jsou-li schváleny, ale ještě nevyhlášeny,

b) vláda, čtvrtina poslanců sněmovny, prezident soudního dvora, nejvyšší žalobce nebo komisař pro základní práva, do třiceti dnů po vyhlášení.”

(4) Článek 24 Základního zákona bude doplněn následujícími paragrafy (6) – (9):

“(6) Ústavní soud rozhodne o podnětu podle paragrafu (5) obratem, avšak nejpozději do třiceti dnů. Pokud ústavní soud zjistí, že Základní zákon nebo kterýkoli dodatek k němu není v souladu s procedurálními požadavky definovanými v paragrafu (5), Základní zákon nebo dotyčný dodatek k němu:

a) bude znovu projednán parlamentem v případě definovaném v paragrafu (5) a),

b) anulován ústavním soudem v případě definovaném v paragrafu (5) b).

(7) Ústavní soud vyslechne zákonodárce, navrhovatele zákona nebo jejich zástupce a obdrží jejich vyjádření během procedury stanovené klíčovým zákonem, pokud se věc týká rozsáhlého počtu osob. Tato procedurální etapa je přístupná veřejnosti.

(8) Ústavní soud je tvořen patnácti členy, každý z nich volený na dobu dvanácti let dvoutřetinovou většinou poslanců parlamentu. Parlament volí, hlasy dvou třetin všech poslanců, jednoho člena ústavního soudu do funce jeho prezidenta na dobu platnosti jeho mandátu ústavního soudce. Členové ústavního soudu nesmějí být členy politických stran, ani nesmějí vyvíjet jakoukoli politickou činnost.

Článek 13

(1) Článek 25(4) – (7) Základního zákona bude nahrazen následujícími ustanoveními:

“(4) Organizace soudnictví je několikastupňová. Pro jednotlivé skupiny případů mohou být ustaveny zvláštní soudy.

(5) Ústřední zodpovědnost za řízení soudních dvorů má prezident Národního úřadu pro soudnictví. Na řízení soudních dvorů se podílejí orgány soudních samospráv.

(6) Na návrh prezidenta republiky parlament zvolí jednoho soudce do funkce prezidenta Národního úřadu pro soudnictví, a to na období devíti let. Volba prezidenta Národního úřadu pro soudnictví vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů poslanecké sněmovny.

(7) K účasti na jednotlivých právních jednáních mohou být jiné orgány zmocněny zákonem.

(2) Článek 25 Základního zákona bude doplněn následujícím odstavcem (8):

“(8) Podrobná pravidla pro organizaci a řízení soudních dvorů a pro právní status a odměňování soudců určuje klíčový zákon.”

Článek 14

Článek 27 Základního zákona bude doplněn následujícím odstavcem (4):

“(4) V zájmu prosazení základních práv rozhodnutím soudu učiněným v rozumném čase a pro vyváženost pracovní zátěže soudů, prezident Národního úřadu pro soudnictví může jmenovat, způsobem určenýn v klíčovém zákoně, soud jiný než soud s obecnou kompetencí, ale se stejnou pravomocí řešit jednotlivé případy definované klíčovým zákonem.”

Článek 15

Článek 34(3) Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

“(3) Návrh zákona nebo vládní nařízení jím autorizované může vyjímečně specifikovat povinnosti a pravomoci ve vztahu k veřejné správě starostů, předsedů kraských zastupitelstev a představitelů a úřednictva místních zastupitelstev.”

Článek 16  

Článek  35(2) Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

“(2) Všeobecné volby místních zastupitelů a starostů se konají v říjnu pátého roku po předešlých všeobecných volbách místních zastupitelů a starostů.”

Článek  17

(1) Článek 37(5) Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

“(5) V případě statutárních ustanovení, která vstoupila v platnost v období, kdy státní dluh překročil polovinu HDP, uplatní se na toto období paragraf (4) i když státní dluh už dál nepřekračuje polovinu HDP.”

(2) Článek  37 Základního zákona bude nahrazen následujícími ustanoveními (6) a (7):

"(6) Pokud státní dluh překročí polovinu HDP,pak jestliže stát přijme platební závazek na základě rozhodnutí ústavního soudu, soudního dvora EU nebo jiného soudu či výkonného orgánu, pro který bude objem platby nedostatečný ve smyslu zákona o státním rozpočtu,  bude stanovena daň v zájmu uspokojení obecných potřeb, výhradně a jmenovitě určená k plnění takového závazku ve smyslu jak obsahu, tak i určení.

(7) Metody výpočtu státního dluhu a HDP, jakož i výpočtů vztažených k naplnění článku 36 a paragrafů (1) až (3), stanoví zákon."

Článek 18

Článek 19

Část Základního zákona označená jako "ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ" bude nahrazena následujícím ustanovením:

“ZÁVĚREČNÁ A JINÁ USTANOVENÍ”

Článek 20

(1) Bod 3 Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

“Přechodná ustanovení, vztahující se k počátku platnosti Základního zákona, jsou obsažena v bodech 8 až 26”.

(2) Bod 5 Základního zákona bude nahrazen následujícím ustanovením:

“Pravidla ústavního soudu, platná před počátkem platnosti Základního zákona, se tímto ruší. Toto ustanovení není na újmu právního účinku plynoucího z těchto pravidel.”

Článek 21

Část Základního zákona označená jako “ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ” se doplňují následujícími body 6 až 26:

“6. Den 25. duben se stanoví jako Den Základního zákona jako připomínka vyhlášení Základního zákona.

7. První všeobecné volby místních zastupitelstev a starostů po počátku platnosti Základního zákona se budou konat v říjnu 2014.

8. Vstoupení Základního zákona v platnost není na újmu účinnosti schválených zákonů, regulativních nástrojů institucí veřejného práva ani jiných platných právních nástrojů státu, individuálních rozhodnutí nebo mezinárodních právních ujednání s doby před vstoupením zákona v platnost.

9. Právním následnictvím soustavy pravomocí podle zákona XX z roku 1949 Ústavy Maďarské republiky se stává soustava pravomocí podle Základního zákona.

10. Název Maďarská republika se smí používat při odkazování na Maďarsko po vstoupení Základního zákona v platnost v souvislosti s právními ustanoveními účinnými ode dne 31. prosince 2011 až do zavedení názvu stanoveného Základním zákonem, podle principů odpovídajícího finančního managementu.

11. Vstoupení Základního zákona v platnost nemá vliv na mandát parlamentu, vlády ani místních zastupitelstev a osob jmenovaných nebo zvolených před datem účinnosti Základního zákona, s výjimkami stanovenými v bodech 12 až 18.

12. Následující ustanovení Základního zákona budou rovněž použitelná pro mandát následujících osob:

a) články 3 a 4 pro parlament a členy parlamentu ve funkci,

b) články 12 a 13 pro úřadujícího prezidenta republiky,

c) články 20 a 21 pro úřadující vládu a všechny její členy ve funkci,

d) článek 27(3) pro všechny soudní sekretáře ve funkci,

e) článek 33(2) pro předsedy všech krajských zastupitelstev,

f) článek 35(3) až (6) pro všechna místní zastupitelstva a starosty ve funkci.

13. Počítání doby stanovené článkem 4(3) f) Základního zákona začíná od data účinnosti Základního zákona.

14. (1) Právním následníkem Nejvyššího soudu, Národní soudní rady a jejich předsedů se stává Soudní dvůr ve smyslu vynášení rozsudků a předseda Národního soudního úřadu ve smyslu řízení soudů, s výjimkami stanovenými klíčovým zákonem.

(2) Mandát předsedy Nejvyššího soudu a předsedy a členů Národní soudní rady končí dnem počátku platnosti Základního zákona.

15. (1) Požadavek na nejnižší věkovou hranici stanovený článkem 26(2) Základního zákona platí pro každého soudce jmenovaného v souladu s žádostmi podanými po datu vzniku platnosti Základního zákona, s výjimkou stanovenou paragrafem (2).

(2) Ohledně jmenování bez žádosti předepsané zákonem, nejnižší věková hranice soudců platí až poté, co Základní zákon vstoupil v platnost.

16. Postavení parlamentního komisaře pro práva občanů je určeno jako postavení komisaře pro základní práva poté, co Základní zákon vstoupí v platnost. Právním následníkem parlamentního komisaře pro práva občanů, parlamentního komisaře pro práva národů a etnik
a parlamentního komisaře pro budoucí generace, se stává komisař pro základní práva. Parlamentním komisařem pro práva národů a etnik se stává zástupce komisaře pro základní práva, se zodpovědností za ochranu práv národností žijících v Maďarsku po datu, kdy vstoupí v platnost Základní zákon; úřadujícím parlamentním komisařem pro budoucí generace se stává zástupce komisaře pro základní práva s odpovědností za ochranu práv budoucích generací, ke dni, kdy vstoupí v platnost Základní zákon; jejich mandát končí dnem, kdy končí mandát komisaře pro základní práva.

17. Mandát komisaře pro ochranu údajů končí dnem, kdy vstoupí v platnost Základní zákon.

18. Funkcí předsedy zastupitelstev krajů je pověřen předseda zastoupení krajů, pro účely Základního zákona a od data, kdy vstoupí v platnost. Shromáždění zastupitelstev krajů definované Základním zákonem se stává právním následníkem krajských shromáždění.

19. (1) Ustanovení Základního zákona lze rovněž použít pro všechny rozpracované záležitost, až na výjimky stanovené paragrafy (2) až (5).

(2) Článek 6 Základního zákona lze používat od prvního zasedání parlamentu konaného poté, co vstoupí v platnost.

(3) Procedura spuštěná z podnětu ústavního soudu navrhovatelem, který již podle Základního zákona nedisponuje právem podávat návrhy poté, co vstoupil v platnost, se ukončí, a to za předpokladu, že tato procedura má být převedena na jiný orgán, který nabyl kompetence po dni, kdy Základní zákon vstoupil v platnost. Navrhovatel může přenést návrh v souladu s podmínkami definovanými v klíčovém zákoně.

(4) Veškerá ujednání a podpůrné nároky existující ode dne 1. ledna 2012 a všechny probíhající procedury zaměřené na uzavření dohod nebo na podpůrná ustanovení jsou předmětem článků 38(4) a 39(1) Základního zákona v souladu s podmínkami návrhu zákona obsahujícího taková ustanovení.

(5) Třetí větu sekce 70/E(3) zákona XX z roku 1949 o Ústavě Maďarské republiky platnou od 31. prosince 2011 lze použít na benefity, které kvalifikuje jako penzi do 31. prosince podle pravidla platného od 31. prosince 2011, s přihlédnutím k jakékoli změně podmínek, povahy a rozsahu, a k jejich transformaci na jiné benefity nebo jejich ukončení.

20. Sekce 26(6), 28/D, 28/E a 31(2) a (3) zákona XX z roku 1949 o Ústavě Maďarské republiky platná od 31. prosince 2011 lze použít na všechny věci projednávané v době vzniku platnosti Základního zákona.

21. Přínos národností žijících v Maďarsku k práci parlamentu, definovaný článkem 2(2) Základního zákona je poprvé zajištěn s ohledem na práci Národního shromáždění vytvořeného po prvních všeobecných volbách poslanců parlamentu poté, co vstoupí v platnost Základní zákon.

22. Počátek platnosti Základního zákona neovlivní žádné rozhodnutí parlamentu nebo vlády učiněné před jeho počátkem platnosti podle zákona XX z roku 1949 o Ústavě Maďarské republiky ve věci nasazení maďarských ozbrojených sil doma nebo v zahraničí, nasazení zahraničních ozbrojených sil na území Maďarska nebo jejich působení z jeho území, nebo pobyt maďarských ozbrojených sil v zahraničí nebo pobyt zahraničních ozbrojených sil na území Maďarska.

23. Vyhlášení

a) stavu národní krize je předmětem ustanovení Základního zákona o stavu národní krize,

b) stavu nouze je předmětem ustanovení Základního zákona o stavu nouze, pokud je vyhlášen v důsledku ozbrojené akce s cílem zvrácení ústavního pořádku nebo výhradního převzetí moci a závažných masových akcí násilí ohrožujících životy a vlastnictví, spáchané se zbraněmi nebo ozbrojenými osobami,

c) stavu krajního nebezpečí je předmětem ustanovení Základního zákona o stavu krajního nebezpečí, pokud je vyhlášen v důsledku živelné pohromy nebo průmyslové havárie ve velkém rozsahu ohrožujícím životy a vlastnictví,

d) stavu preventivní obrany je předmětem ustanovení Základního zákona o stavu preventivní obrany,

e) stavu podle sekce 19/E zákona XX z roku 1949 o Ústavě Maďarské republiky je předmětem ustanovení Základního zákona o nepředpokládaných útocích, a

f) stavu nebezpečí je předmětem ustanovení Základního zákona o stavu nebezpečí.

24. (1) Osoba se zákazem veřejné činnosti podle rozsudku platného v době účinnosti Základního zákona nemá volební právo po dobu účinnosti rozsudku.

(2) Osoba pod dohledem, s omezením nebo vyloučením schopnosti, pravomocně odsouzená k datu účinnosti Základního zákona nemá volební právo, dokud takový dohled není ukončen nebo dokud soud nerozhodne o volebním právu takové osoby.

25. (1) Sekci 12(2) zákona XX z roku 1949 o Ústavě Maďarské republiky, s účinností od 31. prosince 2011, lze použít k postoupení jakéhokoli majetku místní správy ve prospěch státu nebo jakékoli místní správy až do 31. prosince 2013.

(2) Sekci 44/B(4) zákona XX z roku 1949 o Ústavě Maďarské republiky, s účinností od 31. prosince 2011, lze použít do 31. prosince 2012. Po 31. prosinci 2011 návrh zákona nebo vládní vyhláška může přenést pravomoce na příslušné úředníky.

(3) Sekci 22(1) zákona XX z roku 1949 o Ústavě Maďarské republiky, s účinností od 31. prosince 2011, lze použít až do dne, kdy vstoupí v platnost klíčový zákon podle článku 5(8) Základního zákona. Parlament přijme klíčový zákon podle článků 5(8) a 7(3) Základního zákona ke 30. červnu 2012.

(4) Do 31. prosince 2012 klíčový zákon umožňuje přijetí některých parlamentních usnesení kvalifikovanou většinou.

26. Ruší se následující zákony:

a) zákon XX z roku 1949 o ústavě Maďarské republiky,

b) zákon I z roku 1972 o dodatku k zákonu XX z roku 1949 a revidovaný a nově formulovaný text o ústavě Maďarské lidové republiky,

c) zákon XXXI z roku 1989 o dodatku k ústavě,

d) zákon XVI z roku 1990 o dodatku k ústavě Maďarské republiky,

e) zákon XXIX of 1990 o dodatku k ústavě Maďarské republiky,

f) zákon XL z roku 1990 o dodatku k ústavě Maďarské republiky,

g) dodatek k ústavě ze dne 25. května 2010,

h) dodatek k ústavě ze dne 5. července 2010,

i) dodatky k ústavě ze dne 6 července 2010,

j) dodatky k ústavě ze dne 11 srpna 2010,

k) zákon CXIII z roku 2010 o dodatku k zákonu XX z roku 1949 o ústavě Maďarské republiky,

l) zákon CXIX z roku 2010 o dodatku k zákonu XX z roku 1949 o ústavě Maďarské republiky,

m) zákon CLXIII z roku 2010 o dodatku k zákonu XX z roku 1949 o ústavě Maďarské republiky,  

n) zákon LXI z roku 2011 o  dodatku k zákonu XX z roku 1949 o ústavě Maďarské republiky, potřebný pro přípravu určitých přechodných ustanovení ve vztahu k Základnímu zákonu,

o) zákon CXLVI z roku 2011 o dodatku k zákonu XX z roku 1949 o ústavě Maďarské republiky, a

p) zákon CLIX z roku 2011 o dodatku k zákonu XX z roku 1949 o ústavě Maďarské republiky.”

Článek 22

(1) V Základním zákoně,

a) v části označené jako “PŘIHLÁŠENÍ K NÁRODNOSTI” text “Národnosti žijící s námi” se nahradí textem “Prohlašujeme, že národnosti žijící s námi”, text “základem našeho právního řádu je smlouva” se nahradí textem “základem našeho právního řádu je spojenectví”,

b) v článku F(2), text “kraje” se nahradí textem “hlavní město a kraje”, text “města a městečka”, se nahradí textem “v hlavním městě, městech a městečkách”,

c) v článku P(2), text “v Základním zákoně” se nahradí textem “Základní zákon a v Základním zákoně”,

d) v článku T(1), text “v Základním zákoně” se nahradí textem “Základní zákon a v Základním zákoně”,

e) v článku XV(4), text “právní rovnost” se nahradí textem “rovnost příležitostí a společenského začlenění”,

f) v článku XV(5), text “děti” se nahradí textem “rodiny, děti”,

g) v článku XVII(2), text “nebo stávkovat” se nahradí textem “včetně práva zaměstnanců přerušit práci”,

h) v článku XIX(1), text “invalidita” se nahradí textem “invalidita, tělesné postižení”,

i) v čláku 1(2) e), text “nejvyšší žalobce” se nahradí textem “prezident Národního úřadu pro soudnictví, nejvyšší žalobce”,

j) v článku 5(4), text “podle pravidel řízení” se nahradí textem “podle ustanovení o pravidlech řízení”,

k) v článku 5(6), text “podle pravidel řízení” se nahradí textem “podle ustanovení o pravidlech řízení”,

l) v čláku 9(3) j), text “nejvyšší žalobce” se nahradí textem “prezident Národního úřadu pro soudnictví, nejvyšší žalobce”,

m) v článku 9(3) l), text “president Maďarské akademie věd” se nahradí textem “president Maďarské akademie věd a president Maďarské akademie umění”,

n) v článku 13(2), text “záměrný” se nahradí textem “úmyslný”,

o) v článku 24(3) a), text “c) a e)” se nahradí textem “c), e) a f)”,

p) v článku 24(3)c), text “f)” se nahradí textem “g)”,

q) v článku 26(2), text “předseda soudního dvora” se nahradí textem “předseda soudního dvora a předseda národního úřadu pro soudnictví”,

r) v článku 29(1), text “nejvyšší žalobce a služby obžaloby” se nahradí textem “nejvyšší žalobce a služby obžaloby jsou nezávislé”, text “vynucující žádost státu o potrestání” se nahradí textem “vyjímečně vynucující žádost státu jako veřejného žalobce o potrestání”,

s) v článku 29(2), text “podle statutární definice, (…) služby obžaloby” se nahradí textem “služby obžaloby”,

t) v článku 29(2) a), text “výkonná práva” se nahradí textem “výkonná práva stanovená zákonem”,

u) v článku 29(2) d), text “definovaný zákonem” se nahradí textem “jako ochránce veřejného zájmu definovaného Základním zákonem nebo jiným zákonem”,

v) v článku 32(5), text “metropolitní nebo krajský” se nahradí textem “metropolitní a krajský”,  text “právní povinnost” se nahradí textem “povinnost schvalovat nařízení nebo přijímat rozhodnutí”, text “místní vyhláška” se nahradí textem “místní vyhláška nebo místní vládní nařízení”.

(2) Přechodná ustanovení Základního zákona Maďarska (31. prosince 2011) se ruší.

Článek 23

(1) Tento dodatek k Základnímu zákonu vstupuje v platnost prvního dne v měsíci následujícím po jeho zveřejnění.

(2) Parlament přijme tento dodatek k Základnímu zákonu následně po článcích 1(2) a) a S(2)
Základního zákona.

(3) Souběžně se zveřejněním tohoto dodatku k Základnímu zákonu se v Úředním věstníku zveřejní revidovaný a nově formulovaný text Základního zákona.

(4) Články 20 a 21(2) jsou bez vlivu na právní účinnost vyvolanou přechodnými ustanoveními Základního zákona Maďarska (31 December 2011) před datem účinnosti Čtvrtého dodatku k Základnímu zákonu Maďarska (… 2013).

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.