Obsah

Z druhého břehu

Získá či nezíská Donald Trump republikánskou nominaci? Kde se vlastně zatímní úspěch tohoto realitního magnáta vzal? Jde o ryze americké, izolované podmínky, nebo jde o obecnější jevy? Co pana Trumpa spojuje s tradiční americkou pravicí – a čím je od ní naopak vzdálen? A jak celá tato věc vypadá v širším kontextu? Zamyšlení nad těmito otázkami naleznete v textech tohoto Tématu měsíce.

Nepřehlednost situace je umocněna našimi vzpomínkami: netvrdili snad prakticky všichni, a nejhlasitěji samozřejmě média v zemích východního bloku, že Ronald Reagan je herec (považte!) a nezodpovědný cowboy, který ničemu nerozumí, je naprosto nezpůsobilý zasednout v Oválné pracovně Bílého domu a jeho zvolením se ocitneme na prahu III. světové války znamenající prakticky jistě jaderné vyhlazení celého lidstva? Tato pararela nás svádí k opatrnému optimismu. A třeba je i oprávněný! Leč, kromě argumentů uvedených v dopise amerických katolických konzervativců voličům, který přinášíme, můžeme např. uvážit dosavadní politické angažmá pana Trumpa a před-presidentskou zkušenost presidenta Reagana, který zastával, samozřejmě nejen – ale jistě zejména, post guvernéra Kalifornie a to více než úspěšně po dobu 8 let. Je těžké nalézt v minulosti pan Trumpa něco alespoň vzdáleně srovnatelného, díky čemu by se dalo tvrdit, že je na své případné působení coby presidenta skutečně řádně připraven. Stát opravdu není firma – a to ani tehdy, když se její zbudování opírá o poctivý úspěch na volném trhu. Na druhé straně, vzpomeňme výzvu, kterou Rush Limaugh směroval k republikánskému establishmentu: „My tuto zemi bráníme a vždy budeme bránit. A s nadějí vyhlížíme den, kdy se k nám Republikánská strana připojí.“. Má-li úspěch pana Trumpa Republikánskou stranu účinně pohnout k tomu, aby s novým odhodláním vystoupila na obranu tradičních hodnot Západu a z nich plynoucí svobody, nelze jej nevítat.

Dosavadní řádky byly v zásadě bezezbytku věnovány panu Trumpovi, ale nezapomínejme na Teda Cruze, kterého podpořil někdejší rival z primárek Jeb Bush se slovy „Ted je konsistentní, zásadový konzervativec.“. Ani pan Cruz není representantem zmíněného republikánského establishmentu. Třeba bude již brzy těžiště pozornosti přeneseno spíše na něj. Reálná hrozba vítězství paní Clintonové činí celou tuto otázku obzvláště naléhavou.

Pod zjevnou slupkou primárek v obou hlavních politických stranách ale v USA zuří ještě jeden předvolební souboj – střet právníků. Výsledek presidentských voleb přitom bude ovlivněn závěry tohoto, našim evropským očím spíše skrytého, právního klání neméně než tím, kdo bude nakonec za Demokraty a Republikány kandidovat. Navíc pro nás, s tradicí rakouské administrativy, je podstata sporu až neuvěřitelná. O nutnosti předložení dokladu (občanského průkazu nebo pasu, což mají pouze občané ČR...), aby volič mohl být volební komisí připuštěn k volbě, u nás totiž nikdo nediskutuje. Jenže americká levice se právě snaží všemi prostředky prosadit, aby ti, kteří se přijdou zaregistrovat k volbám, nesměli být jednotlivými státy Unie nuceni prokazovat americké občanství, zatímco pravice trvá na tom, že by takový zájemce prokázat občanství měl (bude-li si to příslušný stát Unie přát). Motiv je více než jasný: tito lidé dobře vědí, že drtivá většina ilegálních imigrantů, o které se tady zejména jedná, jsou voliči Demokratů...

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.