Nadbíhání Číně se může vymstít

Podrobnosti

Zveřejněno 9. 5. 2012 19:52

Napsal Lev Navrozov

Čína bude mít bombu, zní titul knihy o 327 stranách od amerických nukleárních vědců, která vyšla v roce 1988. Jakmile se kniha objevila, koupil jsem si ji. Čtenář je v knize vyzván, aby věnoval zvláštní pozornost kapitole s názvem Čínské zkoušky nukleárních zbraní v letech 1964 – 1978. Na Západě vyšlo jen málo knih o pokroku ve výzkumu a současném stavu prací na vývoji nukleárních zbraní v Číně, v zemi s počtem obyvatel více než 1,339 miliard.

I třeba jen nahodilá chyba na straně těch, kdo mají nukleární zbraně na starost, může způsobit vzájemné zničení zemí disponujících takovými zbraněmi, a nejen jich. Nebereme však vůbec v potaz možnost, že záhuba západních zemí může vzejít také z nukleárního útoku ze strany Číny.

V roce 2009 jsem získal knihu s titulem Když Čína vládne světu: konec západního světa a zrod nového globálního řádu od Martina Jacquese. Z textu na obalu knihy se dovídáme, že autor je Angličan a je hostujícím profesorem na Renmin University v Pekingu, při Mezinárodním středisku pro čínská studia, Středisku pro mezinárodní záležitosti, diplomacii a strategická studia, hostujícím badatelem na Asijském výzkumném středisku při London School of Economics.

V sovětském Rusku za Lenina či Stalina by za napsání takové knihy Jacques skončil před popravčí četou, s obviněním z vyzvědačství pro Británii. Konečným cílem vládnoucích sovětských komunistických gangsterů bylo rozšířit „komunistickou revoluci“ po celém světě – přetvořit svět k jejich obrazu. „Nepřemožitelný Sovětský svaz“ po Stalinově smrti přestal existovat a po několika desetiletích se v zemi objevilo zdání svobody: lidé mohli cestovat po světě a věnovat se byznysu. Tato iluze měla krátký život; současný neklid v Rusku odhaluje nebezpečí návratu k diktatuře docela reálně: Putinovo vítězství v prezidentské kandidatuře byla již dávno hotovou věcí a volby na tom nemohly nic změnit.

Martin Jacques ve své knize tvrdí, že my na Západě sotva začínáme chápat, jaký život bude, až komunistická Čína ovládne svět. Britský list The Independent napsal o Jacquesově knize toto: „To, do čeho se Martin Jacques pustil, a pedantsky provedl, je zpochybnění představy, podle něho nebezpečně zavádějící, že vzestup Číny bude jevem pozitivním.“

Víra, že Čína se začíná podobat Západu a že svět se v důsledku jejího ekonomického vzestupu změní málo, je hlubokým omylem; ve skutečnosti se bude stále mocnější komunistická Čína snažit měnit svět k obrazu svému. Zapomínáme na skutečnost, že posilování čínské vojenské moci změní svět tím nejzásadnějším způsobem.

Prezident Obama svým nadbíháním Číně jen podporuje americkou ochotu ke spolupráci s ní, k otevírání amerického trhu dovozu z Číny, a umožňuje jí přístup k nanejvýš citlivým vojenským technologiím, a to v rozsahu dosud nemyslitelném v případě kterékoli nespřátelené země.

Proč bychom si vůbec měli myslet, že komunistická Čína nevyužije této nově nalezené ekonomické a vojenské síly ke svým širším politickým, kulturním i vojenským cílům? Vliv čínského ekonomického a vojenského růstu lze už ve světě vnímat, hlavně jako pokles cen mnohých druhů spotřebního zboží a vzestupu cen komodit. V Jacquesově knize čteme: „Goldman Sachs předpovídá, že s počtem obyvatel čtyřikrát větším než v USA a s dvojciferným tempem hospodářského růstu Čína v roce 2027 předstihne USA jako vedoucí světovou mocnost.“

Dokáže nějaký americký prezident znovu navrátit Americe její někdejší hospodářskou sílu, ubránit její jedinečné demokratické hodnoty a dominantní vojenské postavení ve světě? Moje odpověď zní: ano, ale jen pokud prezident Obama, se svou neúspěšnou hospodářskou politikou a podvratnými způsoby jednání vůči vlastním vojenským představitelům, neuspěje v pokuse o druhé volební období a nedostane tedy šanci dokončit svou rozdělanou práci – přeměnu USA v kolonii Číny.

Převzato z newsmax.com, pro KL přeložil Jozef Zummer, redakčně upraveno.