Obsah

Zabíjení židovských kojenců není taktika, nýbrž zločin proti lidskosti

Večer v pátek 11. března se skupina palestinských teroristů vplížila do židovského městečka Itamar v severním Samaří a ubodala k smrti pět členů rodiny Fogelových. Některá světová média se v následujících dnech snažila „vysvětlit“ vraždy jako součást „cyklu násilí“, který byl vyvolán rozhodnutím izraelské vlády dočasně povolit stavbu nových domů ve stávajících židovských komunitách na Západním břehu…

Nejhloupější ze všech západních reakcí na masakr Fogelovy rodiny je výrok, že vražda tří dětí měla torpédovat mírový proces. Vraždění židovských nemluvňat nikdy nebylo myšleno jako taktický krok namířený proti jednání. Je to zločin proti lidskosti.

Navíc od roku 2009 žádný mírový proces neexistuje. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás se od září vyhýbá přímému jednání s Izraelem, když teprve o měsíc dříve souhlasil s jednáním po déle než rok trvajícím bojkotu přímých rozhovorů. Prezident Obama dělá všechno, co může, aby tento stav udržoval.

Nejnemravnější reakce byla, že vraždu vlastně způsobil Izrael svou provokací, totiž osadami. Vinit oběť, že si za své utrpení může sama, je přesně ten druh morální inverze, který se táhne staletími západních výmluv používaných při vraždění Židů. Kdo se snaží najít nějaký důvod pro ubodání tříměsíční holčičky, ztratil svůj morální kompas. Otázka osad se má řešit jednáním, nikoli vražděním dětí.

Nejpokrytečtější reakcí byla kritika Izraele za to, že na tuto vraždu reagoval stavebním povolením nových bytových jednotek v existujících blocích osídlení. Je zvláštní, že jsou lidé, kteří předpokládají, že míru bude dosaženo jedině tím, že budou Židé z osad vystěhováni, namísto toho, aby se hledal nějaký územní kompromis se zárukami, aby ti, kdo chtějí v osadách zůstat, mohli žít beze strachu.

Je zřejmé, že v případě územního kompromisu budou muset být Židé z osad vystěhováni. Ale důvodem není to, že jejich přítomnost představuje překážku míru. Důvodem je, že jejich sousedé nestojí o koexistenci.

Itamar rovněž jasně ukazuje, jakému dvojímu metru je Izrael vystaven. Od něj se očekává, že se bude ke své arabské menšině chovat dobře, ale budoucímu palestinskému státu je předem prominuto, že hodlá zajistit etnickou čistotu svého obyvatelstva na úkor těch, kdo v zemi žijí již několik generací.

Abbás opakovaně prohlásil, že nedovolí ani jedinému Židu žít na území pod palestinskou svrchovaností. Vzhledem ke zkušenostem, které mají Židé a menšiny obecně s tím, jak vypadá život pod arabskou vládou, by si nikdo neměl dělat iluze: ponechat Židy na milost palestinským bezpečnostním silám znamená dávat prostor dalším vraždám celých rodin.

Jaký dopad tedy bude tento masakr mít? Posílí intuitivní pocit, který Izraelci o svých sousedech už mají. Jak přední izraelský historik nové školy Benny Morris uzavřel už před časem, Izrael bojuje proti barbarství. Žádný mír v dohledné době nenastane. Po tomhle ne.

Hanba těm, kdo dávají vinu Izraeli za prolitou krev jeho dětí.

Emanuele Ottolenghi je Senior Fellow Nadace na obranu demokracie; přel.: -mk-

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.