Aktuální číslo

Proč je analýza Dennise Pragera o konzervativních "anti-trumpovcích" nedostačující

Napsal Jonah Goldberg

Loňské presidentské volby v USA byly s velkou pravděpodobností přelomovým historickým bodem a poslední možností dosáhnout obratu v pevně nastolené cestě „fundamentální přeměny Ameriky“, kterou prováděla Obamova administrativa. Tato přeměna by byla vítězstvím Hillary Clintonové zpečetěna. Donald Trump však adresně zásadní obrat, přímé čelem vzad, nabídl, a to svým „Udělejme Ameriku opět velikou“, tedy takovou jaká byla. Po jeho překvapivém vítězství je skutečnost této zásadní srážky politických koncepcí potvrzována otevřenou bezprecedentní kampaní za jeho svržení (tento fakt vyzývá k zamyšlení ty z nás, kteří se konvenčně domnívají, že vítězství Hillary Clintonové by sice bylo velikou nepříjemností, ale americká republika by ztracena nebyla). Jde tedy skutečně o záměr zvrátit demokratický proces i za cenu vyvolání opravdové občanské války. Ostatně nedávná střelba na republikánské kongresmany to dokresluje. Sluší se dodat, že Rio Preisner nazval v knize Americana probíhající konflikt v USA, ve velmi obdobném kontextu, občanskou válkou již před cca 35 lety... (Redakce)

Už dlouho jsem velkým fanouškem Dennise Pragera a budu jím i dále. Což ovšem nemohu říci o jeho nejnovějším příspěvku. Jelikož je nakloněn tak mnoha kritikům Trumpa, je prý jeho záměrem přesvědčit je (nás), že jsme na omylu:

Dospěl jsem k závěru, že existuje několik důvodů, proč někteří konzervativci, v průběhu voleb anti-trumpovci, i dnes zůstávají jeho odpůrci. Tím prvním důvodem, a daleko nejvýznamnějším, je skutečnost, že tito konzervativci nevěří, že by v Americe probíhala občanská válka o přežití Ameriky takové, jakou ji známe.

No, dobře. Jenže podle mně záleží na tom, co se myslí "občanskou válkou". Slovníky a učebnice definují občanskou válku jako ozbrojený a organizovaný konflikt mezi občany téže země. Například válka Severu proti Jihu, tedy Americká občanská válka, byla, no jak jinak, občanská válka. Podle tohoto standardu ale nemohu soudit, že bychom dnes byli v nějaké občanské válce. Kdyby Dennis užil výrazu "kulturní válka" nebo nějak podobně, myslím, že by měl docela pravdu. Ale on to neudělal, což podle mně nebylo šťastné. Dennis přechází přes řadu jiných pohnutek, proč kritici Trumpa z řad konzervativců neuznávají, že Trump je "náš generál" v oné "občanské válce" a že je třeba "hlásit se do služby". Nikterak nebere v potaz fakt, že tento výraz používá v lepším případě jen obrazně, v horším případě zcela nepřesně. Ani se nepostavil čelem k nesčetným problémům své analogie a k předpokladům na její podporu. Donald Trump fakticky není generálem nikoho, protože prezident generálem není. Vzato i obrazně, představa konzervativců jakožto vojska podřízeného velení nějakého politického vůdce je zatížena problematičností intelektuální, filosofickou i historickou.

Další sporné vyjádření nalézám v tomto:

Dospěl jsem k přesvědčení, že konzervativci si osvojili cosi, co jsem do té doby pokládal za monopol levičáků – jakýsi rys utopičnosti. Trump pro ně není zdaleka ideálním vůdcem hodným jejich podpory".

Toto nejspíš byla nepozornost při výběru slova. Pokud by napsal, že kritici Trumpa mají jasno, kdo je nepřítelem dobrého, nebo tak nějak, to by byl na jistější půdě. Ale Dennis ví, co to je utopismus, a já do konce života nedokážu pochopit, že on to na tomto místě pokládá za správný výraz.

Dalším vysvětlením, proč se někteří konzervativci odmítají hlásit do služby, je podle Dennise truc, malichernost či sebestřednost. Zkrátka, obviňuje konzervativce, které prý obdivuje, že jsou vedeni chybnou vírou. Dokonce je prý jedním z jejich hlavních motivů – věřte či ne –snaha účastnit se nóbl slavností. Ale no tak...! Myslím, že tuhle zatuchlost už máme za sebou. Říká také, že po našich chybných předpovědích nám přijde příliš zatěžko připustit omyl, a že abychom zachránili svou pověst, házíme klacky pod nohy Trumpovi.

Nehodlám se tady pokoušet o psychoanalýzu Dennisovy motivace. Ale řeknu, že jeho esej je spíše pokusem jít na ruku posluchačům rádiových komentářů, než snahou v dobré víře pochopit a přesvědčit konzervativce, kterým údajně fandí. Pokud má Dennis opravdu zájem přesvědčit velice rozdílné skupiny pravicových kritiků Trumpa, radil bych mu, aby jim zatelefonoval a poptal se jich, proč říkají, co říkají (říkáme) a dělají, co dělají (děláme). Narážky, že konzervativní myslitelé a autoři jsou planí elitáři, zrazující svou věc tím, že nepřevlékli kabát (resp. nestali se vojáky), nejsou podle mně tou nejlepší cestou, jak je (mě) o něčem přesvědčit.

Převzato z www.nationalreview.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložil Jozef Zummer.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.