Marxismus, Neomarxismus, Evropa a Amerika

Téma tohoto měsíce je dalším dílem do (zatím) nekončícího – seriálu na téma kulturní občanské války, která zuří za Západě. Záměrně píšeme nekončícího, nikoli nekonečného – jen si nejsme jistí, zda tím vyjadřujeme pesimismus pramenící z toho, že šiky progresivistů jsou všude na postupu a jednoho ošklivého dne nás udolají, nebo optimismus, že se lidská přirozenost s Boží pomocí přece jen nakonec prosadí a kulturní marxisté, i se svými tradičními soudruhy, skončí konečně tam, kde je jejich pravé místo: spolu s nacisty, jakobíny a všemi ostatními revolučními teroristy (i kdyby jen „ve stádiu příprav“) na pranýři dějin, ve všeobecném opovržení.

Číst dál...

Muže je třeba převychovat

Odmítání Istanbulské úmluvy, k jejímuž projednávání v Parlamentu České republiky se schyluje, je projevem loajality vůči Evropě, ve které žijeme a kterou mnozí i milujeme. Kultura založená na rozumu antiky, na srdci křesťanství a na humanismu, který obojí spojuje, kultura usilující o model státu, který trvale usiluje o spravedlnost, tato kultura se chystá, od bolševické revoluce 1917 už potřetí, zničit samu sebe.

Číst dál...

Historie pohrom

Při příležitosti 200. výročí narození Karla Marxe je možné si povzdechnout, proč tento zanícený revolucionář nenapsal o své Jenny a o sobě podobnou knihu jako Abelard, který sepsal historii svého vztahu k milované Heloise pod názvem Historia calamitatum. Možná by to bylo nejlepší Marxovo dílo. A ještě lepší by bylo, kdyby se v takové kronice pohrom nevěnoval svému vztahu k Jenny, ale promyslel by v jakési futurologické vizi důsledky, jež jeho učení vyvolá. Důsledky, jež lze z jeho doktrín odvodit, jsou totiž přesným popisem dějin komunistických režimů na všech kontinentech světa, kde došlo k jejich nastolení. Taková Historie pohrom by jistě z něho alespoň částečně sňala aureolu praotce totalitních režimů. Avšak tuto kritiku důsledků svého učení Marx nenapsal a proto ho za jednoho z původců totalitárních režimů označit lze. Daleko nejlépe, ale zdaleka nebyl jediný, popsal souvislosti mezi Marxovými vizemi a jejich realizacemi Raymond Aron.

Číst dál...

Istanbulská úmluva – Trojský kůň genderového feminismu

V dohledné době, snad během několika týdnů či nejpozději měsíců bude český parlament rozhodovat o ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí tzv. Istanbulské úmluvy (dále jen Úmluva), která má sdružit 47 států Rady Evropy (včetně Ruska a Turecka) a dalších připojených států. Úmluva tyto státy zavazuje přijmout opatření k prevenci a ochraně žen před „veškerými formami násilí“ (včetně prevence domácího násilí na ženách a dalších obětech), dále k eliminaci diskriminace žen a prosazení zrovnoprávnění žen, jakož i k podpoře a pomoci „organizacím a složkám účastným na prosazování zákonnosti“ (včetně či zejména tzv. neziskovým organizacím) a akceptování mezinárodního orgánu (tzv. expertní skupiny GREVIO) dohlížející na plnění Úmluvy v jednotlivých státech.1)

Číst dál...

Eurokašpárek Juncker a jeho komunisté

Dočetli jsme se, že známý neschopný úředník Evropské unie s neadekvátními pravomocemi Jean-Claude Juncker pronesl na oslavách uspořádaných v německém Trevíru na počest 200. výročí narození zdejšího rodáka Karla Marxe několik oslavných blábolů o tomto falešném prorokovi. Dočetli/doslechli jsme se rovněž, že trevírské výroky tohoto neschopného (případně všeho schopného) evropského úředníka nepříjemně překvapily některé z českých žurnalistických, publicistických a politických pštrosů. Soudní lidé pravidelněji sledující mezinárodní a evropskou politiku byli ovšem Junckerovým vystoupením pouze ujištěni, že jejich mínění o tomto pseudopolitikovi v čele Evropské komise je správné.

Číst dál...

Rozhlédněte se kolem sebe: Stále si myslíte, že Amerika studenou válku vyhrála?

Američtí teenageři pochodují ulicemi, aby okleštili nebo zlikvidovali Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických a jsou stále spokojenější se socialismem. Na univerzitách dochází k obtěžování a fyzickému ohrožování konzervativních řečníků. Podle mnoha těch, kteří zaujímají mocenské pozice, se jakýkoli rozdíl v úspěšnosti či příjmech mezi různými sociálními skupinami považuje za důkaz diskriminace nebo útlaku jedné skupiny jinou a opravňuje vládní zásah. Naše národní hranice se oslabují, a to navzdory rozšířeným požadavkům na jejich bezpečnost. Mnohé z toho, co prochází novinami, je filtrováno a zaobaleno tak, aby to podpořilo levicovou agendu.

Číst dál...

Co vám o Marxovi neřekli

V těchto dnech vychází kniha Marx a satan rumunského luteránského biskupa Richarda Wurmbranda. Biskup Wurmbrand byl dlouhá léta vězněn a mučen v rumunském komunistickém žaláři, než byl doslova „vykoupen“ norskými křesťany (v šedesátých letech minulého století). Mně se už v roce 1968 dostala do rukou jeho kniha Mučen pro Krista a podnítila mě k tomu, abych v létě 1969 se svým přítelem Janem Kozlíkem vyhledal v Sibiu (něm. Hermannstadt) lidi, kteří jej znali, a ověřil si jeho příběh. U nás byla církev rovněž pronásledována, ale takové mučení, jaké musel podstoupit biskup Wurmbrand, se zde nepraktikovalo. Když nás později navštěvovali západní křesťané a vyjadřovali nám úctu, protože jsme „trpěli pro Krista“, uváděl jsem jejich představy na pravou míru. Bylo jim zpravidla těžko srozumitelné, že v některých komunistických zemích (a Československo k nim patřilo) se ponejvíce vyhazovalo z práce, a tresty za „maření státního dozoru nad církví“ byly poměrně mírné, zatímco v jiných komunistických státech, konkrétně v Rumunsku, Bulharsku, Albánii a samozřejmě Sovětském svazu, šlo opravdu o život.

Číst dál...

Hrozí nám příklon k východu

V poslední době mi několik známých v reakci na mé články napsalo zhruba toto: „Vždycky jsem fandila Americe, nejsem v žádném případě proputinovská, ale…“ a následovalo několik obvinění Ameriky či západu a několik omluv ruského jednání. Dost mě děsí, že pozoruji hromadný odklon od západu a příklon k východu. Přál bych si, abych se mýlil a aby se toto mé pozorování ukázalo jako mylné. Obávám se, že ruská propaganda je úspěšnější, než si myslíme. Zasahuje stále více lidí. Západu hrozí rozpad a nám hrozí návrat normalizačních poměrů z doby před rokem 1989. Jistě, člověk nevstoupí dvakrát do téže řeky, takže to v mnoha ohledech může vypadat jinak, nicméně bude to konec právního státu a také konec svobody slova.

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.