Obsah

Ruská infiltrace: zpráva o likvidaci polské rozvědky

Napsal Redakce

Zpráva o likvidaci Polské vojenské rozvědky

Polská Vojenská zpravodajská služba (WSI) vykonávala od roku 1991 činnost vojenské rozvědky a kontrarozvědky jako nedílná součást polské armády. Měla jednat výlučně v zájmu obrany polského státu a jeho bezpečnosti. Přísně stanovené povinnosti WSI zahrnovaly úkoly týkající se odhalování možného ohrožení obrany státu a porušení státního tajemství souvisejícího s obranou a následných protiakcí.

Po vlně skandálních odhalení, prozrazujících pro-kremelský vliv, řadu nezákonností a podvodů a systematické působení v rozporu se zájmy země, byla v roce 2006 WSI polským parlamentem rozpuštěna a byly založeny dvě samostatné služby: Vojenská kontrarozvědka (SKW) a Vojenská rozvědka (SWW). V souvislosti s likvidací WSI v létě 2006 byla jmenována parlamentní komise, která provedla sběr a analýzu materiálů o činnosti WSI.

V době, kdy Rudá armáda byla umístěna v Polsku, i poté, co byla v roce 1993 z Polska stažena, sovětské tajné služby GRU a KGB prováděly intenzivní nábor agentů a operativně shromažďovaly informace o polských občanech.

Hlavním cílem bylo vytvořit informační základnu, tedy tzv. "síť spících agentů", kteří by mohli být aktivováni v budoucnosti v post-sovětských službách. Například po roce 1994, po odchodu sovětských armádních jednotek, byly zaznamenány intenzivnější kontakty sovětských armádních důstojníků s mnoha polskými občany – udržovali kontakty se známými, mnoha setkání se zúčastnily osoby z politických kruhů. Podle názoru svědků byly během těchto "setkání" na jejich účastníky shromažďovány tzv. "nátlakové" (kompro-mitující) materiály. V Polsku bylo např. po roce 1990 založeno několik tisíc(!) společností s účastí ruského kapitálu, některé z nich (bývalými) důstojníky ruské armády.

Existuje mnoho kontrašpionážních afér týkajících se ruských aktivit, které nesou viditelné stopy po odstranění dokumentů ve složkách vyšetřovaných případů. Materiály bývalých vojenských zpravodajských služeb byly od počátku 90. let systematicky ničeny, ukrývány a manipulovány.

Posuzování výsledků WSI ve špionáži i v kontra-špionáži je velmi negativní. Za několik posledních let WSI nebyla schopna ustanovit žádnou operační strukturu, která by mohla vést špionážní průzkum a poskytovat kontrašpionážní informace bez toho, aby nebyla vystavena sovětské infiltraci.

Historie WSI

V 80. letech byly polské vojenské zpravodajské služby tvořeny dvěma strukturami. Byly to 2. správa generálního štábu Polské lidové armády a Vojenské vnitřní zpravodajství (WSW), zřízené z bývalé vojenské rozvědky, jež měla být současně kontrarozvědkou a vojenskou policií, ale ve skutečnosti byla pouze jakousi vojenskou politickou policií.

Na podzim roku 1991, v rámci transformace polské armády, byla tato struktura přejmenována na Vojenskou zpravodajskou službu (WSI). Transformace ponechala základní struktury i staré kádry speciálních služeb netknuté a podřídila je vedení a důstojníkům pocházejícím z 2. správy generálního štábu.

WSI si podržela základní charakter speciálních služeb zemí podřízených SSSR: jejich základ tvořili vybraní a prověření lidé, kteří podstoupili zvláštní výcvik, garantující jejich loajalitu. Od počátku 70. let do roku 1989 studovalo na sovětských školách nejméně 800 důstojníků z Polska, mezi nimi i budoucí šéfové WSI (jako kontraadmirál Kazimierz Głowacki a generál Marek Dukaczewski). Případy studia důstojníků WSI v Rusku byly  zaznamenány ještě v roce 1992 a 1993. Do roku 2006 sloužilo několik desítek absolventů vyškolených v Rusku v řadách WSI a v podstatě tvořili její "horní vrstvy" (tedy řídící a rozhodující pozice).

Vliv východních tajných služeb

WSI nikdy neprovedla komplexní funkční vyšetření důstojníků a vojáků, kteří prošli výcvikem v SSSR, naopak, WSI je zvýhodňovala a upřednostňovala ve službě. Určitým bývalým studentům sovětských škol byly předány speciálně upravené dotazníky, avšak jejich podrobné vyplnění nebylo nikdy vymáháno. Ve skutečnosti nebyly téměř žádné odpovídající reakce na spojení důstojníků WSI s východními speciálními službami.

WSI nebyla schopna provádět efektivní kontrašpionážní práci. Osudově, po celou dobu existence WSI, nedošlo k zadržení ani jednoho ruského špiona – všechny úspěchy v této oblasti byly samostatným výsledkem akcí civilní bezpečnostní služby. Na druhou stranu se ukázalo, že absolventi kurzů KGB a GRU tvořili "přirozenou náborovou základnu" pro východní speciální služby.

Bezpečnostní aparát tajné policie

V některých částech Polska WSI používala členy bývalé komunistické bezpečnostní služby (SB, Służba Bezpieczeństwa Ministerstwa Spraw Wewnętrznych, obdoba Státní bezpečnosti) s negativním výsledkem prověrek. Bývalí agenti SB byli zapojováni do akcí WSI naplno. Často se stávalo, že vybrané osoby byly skutečně oddány bývalé komunistické státní struktuře, a s oh-ledem na jejich umístění byly připraveny ke spolupráci a zároveň poskytovaly i možnost být manipulovány.

Kontrola společenského a politic-kého prostředí

WSI aktivně pronikla do politických kruhů, v první řadě mezi pravostředové politiky. Navzdory manipulaci s archiv-ními dokumenty a falšování obsahu složek probíhajících operativních pří-padů, prováděných WSI, lze rozhodně konstatovat, že některé pravostředové strany byly metodicky pod dohledem WSI. Počátkem 90. let byly operace zaměřeny mimo jiné proti Jarosławu a Lechu Kaczyńským.

Akce týkající se těchto kruhů dokazují, že WSI se chovala stejně jako její komunistická předchůdkyně (WSW), jež před rokem 1989 byla v armádě "politickou policií", která usměrňovala politické názory vojáků a velících kádrů a bojovala proti "ideologickým nepřátelům". Úkoly WSW zahrnovaly mimo jiné kontrolu náboženských praktik vojáků, sledovanost poslechu západních rozhlasových stanic a odhalování "přestupků" politického charakteru. Akce WSI proti vojenským sdružením, žádajícím změny v armádě, byly koordinovány s akcemi proti civilním osobám; došlo k zásadní harmonizaci operační činnosti. Charakteristickým rysem těchto pochybných aktivit je, že byly jen záminkou pro sledování politických stran. WSI vypracovala konkrétní doktríny proti politickým soupeřům, proti nimž je nutno bojovat, neboť byli považováni za nebezpečné státním strukturám.

Pod záminkou sbírání informací o článcích v tisku, rozhovorech v rozhlase a letácích kritizujících státní orány či armádu, byly shromažďovány informace o novinářích a politicích. Předmětem sledování byly v první řadě všechny skupiny, politické strany a osoby, které požadovaly dekomunizaci a prověrky v armádě, rozpuštění Varšavské smlouvy, vstup do NATO, atd. Pokud u někoho byly objeveny nesrovnalosti nebo příslušnost k armádní nomenklatuře, WSI jednala ve prospěch zacho-vání komunistického vlivu. Většina operačních případů souvisejících s opozičními politiky byla vždy vedena stejnou skupinou důstojníků WSI. Jinými slovy, ve struktuře vojenské tajné služby byla specializovaná skupina důstojníků, jejímž úkolem bylo shromažďovat informace o kontaktech vojáků s vydavateli, novináři a politickými kruhy.

Infiltrace a manipulace médií

V roce 1992 také začalo podrobné vyšetřování náměstka ministra obrany Radosława Sikorskiho. V jeho průběhu byla přijata určitá opatření za účelem "inspirovat" novinové články tak, aby byl Sikorski prezentován v negativním světle. WSI také sledovala politické kruhy kolem dalšího ministra obrany Bronisława Komorowského. Naopak u podnětů na možné zločiny páchané postkomunisty, byl standardním přístupem WSI zamítavý nezájem. A i když informace o politicích z těchto kruhů byly shromážděny, v těchto případech byla WSI velmi zdrženlivá: informace nebyly nikdy použity k zahájení jakýchkoli operací. Také se nedochovaly žád-né dokumenty, které by prokázaly, že podněty o této možné trestné činnosti byly předány nadřízeným dotyčných osob nebo státnímu zastupitelství, civilní bezpečnostní službě nebo příslušným ministrům.

WSI se pokusila shromáždit materiály proti prezidentu Aleksandru Kwaśniewskému. Parlamentní komise našla dokumenty zabývající se případem údajného přijetí šeku na jeden milion USD nadací presidentovy man-želky Jolanty Kwaśniewské. Operace WSI proti Kwaśniewskému byla výsledkem účasti některých důstojníků WSI v boji zahraničních firem na polském trhu s alkoholem.

Rozdílnost přístupu při hodnocení zpravodajských informací o nebezpe-čích souvisejících s politickou činností je vidět také na dalším příkladu: WSI neprovedla žádné kroky v případě dvou bývalých sovětských vojenských důstojníků, kteří se často stýkali s mnoha prominentními politiky (včetně Jerzyho Szmajdzińského, tehdejšího ministra obrany). Ti dva sice formálně založili společnost pro obchod s léky, ale vše-obecně panoval názor, že pracují pro sovětské speciální služby. I přes tento závěr nebyla v této věci přijata žádná opatření k efektivní kontrašpionážní ochraně. V hodnocení WSI byly středopravé kruhy hodnoceny jako extrémní křídlo polské politické scény. WSI tvrdila, že z tohoto směru je možno očekávat hrozbu pro bezpečnost státu. Ve skutečnosti k vytvoření takovéto diagnózy, jež neměla naprosto žádný vztah k opravdové bezpečnosti státu, vedla WSI snaha chránit své zájmy a kontakty.

WSI ovlivňovala hromadné sdělo-vací prostředky prostřednictvím “verbování” novinářů a členů vedení tele-vizních stanic, díky čemuž mohla mít vliv na publikační činnost vydavatelství a na výběr programů. Počátkem 90. let byly vedeny operace ve veřejných i v soukromých médiích, což vede k závěrům, že WSI se pokoušela ovládnout všechny polské televizní stanice a vět-šinu celostátního tisku.

Nelegální obchod se zbraněmi

Na přelomu let 1991 a 1992 vyvinula WSI tzv. koncept organizace kontrašpionážní ochrany pro výrobu zbraní a pro sledování nekonvenčního obchodu vedeného polskými firmami. Skutečným účelem však bylo vytvořit mechanismus nelegálního obchodu se zbraněmi. Autorům konceptu šlo o získání podílu na trhu a jeho ovládání prostřednictvím WSI. Zisk pak měl sloužit jako mimořádný, "mimorozpočtový" zdroj financování činnosti tajné služby. Pro získání konkrétních výhod používala WSI svých pravomocí a vytvořila si proces vydávání nutných povolení pro tuto činnost. K získání nále-žitých dokumentů úředníci WSI často používali tajné zaměstnance WSI, nebo své spolupracovníky zaměstnané v pří-slušných státních orgánech.

Praní špinavých peněz

Tajní spolupracovníci WSI prováděli “praní špinavých peněz” ve spolupráci s italskou mafií. Nejen, že WSI chránila své lidi před policií, ale také vyhledávala pomoc při řešení problémů prostřednictvím neformálních kontaktů s justicí, v kriminálních případech, atd.

Teroristé a organizovaný zločin

Obchod se zbraněmi vedl k navá-zání kontaktů s teroristickými organizacemi. WSI obchodovala s jedinci, v minulosti trestanými za obchod se zbraněmi, včetně kontaktů z doby před rokem 1989, kteří napomohli zpros-tředkování zbraní pro Organizaci pro osvobození Palestiny v zemích nepřátelských Izraeli a sledujících proti-americkou politiku. Společnosti, které se zabývaly speciálním obchodem, spo-lu s lidmi, kteří na ně ve WSI dohlíželi, tak ve skutečnosti vytvořily skupiny organizovaného zločinu a podporovaly trestnou činnost.

Manipulace výběrových řízení

Stalo se nepsaným pravidlem, že fir-my zabývající se dodávkou a servisem speciální techniky, zaměstnávaly bývalé vojáky a členy WSI. Tyto společnosti získávaly předem informace o plánovaných nákupech. V mnoha případech do nabídky vstoupila pouze jediná společnost, která měla informace o plánovaných nákupech od WSI. Informace o výběrovém řízení na zásobování WSI často nedostaly žádné další firmy, než ty napojené na WSI.

WSI rovněž nereagovala adekvátně na nesrovnalosti týkající se výběrového řízení na obrněné kolové transportéry (OKT). Rozvědka civilní bezpečnostní služby (ABW) informovala WSI, že řada materiálů naznačuje, že při výběru finské společnosti Patria pro dodávky OKT došlo k nesrovnalostem. I přes tyto informace bylo výběrové řízení v dubnu 2003 dokončeno a kontrakt na dodávku OKT pro polskou armádu byl podepsán. Konečný záznam o předání a uznání testů pro OKT Rosomák (jak Poláci toto vozidlo nazývají, pozn. red.), byly mnohokrát změněny, než byla finální verze hotová. Důstojníci WSI nepotvrdili údaje získané osobním sledováním a dalšími prostředky, ani nevyhodnotili a neanalyzovali získané materiály. Rovněž tak nepřijali žádná opatření, jejichž cílem by byla neutralizace nebezpečí.

Machinace s pohonnými hmotami

Do konce roku 1990 bylo zásobování pohonnými hmotami pro vojenské jednotky prováděno centrálně. Změny, které byly od roku 1989 provedeny, nevedly k nezávislosti polské armády na ruském dodavateli, ale místo toho vytvořily novou strukturu podílnictví na zisku z obchodu s pohon-nými látkami. Největší část zisku připadla ruským zprostředkovatelům (např. společnosti J&S) a vysoce posta-veným důstojníkům, kteří na tento obchod dohlíželi.

Nejméně od října 2003 si byla kontrarozvědka WSI dobře vědoma úsilí Ruska o převzetí kontroly nad polským energetickým sektorem. Získané dokumenty dokládaly plány Rusů na způsobení bankrotu polského energe-tického sektoru a jeho následné přev-zetí pod plnou kontrolu Ruska. Získané analýzy obsahovaly dlouhodobý stra-tegický plán činnosti na území Polska po jeho vstupu do EU. WSI vyvinula úsilí k pečlivému zablokování jakého-koli dalšího toku informací, tedy k ochraně ruských zájmů.

Kromě toho, jako součást plánu na převzetí kontroly nad dvanácti strategickými uhelnými doly, začalo Rusko od roku 2006 sbírat informace o těžbě polského hnědého a černého uhlí. Naproti tomu složky o německých plánech na vyřazení Polska ze světového trhu s uhlím ukazují, že zamlčo-vání důležitých informací státním orgánům bylo ve WSI široce rozšířenou praxí.

Případ "mafie pohonných hmot" je jedním z nejzávažnějších obvinění proti WSI. Nejenom, že služba věděla o nelegálních aktivitách a tolerovala je, ale její vojáci byli dokonce hlavními články mafiánského řetězu a WSI kryla trestnou činnost jak ruských služeb, tak i mafie.

Nastrčené organizace

Prostředky patřící ekonomickým subjektům a institucím spojených s ozbrojenými složkami byly velmi čas-to převáděny nebo zpronevěřeny pros-třednictvím společností, nadací nebo jiných institucí, založených z podnětu důstojníků WSI nebo s nimi úzce spojenými. Příkladem machinací mohou být obchodní aktivity důstojníků WSI související s Vojenskou technickou akademií. Někteří důstojníci byli jmenováni jako kontrašpionážní ochrana akademie jen proto, aby se stali jejími zaměstnanci. Pokud nebyli přímo zaměstnáni, byli obvykle pro akademii partnery v obchodních ilegálních transakcích. WSI také zřídila síť firem na území neutrálních zemí (od Skandinávie po Středomoří), pracujících legálně jako komerční podniky.

Agenti WSI byli identifikováni mimo jiné při nelegálním obchodu s počí-tačovými technologiemi, při zahraničních bankovních transakcích z fondů státních podniků zahraničního obchodu, při zakládání společných zahraničních podniků prostřednictvím tajných spolupracovníků či třeba při přebírání dědictví bývalých polských občanů zemřelých v zahraničí.

Ovlivňování při náboru vojáků

Výběr nových kandidátů ke službě v armádě nebyl prováděn na základě stanovených kritérií. Poznatky o předpokladech kandidáta ke službě neměly žádný vliv na rozhodnutí o jejich umístění. I přes negativní názory na kandidáta (např. negativní psycholo-gický profil, sklon k pití, nespolehlivost, důležité rysy nevhodné pro operativní práci), byla přijímána pozitivní rozhodnutí o přijetí pro službu ve WSI. Úředníci WSI se také pokusili ovlivnit své podřízené k zakrytí nepříznivých skutečností v jejich životopisech.

Selhání kontrašpionáže

Patřičná kontrašpionážní ochrana institucí a vojenských jednotek ze strany WSI v mnoha případech schá-zela a nebyla vykonávána. WSI měla mimo jiné kontrolovat, zda civilní podnikatelské subjekty, spolupracující s vo-jenskými zařízeními, neprovádějí žádné kriminální aktivity – v tomto ohledu byly zjištěny nedostatečné reakce WSI. Docházelo k jasným případům neformálních vazeb mezi vyššími úředníky polských ozbrojených sil a zástupci obchodních firem a státního aparátu. WSI získala informace o nesrovnalostech a poskytla tyto informace svým nadřízeným, ti však z těchto zpráv nevyvodili patřičné závěry.

Operace ZEN

Je zřejmé, že existovala koncepce, jíž se ustanovila síť obchodních společností, které mohly provádět zásobování vojenských jednotek v "ZEN" (za ZEN si dosaďte jméno libovolné země). Tyto společnosti měly vytvářet základ pro sledování a zpravodajskou činnost a současně uspokojovat finanční potřeby kruhů spolupracujících s polskými silami v "ZEN". Autorem plánu byl bývalý agent SB, který opustil službu pro negativní prověrku. V roce 1990 se připojil k WSI a později se stal podnikatelem. V průběhu akce byly orgány Polska I spojeneckých zemí často podváděny a byly jim poskytovány nepravdivé informace. V důsledku dezinformace začala WSI operaci, jejímž cílem bylo vyšvindlování mnohamilionové odměny od spojenců za předstírané zničení teroristů.

Závěr

Případ "ZEN" se tak jeví jako určitý souhrn negativních důsledků vyplývající z toho, že speciální služby polské armády byly postaveny na týmech osob, konceptu a struktuře akcí zděděných z období komunismu. Téměř všechny popisované nedostatky se týkají personálu vyškoleného v SSSR, využití bývalých agentů SB, vedení zpravodajské činnosti prostřednictvím sítě obchodních kontaktů a vykazují naprosté pohrdání státními orgány. Údajná profesionalita, efektivnost a nezbytnost těchto služeb se ukázala být pravým opakem. V případě "ZEN" WSI okradla polský stát a byla připravena vystavit polské vojáky a velitele ozbrojených sil nejvyššímu nebezpečí a mezinárodní ostudě.

Rozpuštění WSI a zřízení nových vojenských speciálních služeb se tedy jeví jako jediné možné řešení pro Polsko.

(Zpracováno podle zprávy Antoniho Macierewicze, předsedy Parlamentní komise pro kontrolu tajných služeb Polské republiky.)

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.