Aktuální číslo

Nahlédněme zas do Orwella – ať porozumíme naší době

Napsal Scott Powell

Nesnášenlivost svodody slova

Ještě tak před dvěma až třemi generacemi bylo pro většinu Američanů srozumitelné, že cílem Orwellových klasických románů Farma zvířat a 1984 je vysvětlit, jak totalita a její průvodní jev – nesnášenlivost – vedou ke ztrátě svobody. Právě z románu 1984 pochází termín „Velký bratr“, jehož se dodnes s lehkostí používá k popisu vševědoucí vládnoucí autority. Ve společnosti, kterou líčí Orwell, každému připomínali: „Velký bratr tě sleduje.“. K tomuto nepřetržitému dozoru sloužily vládnoucí třídě všudypřítomné videokamery – telescreeny.

Orwellova varování před totalitou v románech Farma zvířat a 1984 zazněla brzy poté, co na sklonku druhé světové války vydal Friedrich Hayek svou Cestu do otroctví. Avšak teprve poté, co různí intelektuálové, například William Shirer a Robert Conquest, zveřejnili v šedesátých letech otřesná odhalení týkající se nacismu a sovětského komunismu, byl Orwell skutečně uznán za vhodného pro masovou výuku na amerických veřejných školách.

Autoři osnov se domnívali, že si američtí studenti začnou na základě četby Orwella vážit svých svobod a že si osvojí vhled a kritický přístup, který jim pomůže porozumět socialistické totalitě a jejím určujícím prvkům, k nimž patří jednak institucionalizace propagandy s cílem deformovat a ničit u lidí smysl pro realitu a za druhé paternalistická výchova vštěpující syndrom skupinového myšlení, konformity a kolektivismu s cílem vyloučit kritické a nezávislé myšlení.

Kam až sahá totalitní aktivita? V jedné kapitole románu 1984 o tom Orwell píše: „Vymazává či padělá se každý záznam, přepisuje každá kniha, přemalovává každý obraz, každá socha a pouliční budova dostává nový název a mění se každé datum. A tento proces pokračuje den za dnem, minutu za minutou. Dějiny se zastavily. Neexistuje nic než nekonečná současnost, v níž má Strana vždycky pravdu. Koncepce „novořeči“ a „podvojného myšlení“ (v originále newspeak, doublethink – pozn. red.) z Orwellova románu 1984 se projevuje v dnešní takzvané politické korektnosti. Novořeč je překroucená realita, jíž se dosahuje manipulací s významem jazyka a slov, kdežto podmínkou pro podvojné myšlení je mentální postoj, který ignoruje realitu i běžný význam a místo nich přijímá překroucené či nepravdivé líčení.

„Veškerým záměrem novořeči a podvojného myšlení je” podle Orwella „zúžení rozsahu myšlení“. Stejný účel má i politická korektnost; proto jsou její stoupenci tak nesnášenliví, proto se na všech amerických vysokých školách snaží umlčet a zavřít ústa lidem, s nimiž nesouhlasí, volají po odstranění historických soch a pomníků a požadují umlčování, pokutování a zatýkání lidí s odlišnými názory například na změnu klimatu nebo na manželství homosexuálů.

Kritické myšlení je potlačeno

Mnozí si myslí, že to – vzhledem ke skutečnosti, že tisk v USA nepodléhá státu – potrvá hodně dlouho, než americká vláda získá moc Velkého bratra.

Jenže co když na univerzitách a ve vzdělávacím systému, stejně jako v hlavních televizních i tištěných médiích, skupinové myšlení a snaha vlichotit se vládnoucí elitě převládne? Co když se vládci Hollywoodu, kteří udávají tón v kultuře, a reklamní průmysl na Madison Avenue vydají podobnou cestou a začnou podporovat tytéž normy skupinového myšlení?

A co když rozvoj sociálních sítí přispěje k jakési konformitě ve stylu skupinového myšlení, která odlišné názory účinně odsune na okraj a umlčí je? Nemohlo by pak dojít k tomu, že nakonec bude propaganda ve svobodném demokratickém státě, jakým Amerika zatím je, při utváření způsobu myšlení a postojů účinnější, než státem řízená propaganda v totalitních společnostech?

Orwellův Velký bratr se už stal skutečností v Národní bezpečnostní agentuře (NSA), která ve Spojených státech sleduje a zaznamenává všechny e-maily, textové zprávy a telefonáty; nové dimenze však dosáhl s nástupem sociálních sítí a institucí zasahujících obrovské davy uživatelů – Googlu, Facebooku a Amazonu – jež prostřednictvím své umělé inteligence nakukují lidem do jejich „teleobrazovek“ – počítačů a chytrých telefonů – a dozvídají se tak o těchto lidech téměř vše, co se týká jejich žebříčku hodnot.

Sociální sítě mají, pokud jde o zúžení rozsahu povoleného myšlení, velikou moc. Na Facebooku dostávají často „lajky“ uživatelé, kteří otevřeně podporují politicky korektní názory (a takových je zřejmě většina), zatímco lidé opačných názorů se zhusta ani neozvou, aby se vyhnuli kritice a pranýřování. To vše vyvolává takzvanou „spirálu mlčení“, která upevňuje skupinové myšlení ve směru očividně zastávaném společenskou a kulturní většinou.

Pamela Gellerová (americká anti-islamistická komentátorka – pozn. red.) zahájila brzy po jedenáctém září dokumentační a vzdělávací službu, jíž informuje veřejnost o radikálním islámu a právu šaría. Nedávno jí Facebook zablokoval účet s více než milionem uživatelů a Google vzápětí odstranil její zpravodajství ze svých vyhledavacích nástrojů (a pak otočil o 180 stupňů v následku bouřlivých protestů veřejnosti)…

Avšak naši pohodlní Američané, kteří se nechtějí ničím zatěžovat, zapomněli na jednu věc: totiž na to, že mezi sebou máme zapřisáhlé nepřátele, kteří vedou vnitřní válku proti všem hodnotám a institucím, které Ameriku učinily velikým národem.

Nepřátelé svobodné společnosti existují

Předvoj v této válce tvoří levice: pokračuje ve směru raženém kulturními marxisty jako byl Antonio Gramsci (italský marxista, který proslul svou koncepcí kulturní hegemonie jakožto prostředku získání moci nad kapitalistickou společností – pozn. překl.) nebo frankfurtská škola (kruh neomarxistických sociologů a filosofů kolem Maxe Horkheimera, reprezentovaný také Herbertem Marcusem – pozn. překl.). Od třicátých let nabývali vlivu se svou vírou v „dlouhý pochod institucemi“, což je podle nich nejlepší cesta k ovládnutí rozvinutých průmyslových společností, jakými jsou Spojené státy a Evropa. Účelem tohoto „pochodu“ bylo postupně zradikalizovat kulturní instituce – „superstrukturu“ – buržoazní společnosti a dosáhnout změny společenských hodnot a morálky.

Při pohledu zpět postřehneme velkou souvztažnost mezi snižováním morálch standardů během posledních dvou či tří generací a rozbíjením našich základních hodnot – rodiny, politiky, práva i ekonomie.

Prodejnost mocenských autorit se projevuje třemi způsoby. Prvním je vysoký stupeň zapírání – například se málo mluví, či spíše vůbec se nemluví, o tom, že za pouhých devět let se státní dluh zdvojnásobil, takže nyní činí více než dvacet bilionů USD, a že nekryté vymahatelné závazky jsou nyní ještě pětkrát vyšší, pročež Amerika směřuje k finančnímu krachu.

Za druhé vysvítá prohnilost vedení z laxnosti vlády k postihu jejích vlastních představitelů, kteří porušují zákon, čemuž vydatně napomáhá dvoustupňový soudní systém. A třetím projevem korupce establishmentu je skutečnost, že se autority přizpůsobují extrémistickým protiamerickým skupinám, jako by tyto měly právo hrát nějakou úlohu v reformách a mít jakýsi vliv na udávání směru politiky – ať už jde o bourání historických památníků, dohled nad státními hranicemi, ustavení policejních postupů v rámci vymáhání práva, vedení válek v zahraničí nebo restrukturalisaci domácí ekonomiky.

Nepřátelství vůči Trumpovu prezidentství ze strany establishmentu obou politických stran, médií, učitelských odborů i univerzitních fakult a Hollywoodu naznačuje pravděpodobně něco zcela opačného. Dozvídáme se z nich zřejmě více o skutečném rozkladu vlády, establishmentu médií a  populární kultury, než o Trumpovi a jeho poklescích.

Společnost, která chce zůstat společností svobody, prosperity a příležitostí pro všechny, se musí zaměřit na skutečná nebezpečí, z nichž nejhrozivější je nyní ztráta svobody projevu.

Jeden ze zakladatelů národa, Patrick Henry, byl nadaný a vášnivý řečník, který nejvíce proslul prohlášením: „Dejte mi svobodu nebo smrt!“. Jeho nejvýznamnějším, nejpodstatnějším a nejtrvalejším příspěvkem k odkazu svobody však byl jeho vytrvalý a nakonec úspěšný zápas o to, aby k Ústavě byl připojen dodatek – Listina práv; byl totiž přesvědčen, že První dodatek spolu s devíti dalšími jsou naprosto nezbytné pro ochranu jedince před mocí a zneužitím ze strany centralizované vlády.

Orwell je dnes pro nás připomínkou zásadní důležitosti Prvního dodatku. Říká totiž: „I kdyby svoboda neznamenala vůbec nic, znamená právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet.“ Tedy pravý opak toho, co se dělá dnes a co chce slyšet politicky korektní lůza.

Autor je dlouholetý přispěvatel Discovery Institute v Seattlu.

Převzato se souhlasem z blogu Townhall.com, ze dne 27.9.2017. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová. Mezititulky redakční.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.